Skip to main content

Text 65

Text 65

Verš

Text

tāhāṅ siddhi kare — hena anye nā dekhiye
āmāra ‘duṣkara’ karma, tomā haite haye
tāhāṅ siddhi kare — hena anye nā dekhiye
āmāra ‘duṣkara’ karma, tomā haite haye

Synonyma

Synonyms

tāhāṅ — tam; siddhi — úspěch; kare — učiní; hena — takovou; anye — další osobu; — ne; dekhiye — vidím; āmāra — Moji; duṣkara — těžké vykonat; karma — práci; tomā — Tebe; haite — od; haye — bude úspěšná.

tāhāṅ — there; siddhi — success; kare — makes; hena — such; anye — other person; — not; dekhiye — I see; āmāra — My; duṣkara — difficult to perform; karma — work; tomā — You; haite — from; haye — becomes successful.

Překlad

Translation

Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Ty můžeš udělat to, co ani Já nedokážu. V celé Gaudadéši nenacházím nikoho jiného než Tebe, kdo by mohl splnit Mou misi.“

Śrī Caitanya Mahāprabhu continued, “You can perform a task that even I cannot do. But for You, I cannot find anyone in Gauḍa-deśa who can fulfill My mission there.”

Význam

Purport

Misí Pána Caitanyi je osvobodit pokleslé duše tohoto věku. V tomto věku Kali je prakticky sto procent populace pokleslé. Śrī Caitanya Mahāprabhu jistě osvobodil mnoho pokleslých duší, ale Jeho žáci většinou pocházeli z vyšších vrstev společnosti. Osvobodil například Śrīlu Rūpu Gosvāmīho, Sanātanu Gosvāmīho, Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu a mnoho dalších, kteří byli společensky na výši, ale z duchovního pohledu pokleslí. Śrīla Rūpa a Sanātana Gosvāmī sloužili ve vládě, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya byl největším učencem Indie a Prakāśānanda Sarasvatī byl vůdcem mnoha tisíců māyāvādských sannyāsīch. Osoby, jako byli Jagāi a Mādhāi, však získaly osvobození od Śrīly Nityānandy Prabhua. Proto Pán Caitanya říká: āmāra`duṣkara' karma, tomā haite haye. Jagāi a Mādhāi byli osvobozeni výhradně milostí Nityānandy Prabhua. Když Nityānandu Prabhua zranili, Pán Caitanya se rozzlobil a rozhodl se, že je zabije svou Sudarśana cakrou, ale Nityānanda Prabhu je před Pánovým hněvem zachránil a osvobodil je. Ve své inkarnaci jako Gaura-Nitāi Pán démony nemá zabíjet, ale má je osvobozovat kázáním vědomí Kṛṣṇy. V případě Jagāie a Mādhāie byl Śrī Caitanya Mahāprabhu tak rozzlobený, že by je okamžitě zabil, ale Nityānanda Prabhu byl tak milostivý, že je nejenom zachránil před smrtí, ale ještě je povýšil na transcendentální úroveň. To, co nemohl udělat Śrī Caitanya Mahāprabhu, tedy vykonal Nityānanda Prabhu.

Lord Caitanya’s mission is to deliver the fallen souls of this age. In this Age of Kali, practically cent percent of the population is fallen. Śrī Caitanya Mahāprabhu certainly delivered many fallen souls, but His disciples mainly came from the upper classes. For example, He delivered Śrīla Rūpa Gosvāmī, Sanātana Gosvāmī, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya and many others who were socially elevated but fallen from the spiritual point of view. Śrīla Rūpa and Sanātana Gosvāmīs were situated in government service, and Sārvabhauma Bhaṭṭācārya was the topmost scholar of India. Similarly, Prakāśānanda Sarasvatī was a leader of many thousands of Māyāvādī sannyāsīs. It was Śrīla Nityānanda Prabhu, however, who delivered persons like Jagāi and Mādhāi. Therefore, Lord Caitanya says, āmāra ‘duṣkara’ karma, tomā haite haye. Jagāi and Mādhāi were delivered solely by Nityānanda Prabhu’s mercy. When they injured Nityānanda Prabhu, Lord Caitanya became angry and decided to kill them with His Sudarśana cakra, but Nityānanda Prabhu saved them from the Lord’s wrath and delivered them. In the incarnation of Gaura-Nitāi, the Lord is not supposed to kill demons but is supposed to deliver them by preaching Kṛṣṇa consciousness. In the case of Jagāi and Mādhāi, Śrī Caitanya Mahāprabhu was so angry that He would have immediately killed them, but Nityānanda Prabhu was so kind that He not only saved them from death but elevated them to the transcendental position. Thus what was not possible for Śrī Caitanya Mahāprabhu was carried out by Nityānanda Prabhu.

Platí také, že ten, kdo je věrný službě Gaurovi a Nitāiovi v učednické posloupnosti, může předčít dokonce i službu Nityānandy Prabhua. Tak to chodí v učednické posloupnosti. Nityānanda Prabhu vysvobodil Jagāie a Mādhāie, ale služebník Nityānandy Prabhua může Jeho milostí vysvobodit mnoho tisíců takových Jagāiů a Mādhāiů. To je zvláštní požehnání učednické posloupnosti. Ten, kdo náleží do učednické posloupnosti, může být rozpoznán podle výsledků svých činností. V případě činností Pána a Jeho oddaných to platí vždy. Pán Śiva proto říká:

Similarly, if one is true to Gaura-Nitāi’s service in the disciplic succession, he can even excel Nityānanda Prabhu’s service. This is the process of disciplic succession. Nityānanda Prabhu delivered Jagāi and Mādhāi, but a servant of Nityānanda Prabhu, by His grace, can deliver many thousands of Jagāis and Mādhāis. That is the special benediction of the disciplic succession. One who is situated in the disciplic succession can be understood by the result of his activities. This is always true as far as the activities of the Lord and His devotees are concerned. Therefore Lord Śiva says:

ārādhanānāṁ sarveṣāṁ
viṣṇor ārādhanaṁ paraṁ
tasmāt parataraṁ devi
tadīyānāṁ samarcanam
ārādhanānāṁ sarveṣāṁviṣṇor ārādhanaṁ param
tasmāt parataraṁ devi
tadīyānāṁ samarcanam

„Ze všech druhů uctívání je nejlepší uctívání Pána Viṣṇua a ještě lepší než to je uctívání Jeho oddaného, vaiṣṇavy.“ (Padma Purāṇa)

“Of all types of worship, worship of Lord Viṣṇu is best, and better than the worship of Lord Viṣṇu is the worship of His devotee, the Vaiṣṇava.” (Padma Purāṇa)

Milostí Viṣṇua může vaiṣṇava vykonat lepší službu než Viṣṇu; to je zvláštní výsada vaiṣṇavy. Pán chce ve skutečnosti vidět, že Jeho služebníci konají slavnější činy než On sám. Například na Kuruovském bitevním poli Śrī Kṛṣṇa pobízel Arjunu k boji, protože tam podle Kṛṣṇova plánu měli všichni bojovníci zemřít. Kṛṣṇa však nechtěl připsat zásluhy sobě, ale Arjunovi. Žádal ho proto, aby bojoval a získal tak slávu.

By the grace of Viṣṇu, a Vaiṣṇava can render better service than Viṣṇu; that is the special prerogative of a Vaiṣṇava. The Lord actually wants to see His servants work more gloriously than Himself. For instance, on the Battlefield of Kurukṣetra, Śrī Kṛṣṇa provoked Arjuna to fight because all the warriors on the battlefield were to die by Kṛṣṇa’s plan. Kṛṣṇa Himself did not want to take credit; rather, He wanted Arjuna to take credit. Therefore He asked him to fight and win fame:

tasmāt tvam uttiṣṭha yaśo labhasva
jitvā śatrūn bhuṅkṣva rājyaṁ samṛddham
mayaivaite nihatāḥ pūrvam eva
nimitta-mātraṁ bhava savya-sācin
tasmāt tvam uttiṣṭha yaśo labhasva
jitvā śatrūn bhuṅkṣva rājyaṁ samṛddham
mayaivaite nihatāḥ pūrvam eva
nimitta-mātraṁ bhava savya-sācin

„Proto povstaň, připrav se k boji a získej slávu. Poraž své nepřátele a užívej si vzkvétajícího království. Již jsem zařídil, aby zemřeli, a ty, ó Savyasācī, můžeš být jen pouhým nástrojem v boji.“ (Gītā 11.33)

“Therefore get up. Prepare to fight and win glory. Conquer your enemies and enjoy a flourishing kingdom. They are already put to death by My arrangement, and you, O Savyasācī, can be but an instrument in the fight.” (Bg. 11.33)

Nejvyšší Osobnost Božství tak přenechává zásluhy oddanému, který dokonale vykoná jakýkoliv těžký úkol. Dalším příkladem je Hanumānjī neboli Vajrāṅgajī, služebník Pána Rāmacandry. Byl to právě Hanumānjī, kdo se jedním skokem z břehu Bhárata-varši přenesl přes moře na pobřeží Lanky. Když se tam rozhodl jít Pán Rāmacandra, vydláždil si cestu kameny, které však díky Jeho milosti plavaly na mořské hladině. Pokud budeme plnit pokyny Śrī Caitanyi Mahāprabhua a následovat příklad Śrī Nityānandy Prabhua, bude se toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy šířit a kazatelé, kteří budou zůstávat věrní službě Pánu, budou schopni plnit ještě těžší úkoly.

Thus the Supreme Personality of Godhead gives credit to a devotee who performs any heavy task perfectly. Hanumānjī, or Vajrāṅgajī, the servant of Lord Rāmacandra, serves as another example. It was Hanumānjī who jumped over the sea in one leap and reached the shore of Laṅkā from the shore of Bhārata-varṣa. When Lord Rāmacandra chose to go there, He paved the way with stones, although by His will the stones were able to float on the sea. If we simply follow Śrī Caitanya Mahāprabhu’s instructions and follow in the footsteps of Śrī Nityānanda Prabhu, this Kṛṣṇa consciousness movement can advance, and even more difficult tasks can be performed by the preachers remaining faithful to the service of the Lord.