TEXT 5
VERŠ 5
Verš
Verš
smaran muktvā kalevaram
yaḥ prayāti sa mad-bhāvaṁ
yāti nāsty atra saṁśayaḥ
smaran muktvā kalevaram
yaḥ prayāti sa mad-bhāvaṁ
yāti nāsty atra saṁśayaḥ
Synonyma
Synonyma
anta-kāle — na konci života; ca — tiež; mām — na Mňa; eva — určite; smaran — myslí; muktvā — keď opúšťa; kalevaram — telo; yaḥ — ten, kto; prayāti — odchádza; saḥ — on; mat-bhāvam — Moju existenciu; yāti — dosiahne; na — nie; asti — o tom; atra — tu; saṁśayaḥ — pochýb.
Překlad
Překlad
A každý, kdo na konci života při opouštění svého těla vzpomíná jen na Mě, dosáhne okamžitě Mého stavu bytí. O tom není pochyb.
A ten, kto v okamihu smrti opúšťa svoje telo a myslí len na Mňa, ihneď dosiahne Mojej prirodzenosti. O tom niet pochýb.
Význam
Význam
V tomto verši je zdůrazněn význam vědomí Kṛṣṇy. Každý, kdo opustí své tělo s vědomím Kṛṣṇy, Nejvyššího Pána, ihned dosáhne Jeho transcendentální přirozenosti. Nejvyšší Pán je nejčistší z čistých, a proto ten, kdo si Ho je neustále vědom, je také nejčistší z čistých. Důležité je slovo smaran, vzpomínající. Na Kṛṣṇu nemůže vzpomínat nečistá duše, která nerozvíjela vědomí Kṛṣṇy na úrovni oddané služby. Z toho důvodu se má vědomí Kṛṣṇy kultivovat od samého začátku života. Chce-li někdo na konci života dosáhnout úspěchu, pak se nutně potřebuje cvičit ve vzpomínání na Kṛṣṇu. Proto by měl neustále zpívat mahā-mantru Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Pán Caitanya doporučoval být snášenlivý jako strom (taror iva sahiṣṇunā). Tomu, kdo zpívá Hare Kṛṣṇa, může stát v cestě mnoho překážek a obtíží. Měl by je však přesto všechny snášet a pokračovat ve zpívání Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, aby mohl na konci života získat veškerý prospěch, který vědomí Kṛṣṇy přináší.
Tento verš zdôrazňuje dôležitosť vedomia Kṛṣṇu. Každý, kto opustí svoje telo s mysľou upriamenou na Kṛṣṇu, sa okamžite premiestni do transcendentálneho sídla Najvyššieho Pána. Najvyšší Pán je najčistejší z najčistejších, a preto aj ten, kto stále myslí na Kṛṣṇu, je najčistejší z najčistejších. Slovo smaran (pamätanie, spomínanie) je veľmi dôležité. Nečisté duše, ktoré sa necvičia vo vedomí Kṛṣṇu oddanou službou, si sotva dokážu zachovať Kṛṣṇu v pamäti. Už v mladosti by sme sa mali naučiť ovládať myseľ a upriamiť ju na Kṛṣṇu. Ak chceme byť na sklonku života úspešní, musíme myslieť iba na Kṛṣṇu. Preto by sme mali neustále spievať mahā-mantru — Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Śrī Caitanya Mahāprabhu nám ďalej odporučil, aby sme boli tolerantnejší než strom (taror api sahiṣṇunā), pokornejší než tráva a aby sme vždy vzdávali úctu ostatným a nečakali úctu od nikoho. Človeku, ktorý spieva mahā-mantru, sa môžu postaviť do cesty najrôznejšie prekážky, ale všetky by sme mali trpezlivo znášať a pokračovať v spievaní Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, aby sme na konci života mohli úspešne zavŕšiť vedomie Kṛṣṇu.