TEXT 28

VERŠ 28

Verš

śubhāśubha-phalair evaṁ
mokṣyase karma-bandhanaiḥ
sannyāsa-yoga-yuktātmā
vimukto mām upaiṣyasi

Synonyma

śubha — od příznivých; aśubha — a nepříznivých; phalaiḥ — výsledků; evam — tak; mokṣyase — budeš osvobozen; karma — práce; bandhanaiḥ — od pouta; sannyāsa — odříkání; yoga — yoga; yukta-ātmā — s myslí upřenou; vimuktaḥ — osvobozený; mām — ke Mně; upaiṣyasi — dospěješ.

śubha — dobré; aśubha — nedobré; phalaiḥ — výsledky; evam — tak; mokṣyase — oslobodíš sa; karma — činov; bandhanaiḥ — zo zajatia; sannyāsa — odriekanie; yoga — yogou; yukta-ātmā — s mysľou upretou na; vimuktaḥ — oslobodíš sa; mām — Mňa; upaiṣyasi — dosiahneš.

Překlad

Tak nebudeš spoután prací a jejími příznivými a nepříznivými výsledky. S myslí na Mě upřenou v této náladě odříkání budeš osvobozen a dospěješ ke Mně.

Takto budeš oslobodený z pút činov, nech už sú ich plody dobré či zlé. S touto yogou odriekania a s mysľou upretou na Mňa sa oslobodíš a prídeš ku Mne.

Význam

Ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy, pod vyšším vedením, je nazýván yukta. Odborný výraz yukta-vairāgya podrobněji vysvětluje Rūpa Gosvāmī:

Človek, ktorý jedná vo vedomí Kṛṣṇu pod vedením autority, sa nazýva yukta. Odborný výraz je yukta-vairāgya. Podrobnejšie to vysvetľuje Rūpa Gosvāmī:

anāsaktasya viṣayān
yathārham upayuñjataḥ
nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe
yuktaṁ vairāgyam ucyate

(Bhakti-rasāmṛta-sindhu, 1.2.255)

Rūpa Gosvāmī říká, že dokud jsme v tomto hmotném světě, musíme být činní; nemůžeme přestat jednat. Pokud konáme nějakou práci a její plody odevzdáváme Kṛṣṇovi, nazývá se to yukta-vairāgya. Takové činnosti, které jsou ve skutečnosti na úrovni odříkání, čistí zrcadlo mysli. Ten, kdo je provádí, dosahuje postupně pokroku v duchovní realizaci, a zcela se odevzdává Nejvyšší Osobnosti Božství. Nakonec ho proto čeká osvobození, které je také přesně popsáno. Díky němu nesplyne s brahmajyoti, ale dostane se na planetu Nejvyššího Pána. To zde Kṛṣṇa jasně říká: mām upaiṣyasi — “dospěje ke Mně,” zpátky domů, zpátky k Bohu. Je celkem pět druhů osvobození a zde je upřesněno, že oddaný, který se celý svůj život strávený v hmotném světě vždy řídil pokyny Nejvyššího Pána, dosáhl úrovně, kdy se může po opuštění nynějšího těla vrátit k Bohu a být činný přímo v Pánově společnosti.

Rūpa Gosvāmī hovorí, že tak musíme konať dovtedy, dokým sme v hmotnom svete. Ak teda odovzdáme výsledky svojej práce Kṛṣṇovi, nazýva sa to yukta-vairāgya. Takto umiestnený v odriekaní, očisťuje človek zrkadlo svojej mysle a s postupným rozvojom duchovného vedomia sa nakoniec odovzdá Najvyššej Božskej Osobnosti. Preto sa napokon oslobodí a toto oslobodenie je tiež presne opísané. Nejde o splynutie s brahmajyoti, ale o vstup na planéty Najvyššieho Pána. Śrī Kṛṣṇa tu jasne hovorí mām upaiṣyasi: „Prídeš ku Mne,“ späť domov, späť k Bohu. Existuje päť druhov oslobodenia a tu je opísaný ten, v ktorom sa oddaný po opustení tela vráti naspäť k Bohu a slúži priamo v Jeho spoločnosti, pretože počas svojho života žil pod vedením Najvyššieho Pána.

Každý, kdo nemá jiný zájem než zasvětit svůj život službě Pánu, je ve skutečnosti sannyāsī. Taková osoba se vždy považuje za věčného služebníka, závislého na svrchované vůli Pána; proto vše, co dělá, dělá v Pánův prospěch. Ať koná cokoliv, koná to jako službu Pánu. Plodonosnému jednání či povinnostem stanoveným ve védských písmech nevěnuje žádnou zvláštní pozornost. Obyčejní lidé musí plnit povinnosti uvedené ve Vedách; i když se však někdy může zdát, že čistý oddaný, zcela zaměstnaný službou Pánu, jedná v rozporu s předepsanými védskými povinnostmi, ve skutečnosti tomu tak není.

Skutočný sannyāsī je ten, kto nemá iné záujmy než obetovať svoj život službe Śrī Kṛṣṇovi. Taký človek sa považuje za večného služobníka, závislého na zvrchovanej vôli Najvyššieho Pána, a preto všetko vykonáva pre Jeho potešenie. Čokoľvek koná, koná ako službu Bohu. Nejaví veľký záujem o plodonosné činnosti a predpísané povinnosti, opísané vo Vedach, ktoré musia vykonávať obyčajní ľudia. Niekedy sa môže stať, že oddaný, ktorý oddane slúži Najvyššiemu Pánovi, koná proti predpísaným vedskym povinnostiam, ale v skutočnosti tomu tak nie je.

Autority z řad vaiṣṇavů proto říkají, že ani ty nejinteligentnější osoby nemohou pochopit plány a činnosti čistého oddaného. Doslova je řečeno: tāṅra vākya, kriyā, mudrā vijñeha nā bujhaya (Caitanya-caritāmṛta, Madhya 23.39). Ten, kdo se neustále věnuje službě Pánu či vždy přemýšlí a plánuje, jak Pánu sloužit, má být považován za zcela osvobozeného již nyní a jeho návrat zpátky k Bohu v budoucnu je zaručen. Takový oddaný se stejně jako Kṛṣṇa nachází mimo veškerou materialistickou kritiku.

Vaiṣṇavské autority preto hovoria, že ani ten najinteligentnejší človek nemôže pochopiť plány a skutky čistých oddaných: tāṅra vākya, kriyā, mudrā vijñeha nā bujhaya (Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 23.39). Človeka, ktorý je zapojený do oddanej služby Pánovi, alebo neustále rozmýšľa a plánuje, ako Mu slúžiť, treba považovať za celkom vyslobodeného už v prítomnosti, a v budúcnosti má zaručený návrat domov, späť k Bohu. Je veľmi nevhodné kritizovať takého oddaného, podobne ako je nevhodné kritizovať Kṛṣṇu.