Skip to main content

Capítulo Oito

KAPITOLA OSMÁ

Brahmā Manifesta-se de Garbhodakaśāyī Viṣṇu

Projevení Brahmy z Garbhodakaśāyī Viṣṇua

VERSO 1:
Ο grande sábio Maitreya Muni disse a Vidura: A dinastia real do rei Pūru é digna de servir aos devotos puros porque todos os descendentes dessa família são devotados à Personalidade de Deus. Tu também nasceste nessa família, e é maravilhoso que, por causa de teu esforço, os passatempos transcendentais do Senhor estejam se renovando mais e mais a cada momento.
Sloka 1:
Velký mudrc Maitreya Muni řekl Vidurovi: Dynastie krále Pūrua je hodna služby čistým oddaným, neboť všichni jeho potomci jsou oddáni Osobnosti Božství. I ty ses narodil v této rodině a je úžasné, jak tvým přičiněním ožívají transcendentální zábavy Pána každým okamžikem.
VERSO 2:
Agora, então, começarei a falar sobre ο Bhāgavata Purāṇa, que é falado diretamente aos grandes sábios pela Personalidade de Deus para ο benefício daqueles que estão enredados em sofrimentos extremos por causa de um prazer ínfimo.
Sloka 2:
Začnu nyní vyprávět Bhāgavata Purāṇu, kterou velkým mudrcům přednesl Osobně Nejvyšší Pán pro dobro lidí zapletených pro trochu požitku v nevýslovném strádání.
VERSO 3:
Algum tempo atrás, tendo a curiosidade de saber, Sanat-kumāra, ο principal entre os meninos santos, acompanhado por outros grandes sábios, perguntou exatamente como tu sobre as verdades relativas a Vāsudeva, ο Supremo, ao Senhor Saṅkarṣaṇa, que está sentado no fundo do universo.
Sloka 3:
Sanat-kumāra, hlavní ze světců, kteří vypadají jako malí chlapci, doprovázen dalšími velkými mudrci, se kdysi ptal stejně jako ty Pána Saṅkarṣaṇa, spočívajícího na dně vesmíru, neboť toužil znát pravdu o Vāsudevovi, o Nejvyšším.
VERSO 4:
Nesse momento, ο Senhor Saṅkarṣaṇa estava meditando em Seu Senhor Supremo, ο qual os eruditos estimam como ο Senhor Vāsudeva, mas, por amor ao avanço dos grandes sábios eruditos, Ele abriu ligeiramente os Seus olhos de lótus e começou a falar.
Sloka 4:
Pán Saṅkarṣaṇa tenkrát meditoval o Svém Nejvyšším Pánovi, Jehož učenci oslavují jako Pána Vāsudeva, ale pro pokrok velkých mudrců nepatrně otevřel Své lotosové oči a začal hovořit.
VERSO 5:
Os sábios vieram dos planetas mais elevados para a região inferior através da água do Ganges, e por isso estavam com ο cabelo molhado. Eles tocaram os pés de lótus do Senhor, que as filhas do rei serpente adoram com parafernália variada quando desejam bons esposos.
Sloka 5:
Mudrci sestoupili z nejvyšších planet do nejnižší oblasti vodou Gangy, a proto měli mokré vlasy. Dotkli se lotosových nohou Pána, které uctívají různými předměty dcery krále hadů, když touží po dobrých manželech.
VERSO 6:
Os quatro Kumāras, encabeçados por Sanat-kumāra, que conheciam os passatempos transcendentais do Senhor, glorificaram ο Senhor em cadência rítmica com seletas palavras cheias de afeição e amor. Nesse momento, ο Senhor Saṅkarṣaṇa, com Seus milhares de capelos erguidos, começou a irradiar uma refulgência das resplandecentes pedras que havia sobre Sua cabeça.
Sloka 6:
Čtyři Kumārové, vedení Sanat-kumārou, kteří znali Pánovy transcendentální zábavy, Pána oslavovali poezií z vybraných slov, plných náklonnosti a lásky. Pán Saṅkarṣaṇa se Svými tisíci vztyčenými kápěmi tehdy začal vydávat záři z třpytících se kamenů na Své hlavě.
VERSO 7:
O Senhor Saṅkarṣaṇa, então, falou ο significado do Śrīmad-Bhāgavatam ao grande sábio Sanat-kumāra, que já havia feito ο voto de renúncia. Sanat-kumāra também, por sua vez, ao ser indagado por Sāṅkhyāyana Muni, explicou ο Śrīmad-Bhāgavatam tal como ο tinha ouvido de Saṅkarṣaṇa.
Sloka 7:
Pán Saṅkarṣaṇa tedy vyložil podstatu Śrīmad-Bhāgavatamu velkému mudrci Sanat-kumārovi, který již předtím složil slib odříkání. Sanat-Kumāra poté na dotaz Sāṅkhyāyany Muniho opět vyložil Śrīmad-Bhāgavatam tak, jak jej slyšel od Saṅkarṣaṇa.
VERSO 8:
Ο grande sábio Sāṅkhyāyana era ο principal entre os transcendentalistas, e, enquanto descrevia as glórias do Senhor em termos do Śrīmad-Bhāgavatam, sucedeu que tanto Parāśara, meu mestre espiritual, quanto Bṛhaspati, ouviram-no falar.
Sloka 8:
Velký mudrc Sāṅkhyāyana byl nejlepší mezi transcendentalisty, a když popisoval slávu Pána slovy Śrīmad-Bhāgavatamu, stalo se, že ho slyšel můj duchovní mistr Parāśara a také Bṛhaspati.
VERSO 9:
Como se mencionou anteriormente, ao ser assim aconselhado pelo grande sábio Pulastya, ο grande sábio Parāśara falou para mim ο principal dos Purāṇas [Bhāgavatam]. Eu o descreverei diante de ti, meu caro filho, de acordo com ο que ouvi, visto que és sempre meu fiel seguidor.
Sloka 9:
Velký mudrc Parāśara, o kterém jsem se již zmínil, mi přednesl nejpřednější z Purāṇ (Bhāgavatam) na radu velkého mudrce Pulastyi. A já ti ji také popíši, milý synu, jak jsem ji vyslechl, protože mě vždy věrně následuješ.
VERSO 10:
Naquela ocasião, em que os três mundos estavam submersos na água, Garbhodakaśāyī Viṣṇu estava só, deitado em Sua cama, a grande serpente Ananta, e, embora parecesse estar adormecido em Sua própria potência interna, livre da ação da energia externa, Seus olhos estavam semicerrados.
Sloka 10:
Tři světy byly tehdy zaplaveny vodou a Garbhodakaśāyī Viṣṇu byl sám. Ležel na Svém lůžku, velkém hadu Anantovi, a přestože se zdál být ponořen do spánku ve Své vnitřní energii, neovlivněné činností vnější energie, neměl zcela zavřené oči.
VERSO 11:
Tal qual a força do fogo dentro da lenha, ο Senhor permanecia dentro da água da dissolução, submergindo todas as entidades vivas em seus corpos sutis. Ele Se deitou na energia autofortificante chamada kāla.
Sloka 11:
Pán pobýval ve vodách zpustošení a přechovával ve Svém těle všechny živé bytosti v jejich jemnohmotných tělech, stejně jako je ve dřevě skrytá síla ohně. Ležel v samostatné energii, zvané kāla.
VERSO 12:
Ο Senhor deitou-Se durante quatro mil ciclos de yuga em Sua potência interna, e, por Sua energia externa, Ele parecia estar dormindo dentro da água. Quando as entidades vivas começaram a surgir para ο desenvolvimento ulterior de suas atividades fruitivas, impulsionadas pela energia chamada kāla-śakti, Ele viu Seu corpo transcendental como sendo azulado.
Sloka 12:
Pán ležel po dobu tisíce cyklů čtyř věků ve Své vnitřní energii a z hlediska Své vnější energie vypadal, jako že spí ve vodě. Když se začaly objevovat živé bytosti, podněcovány energií zvanou kāla-śakti, aby dále rozvíjely své plodonosné činnosti, viděl, že Jeho transcendentální tělo je modré.
VERSO 13:
Ο assunto sutil da criação, no qual estava fixa a atenção do Senhor, foi agitado pelo modo material da paixão, em razão do que a forma sutil da criação irrompeu de Seu abdômen.
Sloka 13:
Jemný záměr stvoření, na který se upínala Pánova pozornost, byl vybuzen hmotnou kvalitou vášně, a tak tato jemná podoba stvoření vyrazila z Jeho břicha.
VERSO 14:
Ao irromper, essa forma soma total da atividade fruitiva das entidades vivas tomou a configuração do botão de uma flor de lótus gerada a partir da Personalidade de Viṣṇu, e, por Sua vontade suprema, iluminou tudo, tal qual ο Sol, secando as vastas águas da devastação.
Sloka 14:
Jak tato souhrnná podoba plodonosných činností živých bytostí pronikala ven, nabyla podobu poupěte lotosového květu. Svrchovanou vůlí Viṣṇua, z Něhož vzešla, ozářila vše jako slunce a vysušila rozlehlé vody zpustošení.
VERSO 15:
Ο Senhor Viṣṇu entrou pessoalmente como a Superalma naquela flor de lótus universal e, ao ser então impregnada com todos os modos da natureza material, a personalidade da sabedoria védica, a quem chamamos de ο autógeno, foi gerada.
Sloka 15:
Pán Viṣṇu Osobně vstoupil do toho vesmírného lotosového květu jako Nadduše a oplodnil ho všemi kvalitami hmotné přírody. Tehdy byl stvořen ten, jehož nazýváme samozrozený — zosobnění védské moudrosti.
VERSO 16:
Brahmā, nascido da flor de lótus, nãο pôde ver ο mundo, embora estivesse situado no verticilo. Ele, então, circum-ambulou todo ο espaço, e, enquanto girava os olhos em todas as direções, obteve quatro cabeças em termos das quatro direções.
Sloka 16:
Brahmā, který se narodil z lotosového květu, neviděl svět, přestože byl na vrcholku květu. Obcházel proto všechen prostor, a když pohyboval očima do všech stran, získal čtyři hlavy odpovídající čtyřem světovým stranám.
VERSO 17:
Ο senhor Brahmā, situado naquele lótus, nãο pôde entender perfeitamente a criação, ο lótus ou ele mesmo. Ao final do milênio, ο ar da devastação começou a agitar a água e ο lótus em grandes ondas circulares.
Sloka 17:
Pán Brahmā, sedící na tomto lotosu, nemohl dost dobře pochopit stvoření, lotos ani sebe samotného. Na konci věku začal zkázonosný vítr pohybovat vodou a lotosem ve velkých kruhových vlnách.
VERSO 18:
Em sua ignorância, ο senhor Brahmā contemplou: Quem sou eu que estou situado em cima deste lótus? De onde ele brotou? Deve haver algo abaixo, e aquilo de onde cresceu este lótus deve estar dentro da água.
Sloka 18:
Pán Brahmā ve své nevědomosti uvažoval: Kdo jsem, že se nalézám na vrcholku lotosu? A odkud tento lotos vyrůstá? Tam dole něco musí být a to, z čeho vyrostl, musí být ve vodě.
VERSO 19:
Contemplando desta forma, ο senhor Brahmā entrou na água através do canal do caule do lótus. Todavia, apesar de ter entrado no caule e se aproximado do umbigo de Viṣṇu, ele não conseguiu descobrir a raiz.
Sloka 19:
Pán Brahmā, který takto uvažoval, vstoupil do vody dutinou ve stonku lotosu. Přestože však vešel do stonku a přiblížil se Viṣṇuovu pupku, nemohl nalézt žádný kořen.
VERSO 20:
Ó Vidura, enquanto investigava dessa maneira a respeito de sua existência, Brahmā alcançou seu tempo final, que é a roda eterna na mão de Viṣṇu e que infunde temor na mente da entidade viva sob a forma do medo da morte.
Sloka 20:
Ó Viduro, když Brahmā tímto způsobem hledal příčiny své existence, naplnil se jeho čas, který je věčným kolem v ruce Viṣṇua a v mysli živé bytosti vytváří strach ze smrti.
VERSO 21:
Depois disso, sendo incapaz de alcançar ο destino desejado, ele desistiu desta busca e retornou para cima do lótus. Assim, controlando todos os objetivos, ele concentrou sua mente no Senhor Supremo.
Sloka 21:
Když nemohl dosáhnout vytouženého cíle, zanechal svého hledání a vrátil se zpět na vrcholek lotosu. Poté ovládl své dýchání, stáhl inteligenci od všech podnětů a soustředil mysl na Nejvyššího Pána.
VERSO 22:
Ao fim de cem anos de Brahmā, quando se encerrou sua meditação, ele desenvolveu ο conhecimento necessário e, como resultado, pôde ver em seu coração ο Supremo dentro de si, ο qual ele nãο pudera ver anteriormente, nem mesmo com ο mais intenso esforço.
Sloka 22:
Když Brahmā po uplynutí sta let dovršil svoji meditaci, vyvinul potřebné poznání a výsledkem bylo, že ve svém srdci uviděl Nejvyššího, kterého se mu do té doby nepodařilo sebevětší snahou spatřit.
VERSO 23:
Brahmā pôde ver que havia na água uma gigantesca cama branca semelhante ao lótus, ο corpo de Śeṣa-nāga, onde a Personalidade de Deus estava deitado sozinho. Toda a atmosfera era iluminada pelos raios das joias que enfeitavam ο capelo de Śeṣa-nāga, e essa iluminação dissipava toda a escuridão daquelas regiões.
Sloka 23:
Brahmā spatřil na vodě gigantické bílé lože, podobné lotosu — tělo Śeṣa-nāga, na kterém ležel pouze Pán, Osobnost Božství. Vše okolo osvětlovaly paprsky z drahokamů zdobících kápi Śeṣa-nāga a tato záře rozptýlila veškerou temnotu oněch oblastí.
VERSO 24:
Ο brilho do corpo transcendental do Senhor ridicularizava a beleza da montanha de coral. A montanha de coral é muito belamente vestida pelo céu vespertino, mas a roupa amarela do Senhor ridicularizava sua beleza. Há ouro no cume da montanha, mas ο elmo do Senhor, ornado com joias, ο ridicularizava. As cascatas, ervas etc. da montanha, com um panorama de flores, pareciam guirlandas, mas ο gigantesco corpo do Senhor, e Suas mãos e pernas, decorados com joias, ridicularizavam a cena da montanha.
Sloka 24:
Nádhera transcendentálního těla Pána zastiňovala krásu korálové hory. Korálová hora má velice krásné šaty z večerního nebe, ale žlutý šat Pána předčí jejich krásu. Na vrcholku hory je zlato, ale nedá se srovnávat s Pánovou helmicí posázenou drahokamy. Vodopády, byliny atd., které zdobí horu společně se záplavou květů, vypadají jako girlandy, ale Pánovo gigantické tělo a Jeho ruce a nohy, ozdobené drahokamy, perlami, lístky tulasī a květinovými girlandami, byly nesrovnatelně krásnější než celá hora.
VERSO 25:
Seu corpo transcendental, ilimitado em comprimento e largura, ocupava os três sistemas planetários – ο superior, ο intermediário e ο inferior. Seu corpo era autoluminoso devido às vestes e à variedade incomparáveis e estava devidamente adornado.
Sloka 25:
Jeho transcendentální tělo neomezené délky a šířky zaujímalo prostor tří planetárních systémů: vyššího, středního a nižšího. Svítilo nepřekonatelným oděvem a rozmanitostí a bylo důkladně ozdobené.
VERSO 26:
Ο Senhor mostrou Seus pés de lótus, levantando-os. Seus pés de lótus são a fonte de todos os prêmios obtidos por intermédio do serviço devocional isento de contaminação material. Esses prêmios são para aqueles que Ο adoram com devoção pura. O esplendor dos raios transcendentais das unhas semelhantes à Lua de Seus pés e de Suas mãos parecia as pétalas de uma flor.
Sloka 26:
Pán pozdvihl Své lotosové nohy, aby je bylo vidět. Jeho lotosové nohy jsou zdrojem všech odměn za oddanou službu oproštěnou od hmotného znečištění. Tyto odměny jsou určeny těm, kteří Pána uctívají s čistou oddaností. Nádhera transcendentálních paprsků z Jeho nehtů na nohách a na rukách, které se podobají měsíci, připomínala okvětní lístky květu.
VERSO 27:
Ele também reconheceu ο serviço dos devotos e mitigou-lhes a aflição com Seu belo sorriso. Ο reflexo de Seu rosto, decorado com brincos, era muito agradável porque ofuscava com os raios de Seus lábios e a beleza de Seu nariz e de Suas sobrancelhas.
Sloka 27:
Opětoval také službu Svých oddaných a Svým nádherným úsměvem ukončil jejich utrpení. Jeho náušnicemi ozdobená tvář byla velice půvabná, neboť zářila paprsky z Jeho rtů a krásou Jeho nosu a obočí.
VERSO 28:
Ó meu caro Vidura, a cintura do Senhor estava coberta com um traje cuja cor amarela assemelhava-se ao pó açafroado da flor kadamba, e rodeada por um cinto bem decorado. Seu peito estava decorado com a marca śrīvatsa e um colar de valor ilimitado.
Sloka 28:
Milý Viduro, Pán měl kolem pasu žlutý šat, barvou připomínající šafránový prach z květu kadamba, a na něm se skvěl krásně ozdobený pás. Jeho hruď krášlil znak Śrīvatsa a náhrdelník nevyčíslitelné ceny.
VERSO 29:
Assim como a árvore de sândalo é decorada com flores fragrantes e ramos, ο corpo do Senhor estava decorado com joias e pérolas valiosas. Ele era a árvore autossituada, ο Senhor de todas as outras no universo. Ε assim como a árvore de sândalo é coberta por muitas cobras, ο corpo do Senhor também estava coberto pelos capelos de Ananta.
Sloka 29:
Stejně jako santálový strom zdobí vonící květy a mnoho větví, Pánovo tělo zdobily vzácné drahokamy a perly. Byl to strom umístěný sám na sobě, Pán všech ostatních ve vesmíru. A jako je santálový strom pokryt mnoha hady, rovněž Pánovo tělo zastiňovaly kápě Ananty.
VERSO 30:
Tal qual uma grande montanha, ο Senhor mantém-Se como a morada para todas as entidades vivas móveis e imóveis. Ele é ο amigo das cobras porque ο Senhor Ananta é Seu amigo. Assim como uma montanha tem milhares de picos dourados, da mesma forma ο Senhor era visto com os milhares de capelos com elmos dourados de Ananta-nāga, e assim como uma montanha às vezes está cheia de joias, da mesma forma Seu corpo transcendental estava completamente decorado com joias preciosas. Assim como uma montanha às vezes está submersa na água do oceano, da mesma forma ο Senhor às vezes está submerso na água da devastação.
Sloka 30:
Pán je sídlem všech pohyblivých i nehybných živých bytostí, tak jako velká hora. Je přítelem hadů, protože Jeho přítel je Pán Ananta. Pán měl nad Sebou tisíce kápí Ananta-nāga se zlatými helmicemi, podoben hoře s tisíci zlatými vrcholky. Jako je hora někdy poseta drahokamy, tak i celé Jeho transcendentální tělo zdobily drahé kameny, a tak jako je někdy hora ponořena v oceánu, je i Pán někdy ponořen ve vodách zpustošení.
VERSO 31:
Ο senhor Brahmā, contemplando assim ο Senhor sob a forma de uma montanha, concluiu que Ele era Hari, a Personalidade de Deus. Ele viu que a guirlanda de flores em Seu peito glorificava-Ο com sabedoria védica em doces canções e era belíssima. Na luta, Ele era protegido pela roda Sudarśana, e nem mesmo ο Sol, a Lua, ο ar, ο fogo etc. podiam ter acesso a Ele.
Sloka 31:
Když Pán Brahmā hleděl na Pána, podobného hoře, došel k názoru, že je to Hari, Osobnost Božství. Na Jeho hrudi viděl velice krásnou girlandu z květů, která Ho oslavovala sladkými písněmi, plnými védské moudrosti. Chránil Ho k boji určený disk Sudarśana a ani slunce, měsíc, vzduch, oheň atd. se k Němu nemohly přiblížit.
VERSO 32:
Quando ο senhor Brahmā, aquele que faz ο destino universal, viu então ο Senhor, ele simultaneamente lançou seu olhar sobre a criação. Ο senhor Brahmā viu ο lago no umbigo do Senhor Viṣṇu e a flor de lótus, bem como a água devastadora, ο ar secante e ο céu. Tudo se tornou visível para ele.
Sloka 32:
Když Pán Brahmā, strůjce budoucnosti vesmíru, viděl Pána, pohlédl zároveň na stvoření. Viděl jezero v pupku Pána Viṣṇua a lotosový květ, jakož i pustošící vodu, vysoušející vítr a nebe. Vše se pro něho stalo viditelným.
VERSO 33:
Ο senhor Brahmā, sobrecarregando-se com ο modo da paixão, sentiu-se inclinado a criar, e, após ver as cinco causas da criação indicadas pela Personalidade de Deus, começou a oferecer suas orações respeitosas no caminho da mentalidade criadora.
Sloka 33:
Pán Brahmā, nasycený kvalitou vášně, pocítil chuť tvořit, a když díky Osobnosti Božství spatřil pět příčin stvoření, začal skládat uctivé modlitby s myslí upnutou na tvoření.