VERSO 12
Sloka 12
Texto
Verš
yad-vratāni mumukṣavaḥ
caranti śraddhayā dhīrā
bālā eva bṛhanti ca
yad-vratāni mumukṣavaḥ
caranti śraddhayā dhīrā
bālā eva bṛhanti ca
Sinônimos
Synonyma
Tradução
Překlad
Mahārāja Pṛthu deu suas boas-vindas aos quatro Kumāras, chamando-os de os melhores dos brāhmaṇas. Ele os acolheu, dizendo: Desde o início de vosso nascimento, observastes estritamente os votos de celibato e, embora sejais experientes no caminho da liberação, vos mantendes como pequenas crianças.
Mahārāja Pṛthu čtyři Kumāry uvítal, přičemž je oslovil jako nejlepší z brāhmaṇů. Vítal je slovy: Od narození přísně dodržujete slib celibátu, a přestože dobře znáte cestu osvobození, ponecháváte si těla malých dětí.
Comentário
Význam
SIGNIFICADO—A importância específica dos Kumāras é que eles eram brahmacārīs, vivendo a vida de celibato desde o nascimento. Eles se mantiveram como meninos de cerca de quatro ou cinco anos de idade porque, crescendo até a juventude, às vezes nossos sentidos podem perturbar-se, e o celibato torna-se difícil. Portanto, os Kumāras propositalmente permaneceram crianças, visto que, na infância, os sentidos nunca são agitados pelo sexo. Esse é o significado da vida dos Kumāras, e, de tal modo, Mahārāja Pṛthu chamou-os de os melhores dos brāḥmaṇas. Os Kumāras não apenas nasceram do melhor brāhmaṇa (o senhor Brahmā), mas são chamados nesta passagem de dvija-śreṣṭhāḥ (“os melhores dos brāhmaṇas”) pelo fato de também serem vaiṣṇavas. Como já explicamos, eles têm seu sampradāya (sucessão discipular), e este sampradāya se mantém até os dias atuais, sendo conhecido como Nimbārka-sampradāya. O Nimbārka-sampradāya é um dos quatro sampradāyas dos ācāryas vaiṣṇavas. Mahārāja Pṛthu apreciou especificamente a posição dos Kumāras, pois eles mantinham o voto de brahmacarya desde o início de seu nascimento. Mahārāja Pṛthu, contudo, expressou sua grande estima pelo vaiṣṇavismo, chamando os Kumāras de vaiṣṇava-śreṣṭhāḥ. Em outras palavras, todos devem prestar respeitos a um vaiṣṇava sem considerar sua fonte de nascimento. Vaiṣṇave jātibuddhiḥ. Ninguém deve considerar um vaiṣṇava em termos de seu nascimento. O vaiṣṇava é sempre o melhor dos brāhmaṇas, de modo que se deve prestar todo respeito a um vaiṣṇava, não apenas por ele ser um brāhmaṇa, mas também por ser o melhor dos brāhmaṇas.
Zvláštní důležitost Kumārů spočívá v tom, že byli brahmacārīny; od narození žili v celibátu. Ponechávali si těla malých dětí ve věku čtyř nebo pěti let. Když dítě dospívá, smysly jsou občas rozrušeny a celibát začíná být obtížný. Kumārové proto záměrně zůstávali dětmi, neboť dětské smysly sex nikdy nerozruší. Tím je život Kumārů významný, a proto je Mahārāja Pṛthu oslovil jako nejlepší z brāhmaṇů. Nejenže se narodili nejlepšímu brāhmaṇovi (Pánu Brahmovi), ale jsou osloveni jako dvija-śreṣṭhāḥ (“nejlepší z brāhmaṇů”), protože jsou také vaiṣṇavy. Jak jsme již vysvětlili, mají svou vlastní sampradāyu (učednickou posloupnost), která se dochovala až do dnešní doby — je známá jako Nimbārka-sampradāya a je jednou ze čtyř sampradāyí vaiṣṇavských ācāryů. Co se týče Kumārů, Mahārāja Pṛthu zvláště ocenil jejich postavení, protože dodržovali slib brahmacaryi od samotného počátku svého života. Oslovil je jako vaiṣṇava-śreṣṭhāḥ, a tím také vyjádřil své velké ocenění vaiṣṇavismu. Vaiṣṇavovi se má každý poklonit, aniž by se ohlížel na jeho původ. Vaiṣṇave jāti-buddhiḥ. Nikdo nemá hodnotit vaiṣṇavu podle původu. Vaiṣṇava je vždy nejlepším z brāhmaṇů, a proto mu má každý vzdávat veškerou úctu; nejen jako brāhmaṇovi, ale jako nejlepšímu z brāhmaṇů.