Skip to main content

TEXT 28

VERSO 28

Verš

Texto

śubhāśubha-phalair evaṁ
mokṣyase karma-bandhanaiḥ
sannyāsa-yoga-yuktātmā
vimukto mām upaiṣyasi
śubhāśubha-phalair evaṁ
mokṣyase karma-bandhanaiḥ
sannyāsa-yoga-yuktātmā
vimukto mām upaiṣyasi

Synonyma

Sinônimos

śubha — od příznivých; aśubha — a nepříznivých; phalaiḥ — výsledků; evam — tak; mokṣyase — budeš osvobozen; karma — práce; bandhanaiḥ — od pouta; sannyāsa — odříkání; yoga — yoga; yukta-ātmā — s myslí upřenou; vimuktaḥ — osvobozený; mām — ke Mně; upaiṣyasi — dospěješ.

śubha — de auspiciosos; aśubha — e inauspiciosos; phalaiḥ — resultados; evam — assim; mokṣyase — você se libertará; karma — do trabalho; bandhanaiḥ — do cativeiro; sannyāsa — da renúncia; yoga — a yoga; yukta-ātmā — tendo a mente estabelecida firmemente em; vimuktaḥ — liberado; mām — a Mim; upaiṣyasi — você alcançará.

Překlad

Tradução

Tak nebudeš spoután prací a jejími příznivými a nepříznivými výsledky. S myslí na Mě upřenou v této náladě odříkání budeš osvobozen a dospěješ ke Mně.

Desse modo, você ficará livre do cativeiro do trabalho e de seus resultados auspiciosos e inauspiciosos. Com a mente fixa em Mim neste princípio de renúncia, você se libertará e virá a Mim.

Význam

Comentário

Ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy, pod vyšším vedením, je nazýván yukta. Odborný výraz yukta-vairāgya podrobněji vysvětluje Rūpa Gosvāmī:

Quem aceita orientação superior e age em consciência de Kṛṣṇa chama-se yukta. O termo técnico é yukta-vairāgya. Sobre isto, há a seguinte explicação feita por Rūpa Gosvāmī:

anāsaktasya viṣayān
yathārham upayuñjataḥ
nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe
yuktaṁ vairāgyam ucyate
anāsaktasya viṣayān
yathārham upayuñjataḥ
nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe
yuktaṁ vairāgyam ucyate

(Bhakti-rasāmṛta-sindhu, 1.2.255)

(Bhakti-rasāmṛta-sindhu, 1.2.255)

Rūpa Gosvāmī říká, že dokud jsme v tomto hmotném světě, musíme být činní; nemůžeme přestat jednat. Pokud konáme nějakou práci a její plody odevzdáváme Kṛṣṇovi, nazývá se to yukta-vairāgya. Takové činnosti, které jsou ve skutečnosti na úrovni odříkání, čistí zrcadlo mysli. Ten, kdo je provádí, dosahuje postupně pokroku v duchovní realizaci, a zcela se odevzdává Nejvyšší Osobnosti Božství. Nakonec ho proto čeká osvobození, které je také přesně popsáno. Díky němu nesplyne s brahmajyoti, ale dostane se na planetu Nejvyššího Pána. To zde Kṛṣṇa jasně říká: mām upaiṣyasi — “dospěje ke Mně,” zpátky domů, zpátky k Bohu. Je celkem pět druhů osvobození a zde je upřesněno, že oddaný, který se celý svůj život strávený v hmotném světě vždy řídil pokyny Nejvyššího Pána, dosáhl úrovně, kdy se může po opuštění nynějšího těla vrátit k Bohu a být činný přímo v Pánově společnosti.

Rūpa Gosvāmī diz que enquanto estivermos neste mundo material, teremos que agir, não podemos parar de agir. Portanto, se executamos ações e entregamos os frutos a Kṛṣṇa, isto se chama yukta-vairāgya. Típicas da verdadeira renúncia, estas atividades limpam o espelho da mente, e, à medida que vai progredindo em realização espiritual, o executor rende-se por completo à Suprema Personalidade de Deus. Por isso, ele acaba se liberando, e aqui se especifica que liberação é esta. Por meio desta liberação, ele não se torna uno com o brahmajyoti, mas em vez disto entra no planeta do Senhor Supremo. Está claramente mencionado aqui: mām upaiṣyasi, “ele vem a Mim”, de volta ao lar, de volta ao Supremo. Há cinco fases diferentes de liberação, e aqui especifica-se que o devoto que sempre viveu sob a direção do Senhor Supremo, como mencionado, evoluiu ao ponto em que, após abandonar este corpo, poderá voltar ao Supremo e ocupar-se diretamente na associação do Senhor Supremo.

Každý, kdo nemá jiný zájem než zasvětit svůj život službě Pánu, je ve skutečnosti sannyāsī. Taková osoba se vždy považuje za věčného služebníka, závislého na svrchované vůli Pána; proto vše, co dělá, dělá v Pánův prospěch. Ať koná cokoliv, koná to jako službu Pánu. Plodonosnému jednání či povinnostem stanoveným ve védských písmech nevěnuje žádnou zvláštní pozornost. Obyčejní lidé musí plnit povinnosti uvedené ve Vedách; i když se však někdy může zdát, že čistý oddaný, zcela zaměstnaný službou Pánu, jedná v rozporu s předepsanými védskými povinnostmi, ve skutečnosti tomu tak není.

Alguém cujo único interesse é dedicar sua vida no serviço do Senhor é um sannyāsī de verdade. Tal devoto sempre se julga um servo eterno, dependente da vontade suprema do Senhor. Nesse caso, tudo o que faz é para o benefício do Senhor. Qualquer ação que execute é para servir ao Senhor. Ele não dá muita atenção às atividades fruitivas ou aos deveres prescritos mencionados nos Vedas. Para as pessoas comuns, é obrigatório executar os deveres prescritos mencionados nos Vedas, porém, embora um devoto puro que esteja inteiramente ocupado no serviço do Senhor às vezes pareça ir contra os deveres védicos prescritos, a verdade não é exatamente esta.

Autority z řad vaiṣṇavů proto říkají, že ani ty nejinteligentnější osoby nemohou pochopit plány a činnosti čistého oddaného. Doslova je řečeno: tāṅra vākya, kriyā, mudrā vijñeha nā bujhaya (Caitanya-caritāmṛta, Madhya 23.39). Ten, kdo se neustále věnuje službě Pánu či vždy přemýšlí a plánuje, jak Pánu sloužit, má být považován za zcela osvobozeného již nyní a jeho návrat zpátky k Bohu v budoucnu je zaručen. Takový oddaný se stejně jako Kṛṣṇa nachází mimo veškerou materialistickou kritiku.

As autoridades vaiṣṇavas dizem, portanto, que mesmo a pessoa mais inteligente não pode compreender os planos e atividades de um devoto puro. As palavras precisas são tāṅra vākya, kriyā, mudrā vijñeha nā bujhaya (Caitanya-caritāmṛta, Madhya 23.39). Quem está sempre ocupado nesse serviço ao Senhor ou vive pensando e refletindo em como servir o Senhor deve ser desde já considerado completamente liberado, e garante-se que no futuro retornará ao lar, retornará ao Supremo. Ele está acima de toda a crítica materialista, assim como Kṛṣṇa está acima de toda a crítica.