Bg. 12.3-4
Dévanágarí
ये त्वक्षरमनिर्देश्यमव्यक्तं पर्युपासते ।
सर्वत्रगमचिन्त्यं च कूटस्थमचलं ध्रुवम् ॥ ३ ॥
सन्नियम्येन्द्रियग्रामं सर्वत्र समबुद्धय: ।
ते प्राप्नुवन्ति मामेव सर्वभूतहिते रता: ॥ ४ ॥
सर्वत्रगमचिन्त्यं च कूटस्थमचलं ध्रुवम् ॥ ३ ॥
सन्नियम्येन्द्रियग्रामं सर्वत्र समबुद्धय: ।
ते प्राप्नुवन्ति मामेव सर्वभूतहिते रता: ॥ ४ ॥
Verš
ye tv akṣaram anirdeśyam
avyaktaṁ paryupāsate
sarvatra-gam acintyaṁ ca
kūṭa-stham acalaṁ dhruvam
avyaktaṁ paryupāsate
sarvatra-gam acintyaṁ ca
kūṭa-stham acalaṁ dhruvam
sanniyamyendriya-grāmaṁ
sarvatra sama-buddhayaḥ
te prāpnuvanti mām eva
sarva-bhūta-hite ratāḥ
sarvatra sama-buddhayaḥ
te prāpnuvanti mām eva
sarva-bhūta-hite ratāḥ
Synonyma
ye — ti, kdo; tu — ale; akṣaram — toho, co přesahuje smyslové vnímání; anirdeśyam — neurčitého; avyaktam — neprojeveného; paryupāsate — plně se věnují uctívání; sarvatra-gam — všeprostupujícího; acintyam — nepochopitelného; ca — a; kūṭa-stham — neměnného; acalam — nehybného; dhruvam — ustáleného; sanniyamya — ovládající; indriya-grāmam — všechny smysly; sarvatra — všude; sama-buddhayaḥ — nestranní; te — oni; prāpnuvanti — dosáhnou; mām — Mě; eva — jistě; sarva-bhūta-hite — pro blaho všech živých bytostí; ratāḥ — jednající.
Překlad
Ale ti, kdo se plně věnují uctívání neprojeveného, toho, co je mimo dosah smyslového vnímání, co je všeprostupující, nepochopitelné, neměnné, stálé a nehybné (tedy neosobního pojetí Absolutní Pravdy), tak, že ovládají smysly a zůstávají nestranní, jednají pro blaho všech a nakonec Mě také dosáhnou.
Význam
Ti, kdo neuctívají Nejvyššího Pána přímo, ale sledují stejný záměr nepřímou metodou, nakonec také dospějí k témuž cíli, Śrī Kṛṣṇovi. Kṛṣṇa říká: „Moudrý člověk po mnoha životech ví, že Vāsudeva je vším, a tak hledá útočiště u Mě.“ Jakmile někdo po mnoha životech dospěje k úplnému poznání, odevzdá se Pánu Kṛṣṇovi. Ten, kdo přistupuje k Bohu způsobem uvedeným v tomto verši, musí ovládat smysly, sloužit všem a jednat pro blaho všech bytostí. Z toho vyplývá, že dokud se člověk nezačne vztahovat k Pánu Kṛṣṇovi, jeho realizace není dokonalá. Často se musí podrobit askezi v mnoha směrech, než se Mu úplně odevzdá.
Aby člověk mohl vnímat Nadduši v nitru individuální duše, musí ukončit smyslové činnosti, jako je pozorování, naslouchání, ochutnávání, konání a tak dále. Potom porozumí, že Nejvyšší Duše je všude. Jakmile to ví, nechová zášť vůči žádné jiné živé bytosti – nevidí rozdíl mezi člověkem a zvířetem, protože vidí duši, a ne to, co ji pokrývá. Pro obyčejného člověka je však tato metoda neosobní realizace velice obtížná.