TEXT 55

VERŠ 55

Verš

mat-karma-kṛn mat-paramo
mad-bhaktaḥ saṅga-varjitaḥ
nirvairaḥ sarva-bhūteṣu
yaḥ sa mām eti pāṇḍava

Synonyma

mat-karma-kṛt — kdo pracuje pro Mne; mat-paramaḥ — považující Mě za Nejvyššího; mat-bhaktaḥ — prokazující Mi oddanou službu; saṅga-varjitaḥ — neznečištěn plodonosnou prací a myšlenkovou spekulací; nirvairaḥ — bez nepřátel; sarva-bhūteṣu — mezi všemi živými bytostmi; yaḥ — ten, kdo; saḥ — on; mām — ke Mně; eti — přichází; pāṇḍava — ó synu Pāṇḍua.

mat-karma-kṛt — jedná pre Mňa; mat-paramaḥ — považuje Ma za Najvyššieho; mat-bhaktaḥ — zapojený do Mojej oddanej služby; saṅga-varjitaḥ — zbavený nečistôt z minulých činov; nirvairaḥ — bez nepriateľov; sarva-bhūteṣu — medzi všetkými živými bytosťami; yaḥ — kto; saḥ — on; mām — ku Mne; eti — príde; pāṇḍava — ó, Pāṇḍava.

Překlad

Ó synu Pāṇḍua, ten, kdo Mi prokazuje čistou oddanou službu, bez znečištění plodonosnými činnostmi a myšlenkovou spekulací, kdo pracuje pro Mě, činí Mě nejvyšším cílem svého života a je přátelský ke všem živým bytostem, zaručeně dospěje ke Mně.

Môj milý Arjuna, kto Mi slúži s čistou oddanosťou, kto je zbavený mentálnych špekulácií a nečistoty plodonosných činov, kto pre Mňa jedná, považuje Ma za svoj najvyšší cieľ a je priateľský ku všetkým živým tvorom, ten ku Mne určite dospeje.“

Význam

Každý, kdo se chce setkat s Kṛṣṇou, nejvyšší ze všech Osobností Božství, na planetě Kṛṣṇaloce v duchovním nebi a být s Ním důvěrně spojen, musí přijmout za svůj zde uvedený návod, jak jej přednesl sám Nejvyšší. Tento verš je proto považován za esenci Bhagavad-gīty. Bhagavad-gītā je kniha určená podmíněným duším, které jednají v hmotném světě s cílem ovládat přírodu a neznají pravý, duchovní život. Má jim ukázat, jak mohou poznat svou duchovní existenci a svůj věčný vztah s nejvyšší duchovní osobností, a poučit je, jak se vrátit domů, zpátky k Bohu. Tento verš jasně udává proces, kterým lze dosáhnout úspěchu v duchovní činnosti — oddanou službu.

Ten, kto chce dospieť do duchovného sveta, k Najvyššej zo všetkých Božských Osobností, ku Kṛṣṇovi, na Jeho planétu Kṛṣṇaloku a byť s Ním v dôvernom styku, musí sa riadiť týmto veršom, tak ako ho predložil samotný Najvyšší Pán. Tento verš sa pokladá za jadro Bhagavad-gīty. Bhagavad-gītā je kniha obracajúca sa na podmienené duše, ktoré sa snažia ovládnuť prírodu, bez toho, aby poznali povahu pravého duchovného života. Zmyslom Bhagavad-gīty je ukázať, ako môže človek porozumieť duchovnej podstate, svojmu večnému vzťahu k Najvyššej Duchovnej Osobnosti a vrátiť sa domov, späť k Bohu. Tento verš jasne popisuje spôsob, ktorým môžeme pokročiť v duchovnom živote. Touto metódou je oddaná služba.

Pokud jde o práci, je třeba všechnu svou energii přeorientovat na jednání spojené s vědomím Kṛṣṇy. V Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.255) stojí:

To znamená, že všetku svoju energiu by sme mali vynaložiť na činnosti s mysľou upretou na Kṛṣṇu a pre Jeho potešenie. To je potvrdené v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (2.255):

anāsaktasya viṣayān
yathārham upayuñjataḥ
nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe
yuktaṁ vairāgyam ucyate

Nikdo by neměl konat jinou práci než takovou, která je ve vztahu ke Kṛṣṇovi. Té se říká kṛṣṇa-karma. Je možné být zaměstnán různými činnostmi, ale nemá se lpět na jejich výsledku. Někdo například může obchodovat, ale aby tuto činnost změnil v jednání s vědomím Kṛṣṇy, musí obchodovat pro Kṛṣṇu. Je-li Kṛṣṇa majitelem obchodu, má mít požitek ze zisku On. Pokud obchodník vlastní tisíce dolarů a všechny je má obětovat Kṛṣṇovi, může to udělat. Tak vypadá práce pro Kṛṣṇu. Místo stavění velké budovy určené k vlastnímu požitku smyslů může postavit pěkný chrám pro Kṛṣṇu, uvést do něj Božstvo Kṛṣṇy a postarat se o to, aby se Božstvu sloužilo, jak se uvádí v autorizovaných knihách o oddané službě. To vše je kṛṣṇa-karma. Člověk nemá ulpívat na výsledku své práce. Má ho obětovat Kṛṣṇovi a přijmout zbytky po oběti jako prasādam. Když pro Kṛṣṇu postaví velkou budovu a uvede do ní Božstvo Kṛṣṇy, neznamená to, že v ní nemůže bydlet; musí si ale uvědomovat, že jejím majitelem je Kṛṣṇa. To se nazývá vědomí Kṛṣṇy. Pokud někdo není schopen postavit Kṛṣṇovi chrám, může chrám uklízet. To je také kṛṣṇa-karma. Nebo se může starat o zahradu. Každý, kdo vlastní půdu — alespoň v Indii má i chudý člověk nějaký pozemek — ji může použít pro Kṛṣṇu tak, že na ní bude pěstovat květiny, které pak Kṛṣṇovi obětuje. Může zasít semena keříků tulasī, protože jejich lístky jsou velice důležité a Kṛṣṇa to doporučuje v Bhagavad-gītě. Patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyam — Kṛṣṇa chce, aby jsme Mu obětovali lístek, květ, ovoce nebo vodu. Taková oběť Ho uspokojí. A lístkem se zvláště myslí lístek tulasī. Můžeme tedy zasít tulasī a zalévat ji — tak může i ten nejchudší člověk sloužit Kṛṣṇovi. To jsou některé příklady práce pro Kṛṣṇu.

Nikto by nemal vykonávať činnosť, ktorá nemá nijakú spojitosť s Kṛṣṇom. Tomu sa hovorí kṛṣṇa-karma. Človek sa môže venovať rôznym činnostiam, no nemal by byť pútaný k ich výsledkom. Obchodník musí napríklad obchodovať, ale aby svoje zamestnanie premenil na duchovný život, v strede ktorého je Kṛṣṇa, musí obchodovať pre Kṛṣṇu. Ak je Kṛṣṇa majiteľom obchodu, potom Mu patrí aj celý zisk. Obchodník môže mať veľa peňazí, no všetky by ich mal dať Kṛṣṇovi. Tomu sa hovorí pracovať pre Kṛṣṇu. Namiesto veľkého paláca pre svoj vlastný zmyslový pôžitok by mal postaviť krásny chrám pre Kṛṣṇu, v ktorom umiestni Božstvo Kṛṣṇu a postará sa o Jeho uctievanie, tak ako to predpisujú autorizované písma pojednávajúce o oddanej službe. To všetko je kṛṣṇa-karma. Nemali by sme byť teda pripútaní k výsledkom svojej práce, tie by mali byť venované Kṛṣṇovi a človek by mal prijímať iba zbytky po obeti — prasādam. Ak niekto postaví veľkú budovu pre Kṛṣṇu, v ktorej umiestni Božstvo Kṛṣṇu, neznamená to, že v nej nemôže bývať. Musíme si však uvedomiť, že majiteľom budovy je Kṛṣṇa — to sa nazýva vedomie Kṛṣṇu. Ak nemôžeme Kṛṣṇovi postaviť chrám, môžeme sa zamestnať čistením Jeho svätyne, to je tiež kṛṣṇa-karma. Alebo sa môžeme starať o záhradu. Každý vlastník pôdy — v Indii vlastnia malý kúsok zeme aj chudobní ľudia — môže pestovať kvety, ktoré by mal obetovať Kṛṣṇovi. Môže pestovať kríčky tulasī, pretože lístky tulasī sú pri uctievaní veľmi dôležité. Kṛṣṇa o tom hovorí v Bhagavad-gīte (9.26): Patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyam. Kṛṣṇa si praje, aby sme Mu obetovali list, kvet, ovocie alebo trošku vody, pretože taká obeť Ho poteší. Listom sa myslí najmä lístok tulasī. Človek môže pestovať tulasī, zalievať ju a starať sa o ňu. Aj tí najchudobnejší ľudia teda môžu slúžiť Kṛṣṇovi. To je niekoľko príkladov, ako môžeme slúžiť Kṛṣṇovi.

Slovo mat-paramaḥ poukazuje na toho, pro koho je nejvyšší dokonalostí života mít Kṛṣṇovu společnost v Jeho svrchovaném sídle. Nechce dosáhnout vyšších planet, jako je Měsíc a Slunce či nebeské planety, a dokonce ani Brahmaloky, která je v tomto vesmíru nejvýše. Nijak ho to nepřitahuje; láká ho jedině duchovní nebe. A ani tam se nespokojí s pouhým splynutím se září brahmajyoti, jelikož se chce dostat na nejvýše ležící duchovní planetu — Kṛṣṇaloku neboli Goloku Vṛndāvanu. Ví o ní vše, a žádná jiná planeta ho proto nezajímá. Slovo mad-bhaktaḥ vyjadřuje, že se plně věnuje oddané službě, konkrétně jejím devíti procesům: naslouchání, opěvování, vzpomínání, uctívání, sloužení Pánovým lotosovým nohám, nabízení modliteb, plnění Pánových pokynů, jednání jako Jeho přítel a odevzdání Mu všeho. Je možné se zaměstnávat všemi devíti způsoby oddané služby, osmi, sedmi nebo i jedním z nich, což každého zaručeně dovede k dokonalosti.

Slová mat-paramaḥ poukazujú na toho, kto považuje vzťah s Kṛṣṇom v Jeho zvrchovanom sídle za životnú dokonalosť. Taký človek si nepraje byť povýšený na vyššie planéty, ako je Mesiac, Slnko a iné nebeské planéty, ani na Brahmaloku, najvyššiu planétu tohoto vesmíru. Nič také ho neláka. Jeho jediným prianím je dostať sa do duchovného sveta, a dokonca ani v duchovnom nebi netúži po splynutí s brahmajyoti, praje si vstúpiť na najvyššiu duchovnú planétu Kṛṣṇaloku, Goloku Vṛndāvan. O tejto planéte má dokonalé poznanie a preto ho iné planéty nalákajú. Slová mad-bhaktaḥ naznačujú, že taký človek je plne pohrúžený do oddanej služby, ktorá pozostáva z deviatich základných činností: načúvania, ospevovania, spomínania, uctievania, slúženia lotosovým nohám Kṛṣṇu, modlení sa, plnenia Kṛṣṇových pokynov, priatelenia sa s Kṛṣṇom a odovzdania všetkého Kṛṣṇovi. Človek môže vykonávať všetkých deväť, osem, sedem či dokonca len jednu z týchto metód oddanosti, a tým sa z neho stane dokonalý človek. O tom niet pochýb.

Velice důležitý je výraz saṅga-varjitaḥ. Je třeba se vyvarovat společnosti osob, jež se staví proti Kṛṣṇovi. To se netýká pouze ateistů, ale i těch, které přitahuje plodonosná práce a myšlenková spekulace. Čistá podoba oddané služby je popsána v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.1.11):

Výraz saṇga-varjitaḥ je v tomto verši veľmi dôležitý. Človek by sa nemal stýkať s ľuďmi nevraživými voči Kṛṣṇovi. Nie sú to iba ateisti, ktorí k Nemu chovajú nenávisť, no aj tí, ktorí lipnú na plodonosných činnostiach a mentálnom špekulovaní. Čistá podoba oddanej služby je popísaná v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.1.11) slovami:

anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā

V tomto verši Śrīla Rūpa Gosvāmī dává jasně najevo, že chce-li někdo konat čistou oddanou službu, musí být oproštěn od veškerého hmotného znečištění. Nesmí být ve styku s těmi, kteří propadli plodonosným činnostem a myšlenkové spekulaci. Když takto prostý nežádoucí společnosti a znečištění hmotnými touhami rozvíjí příznivým způsobem poznání o Kṛṣṇovi, nazývá se to čistá oddaná služba. Ānukūlyasya saṅkalpaḥ prātikūlyasya varjanam (Hari-bhakti-vilāsa 11.676) — je třeba myslet na Kṛṣṇu a jednat pro Kṛṣṇu s příznivým, nikoliv s nepříznivým postojem. Kaṁsa byl nepřítel Kṛṣṇy a od chvíle Kṛṣṇova narození neustále různě plánoval, jak Ho zabít. A jelikož se mu to nikdy nepodařilo, bez ustání na Něho myslel. Při práci, při jídle i ve spánku si byl vždy v každém ohledu vědom Kṛṣṇy, ale toto vědomí Kṛṣṇy nebylo pozitivní. Přestože tedy na Kṛṣṇu myslel dvacet čtyři hodin denně, byl to démon a Kṛṣṇa ho nakonec zabil. Každý, koho Kṛṣṇa zabije, samozřejmě ihned dosáhne osvobození, ale to není cíl čistého oddaného. Ten netouží ani po osvobození, ani se nechce dostat na svrchovanou planetu Goloku Vṛndāvanu. Jeho jediným cílem je sloužit Kṛṣṇovi, ať je to kdekoliv.

Śrīla Rūpa Gosvāmī v tomto verši jasne hovorí, že ak chce človek vykonávať oddanú službu, musí byť zbavený všetkých hmotných nečistôt. Nesmie sa stýkať s ľuďmi, ktorý lipnú na plodonosných činnostiach a mentálnej špekulácii. Ak je človek nepoškvrnený hmotnou žiadostivosťou, zbavený nežiadúcej spoločnosti a ak úspešne rozvíja vedomie Kṛṣṇu, hovorí sa, že vykonáva oddanú službu. Ānu-kūlasya saṇkalpaḥ prātikūlasya varjanam (Hari-bhakti-vilāsa 11.676). Človek musí myslieť na Kṛṣṇu v pozitívnom zmysle, nie v zlom. Kaṁsa bol Kṛṣṇov nepriateľ. Od samého začiatku Kṛṣṇovho života plánoval, ako Ho zabiť, a pretože sa mu to nikdy nepodarilo, neustále na Neho myslel. Myslel na Neho pri práci, pri jedle, počas spánku...No také vedomie Kṛṣṇu nebolo pozitívne, a preto si získal povesť démona. Nakoniec Ho Kṛṣṇa zabil, hoci Kaṁsa na Neho myslel dvadsaťštyri hodín denne. Ten, koho Kṛṣṇa zabije, je pochopiteľne ihneď oslobodený, ale to zaiste nie je cieľom čistých oddaných. Čistý oddaný netúži po spáse, ani po odchode na najvyššiu planétu, Goloku Vṛndāvan. Jeho jediným cieľom je slúžiť Kṛṣṇovi — kdekoľvek a kedykoľvek.

Oddaný Kṛṣṇy je ke všem přátelský. Z toho důvodu je zde uvedeno, že nemá nepřátele (nirvairaḥ). Jak je to možné? Oddaný, který si je vědom Kṛṣṇy, ví, že jedině oddaná služba Kṛṣṇovi může každého zbavit všech problémů. Zná to z vlastní zkušenosti, a proto chce tento systém jednání s vědomím Kṛṣṇy uvést do lidské společnosti. Dějiny zaznamenaly mnoho příkladů oddaných Pána, kteří pro šíření vědomí Boha riskovali svůj život. Známým vzorem je Pán Ježíš Kristus. Neoddaní ho ukřižovali, ale on svůj život obětoval tomu, aby šířil vědomí Boha. Bylo samozřejmě povrchní si myslet, že ho skutečně zabili. V Indii je také mnoho vzorů, jako Ṭhākura Haridāsa a Prahlāda Mahārāja. Proč tak riskovali? Protože chtěli rozšířit vědomí Kṛṣṇy, a to je obtížné. Osoba vědomá si Kṛṣṇy ví, že když někdo trpí, je to kvůli tomu, že zapomněl na svůj věčný vztah s Kṛṣṇou. Největším darem, který může člověk dát lidské společnosti, je tedy zbavit svého bližního všech hmotných problémů tak, že ho bude učit o Kṛṣṇovi. Tímto způsobem čistý oddaný slouží Pánu-jeho prostřednictvím je Kṛṣṇa tolik milostivý i k obyčejným lidem. Teď si můžeme představit, jak milostivý je Kṛṣṇa k těm, kteří Mu prokazují službu a riskují pro Něho všechno. Proto je jisté, že se po opuštění těla dostanou na svrchovanou planetu.

Kṛṣṇov oddaný je priateľský ku všetkým. Preto sa hovorí, že nemá nepriateľov (nirvairaḥ). Ako je to možné? Oddaný, vedomý si Kṛṣṇu, vie, že iba oddaná služba Kṛṣṇovi môže človeka zbaviť všetkých životných problémov. Pozná to z vlastnej skúsenosti a preto chce tento proces vedomia Kṛṣṇu zaviesť do ľudskej spoločnosti. Zo svetových dejín poznáme veľa príkladov, kedy oddaní obetovali svoje životy šíreniu vedomia Boha a boli neznabohmi ukrižovaní ako je to vidieť napríklad na živote Ježiša Krista. Bolo by samozrejme nesprávne veriť, že naozaj zomreli. Z Indie poznáme veľa podobných príkladov, ako napríklad Haridāsa Ṭhākura a Prahlāda Maharāja. Prečo vlastne niekto takto riskuje? Pretože chce šíriť vedomie Kṛṣṇu a to nie je vôbec ľahké. Človek vedomý si Kṛṣṇu vie, že ľudia sa trápia len preto, že zabudli na svoj večný vzťah ku Kṛṣṇovi. Preto najväčším dobrodením, ktoré môžme preukázať ľudskej spoločnosti, je zbaviť ľudí všetkých hmotných problémov. Preto sa čistý oddaný zapája do služby Pánovi. Len si predstavme, aký milostivý je Kṛṣṇa k tým, ktorí Mu slúžia a sú ochotní pre Neho riskovať. Takí ľudia po opustení tela zaručene dospejú na najvyššiu planétu.

Souhrnem lze říci, že Kṛṣṇa projevil dočasnou vesmírnou podobu, podobu času, který pohlcuje vše, i čtyřrukou podobu Viṣṇua. Kṛṣṇa je tedy zdrojem všech těchto projevů. Není to tak, že by Kṛṣṇa byl projevem původní viśva-rūpy či Viṣṇua. Kṛṣṇa je původem všech podob. Existují statisíce Viṣṇuů, ale oddaný se zaměřuje pouze na původní podobu Kṛṣṇy, dvourukého Śyāmasundaru. V Brahma-saṁhitě je uvedeno, že ti, kteří jsou láskou a oddaností poutáni k Śyāmasundarovi, Ho mohou neustále vidět ve svém srdci a nevidí nic jiného. Měli bychom tedy pochopit myšlenku jedenácté kapitoly, kterou je, že podoba Kṛṣṇy je stěžejní a svrchovaná.

Záverom môžme povedať, že Kṛṣṇa vyjavil Svoju vesmírnu podobu, ktorá je iba dočasným prejavom, všepohlcujúci čas a dokonca sa zjavil v podobe štvorrukého Viṣṇua. Kṛṣṇa je teda zdrojom týchto manifestácií. Nesmieme si myslieť, že pôvodom Kṛṣṇu je viśva-rūpa, alebo Viṣṇu. Kṛṣṇa je pôvodným zdrojom všetkých týchto podôb. Jestvujú státisíce Viṣṇuov, no pre oddaného nie je nijaká z Viṣṇuových podôb taká vzácna ako Jeho dvojruká podoba Śyāmasundaru. V Brahma-saṁhite sa píše, že tí, ktorí sú s láskou a oddanosťou pripútaní k Śyāmasundarovi, Kṛṣṇovi, môžu vo svojich srdciach neustále vidieť iba Jeho. Preto by sme si mali uvedomiť, zmysel tejto jedenástej kapitoly, ktorým bolo ukázať, že podoba Kṛṣṇu je pôvodná a najvyššia.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k jedenácté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o vesmírné podobě.

Takto končia Bhaktivedantove výklady k jedenástej kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, nazvanej „Vesmírna podoba“.