Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola osmnáctá

TEXT 28

TEXT 28

Verš

Texte

ayuktaḥ prākṛtaḥ stabdhaḥ
śaṭho naiṣkṛtiko ’lasaḥ
viṣādī dīrgha-sūtrī ca
kartā tāmasa ucyate
ayuktaḥ prākṛtaḥ stabdhaḥ
śaṭho naiṣkṛtiko ’lasaḥ
viṣādī dīrgha-sūtrī ca
kartā tāmasa ucyate

Synonyma

Synonyms

ayuktaḥ — nevztahující se na pokyny písem; prākṛtaḥ — materialistický; stabdhaḥ — tvrdohlavý; śaṭhaḥ — proradný; naiṣkṛtikaḥ — zběhlý v urážení druhých; alasaḥ — líný; viṣādī — zasmušilý; dīrgha-sūtrī — otálející; ca — také; kartā — konatel; tāmasaḥ — na úrovni kvality nevědomosti; ucyate — je řečeno, že je.

ayuktaḥ: sans référence aux préceptes scripturaires; prākṛtaḥ: matérialiste; stabdhaḥ: obstiné; śaṭhaḥ: fourbe; naiṣkṛtikaḥ: injurieux; alasaḥ: paresseux; viṣādī: morose; dīrgha-sūtrī: atermoyant; ca: aussi; kartā: l’auteur de l’action; tāmasaḥ: dans l’ignorance; ucyate: est dit être.

Překlad

Translation

Konatel, který jedná vždy proti pokynům písma, který je materialistický, tvrdohlavý, proradný a zběhlý v urážení druhých, líný, vždy zasmušilý a otálející, je prohlášen za konatele na úrovni kvality nevědomosti.

L’homme qui agit toujours à l’encontre des préceptes scripturaires, qui est matérialiste, obstiné, fourbe, injurieux, paresseux, morose et remet sans cesse les choses au lendemain, on le dit être sous l’empire de l’ignorance.

Význam

Purport

V písmech najdeme pokyny k tomu, jakou práci je třeba konat a jakou ne. Ti, kdo na tyto pokyny nehledí, dělají věci, které se dělat nemají. Jsou všeobecně materialističtí. Nenechávají se vést pokyny písem, ale kvalitami hmotné přírody. Nedá se říci, že by oplývali zdvořilostí, většinou jsou vychytralí a dobře vědí, jak urážet druhé. Jsou velmi líní — i když mají nějakou povinnost, nesplní ji tak, jak by měli, a odloží ji na později. Proto vypadají zasmušile. Se vším otálejí — to, co se dá udělat za hodinu, dělají celá léta. Takoví konatelé jsou na úrovni kvality nevědomosti.

Les Écritures nous enseignent quels actes sont recommandés et quels actes sont défendus. Ceux qui négligent ces enseignements se livrent à des actions prohibées et sont généralement matérialistes. Ils agissent en fonction de l’influence qu’ils reçoivent des guṇas et non selon les préceptes des Écritures. Ils sont peu aimables et s’avèrent généralement fourbes et insultants. Ils sont très paresseux, et quand quelque devoir leur est assigné, ils ne l’exécutent pas comme il faudrait ou le remettent à plus tard. Ils sont toujours moroses et font traîner pendant des années ce qu’ils pourraient accomplir en une heure. On dit que ceux qui agissent ainsi sont gouvernés par l’ignorance.