Capítulo Vinte e Dois
KAPITOLA DVACÁTÁ DRUHÁ
O Casamento de Kardama Muni e Devahūti
Sňatek Kardamy Muniho s Devahūti
- VERSO 1:
- Śrī Maitreya disse: Após descrever a grandeza das múltiplas qualidades e atividades do imperador, o sábio ficou silencioso, e o imperador, sentindo-se modesto, dirigiu-se a ele da seguinte maneira.
- Sloka 1:
- Śrī Maitreya řekl: Když mudrc popsal velikost králových rozmanitých vlastností a činností, umlkl a král ho skromně oslovil.
- VERSO 2:
- Manu respondeu: Para expandir-se sob a forma do conhecimento védico, o senhor Brahmā, o Veda personificado, criou-vos de seu rosto, ó brāhmaṇas, que sois repletos de austeridade, conhecimento e poder místico e que sois avessos ao gozo dos sentidos.
- Sloka 2:
- Manu odpověděl: Pán Brahmā, zosobněná Veda, se chtěl rozšířit v podobě védského poznání, a proto ze své tváře stvořil vás, brāhmaṇy, plné odříkání, poznání, mystické síly a odmítající smyslový požitek.
- VERSO 3:
- Para a proteção dos brāhmaṇas, o Ser Supremo de mil pernas criou a nós, os kṣatriyas, a partir de Seus mil braços. É por isso que se diz que os brāhmaṇas são Seu coração, e os kṣatriyas, Seus braços.
- Sloka 3:
- Nejvyšší Bytost, která má tisíc nohou, stvořila nás, kṣatriye, ze Svých tisíce paží, abychom chránili brāhmaṇy. Proto se říká, že brāhmaṇové jsou srdce Pána a kṣatriyové Jeho paže.
- VERSO 4:
- É por isso que os brāhmaṇas e os kṣatriyas protegem-se uns aos outros, bem como a si mesmos. E o próprio Senhor, que é tanto a causa quanto o efeito e, ao mesmo tempo, é imutável, protege-os um através do outro.
- Sloka 4:
- Proto brāhmaṇové a kṣatriyové chrání jeden druhého a také sebe samotné a Pán, který je příčinou i důsledkem, ale přesto je neměnný, je chrání prostřednictvím jejich vzájemné pomoci.
- VERSO 5:
- Acabo de esclarecer todas as minhas dúvidas simplesmente por te encontrar, pois Vossa Onipotência explicou, muito bondosa e claramente, o dever de um rei que deseja proteger seus súditos.
- Sloka 5:
- Stačilo, že jsem se s tebou setkal, a vyjasnily se všechny mé pochybnosti, ó pane, protože jsi mi velice laskavě a jasně vysvětlil povinnosti krále, který chce chránit své poddané.
- VERSO 6:
- Considero minha boa fortuna eu ter tido a oportunidade de me encontrar contigo, pois, para pessoas que não dominaram a mente ou não controlaram os sentidos, não é fácil ver-te. Tanto mais afortunado sou de ter tocado com minha cabeça a abençoada poeira de teus pés.
- Sloka 6:
- Je pro mne štěstím, že tě mohu vidět, protože tebe stěží spatří ten, kdo si nepodrobil mysl a neovládá své smysly. Ještě větším štěstím pro mne je, že jsem se hlavou dotkl požehnaného prachu z tvých nohou.
- VERSO 7:
- Tive a fortuna de ser instruído por ti, e assim fui agraciado com um grande favor. Agradeço a Deus por ter escutado com ouvidos abertos tuas palavras puras.
- Sloka 7:
- Mám štěstí, že jsem byl od tebe poučen, a dostalo se mi tak veliké přízně. Děkuji Bohu, že jsem tvým čistým slovům naslouchal s otevřenýma ušima.
- VERSO 10:
- No momento em que ouviu o sábio Nārada falar de teu nobre caráter, sabedoria, bela aparência, juventude e outras virtudes, ela fixou sua mente em ti.
- Sloka 10:
- Jakmile uslyšela od mudrce Nārady o tvém vznešeném charakteru, učenosti, krásném vzhledu, mládí a dalších ctnostech, upnula svou mysl na tebe.
- VERSO 11:
- Portanto, por favor, aceita-a, ó melhor dos brāhmaṇas, pois eu a ofereço com convicção e ela é, sob todos os aspectos, digna de ser tua esposa e de se encarregar de teus afazeres domésticos.
- Sloka 11:
- Proto tě prosím, abys ji přijal, ó nejlepší z brāhmaṇů, neboť ti ji s důvěrou nabízím. Po všech stránkách se hodí na to, aby se stala tvou manželkou a starala se o tvé domácí povinnosti.
- VERSO 12:
- Rejeitar uma oferta que vem por si mesma não é recomendável nem mesmo para quem é absolutamente livre de todo o apego, e muito menos para quem é viciado no prazer sensual.
- Sloka 12:
- Odmítat nabídku, která přišla sama od sebe, se nedoporučuje ani tomu, kdo je absolutně osvobozený od veškeré připoutanosti, natož pak tomu, kdo vyhledává smyslový požitek.
- VERSO 13:
- Quem rejeita uma oferta que vem por si mesma, mas depois esmola uma dádiva de um avarento perde, dessa maneira, sua ampla reputação, tendo seu orgulho humilhado pelo desprezo dos outros.
- Sloka 13:
- Ten, kdo odmítá nabídku, která přichází sama od sebe, ale později žebrá o dar u nějakého lakomce, ztratí svoji dobrou pověst a druzí ho připraví o jeho hrdost svým lhostejným chováním.
- VERSO 14:
- Svāyambhuva Manu continuou: Ó sábio, disseram-me que estavas disposto a casar-te. Já que estou te oferecendo a mão dela e já que não fizeste o voto de celibato perpétuo, por favor, aceita-a.
- Sloka 14:
- Svāyambhuva Manu pokračoval: Ó moudrý muži, slyšel jsem, že se chceš oženit. Prosím, přijmi její ruku, kterou ti nabízím, neboť jsi nesložil slib trvalého celibátu.
- VERSO 15:
- O grande sábio respondeu: Certamente tenho desejo de me casar, e tua filha ainda não se casou nem está prometida a ninguém. Portanto, nosso casamento de acordo com o sistema védico pode ser realizado.
- Sloka 15:
- Velký mudrc odpověděl: Ano, chci se oženit a tvá dcera ještě není vdaná a nikomu nedala své slovo. Můžeme proto uspořádat naši svatbu podle védských pravidel.
- VERSO 16:
- Que o desejo de casamento de tua filha, que é reconhecido nas escrituras védicas, seja satisfeito. Quem não aceitaria sua mão? Ela é tão bela que o brilho de seu corpo é suficiente para superar a beleza de seus adornos.
- Sloka 16:
- Nechť se naplní touha tvé dcery mít sňatek, jaký uznávají védská písma. Kdo by nepřijal její ruku? Je tak nádherná, že samotnou zářivou krásou svého těla překonává nádheru svých šperků.
- VERSO 17:
- Ouvi dizer que Viśvāvasu, o grande Gandharva, com a mente entorpecida pela paixão, caiu de seu aeroplano após ver tua filha brincando com uma bola no terraço do palácio, pois ela estava realmente linda com seus sinos de tornozelos tilintando e seus olhos movendo-se de um lado a outro.
- Sloka 17:
- Slyšel jsem, že když ji uviděl velký Gandharva Viśvāvasu hrát si s míčem na střeše paláce, omráčilo to jeho mysl a spadl z letadla, protože tvá dcera s cinkajícími zvonky na kotnících a očima těkajícíma z místa na místo byla neodolatelně krásná.
- VERSO 18:
- Que sábio deixaria de lhe dar as suas boas-vindas, a ela que é o próprio adorno da feminilidade, a amada filha de Svāyambhuva Manu e irmã de Uttānapāda? Aqueles que não adoraram os graciosos pés da deusa da fortuna não podem sequer percebê-la, mas ela veio por sua própria vontade para pedir-me a mão.
- Sloka 18:
- Který moudrý muž by neuvítal tuto ozdobu ženství, milovanou dceru Svāyambhuvy Manua a sestru Uttānapādy? Ti, kdo neuctívají milostivé nohy bohyně štěstí, ji nemohou ani spatřit, a za mnou přišla sama od sebe, aby mě požádala o ruku.
- VERSO 19:
- Portanto, aceitarei esta casta moça como minha esposa, sob a condição de que, após ela receber o sêmen de meu corpo, eu aceite a vida de serviço devocional que é aceita pelos mais perfeitos seres humanos. Este processo foi descrito pelo Senhor Viṣṇu e é isento de inveja.
- Sloka 19:
- Proto přijmu tuto cudnou dívku za svoji manželku, ale pod podmínkou, že jakmile porodí plod semene z mého těla, přijmu život oddané služby, jakým žijí ty nejdokonalejší lidské bytosti. Tento postup popsal Sám Pán Viṣṇu a není v něm místo pro závist.
- VERSO 20:
- A autoridade máxima para mim é a ilimitada Suprema Personalidade de Deus, de quem emana esta maravilhosa criação e em quem se apoiam sua manutenção e dissolução. Ele é a origem de todos os Prajāpatis, as personalidades destinadas a produzir entidades vivas neste mundo.
- Sloka 20:
- Nejvyšší autoritou je pro mě neomezený Nejvyšší Pán, z Něhož emanuje toto úžasné stvoření a na Němž spočívá jeho udržování a zničení. On je původem všech Prajāpatiů; všech osobností, které mají v tomto světě plodit živé bytosti.
- VERSO 21:
- Śrī Maitreya disse: Ó grande guerreiro Vidura, o sábio Kardama falou isso apenas e, então, ficou silencioso, pensando em seu adorável Senhor Viṣṇu, que tem um lótus em Seu umbigo. Enquanto ele sorria silenciosamente, seu rosto cativou a mente de Devahūti, que começou a meditar no grande sábio.
- Sloka 21:
- Śrī Maitreya řekl: Ó velký válečníku Viduro, pouze tolik pravil mudrc Kardama. Poté zmlkl a myslel na svého Pána Viṣṇua, z Jehož pupku vyrůstá lotosový květ. Jeho tvář s mlčenlivým úsměvem okouzlila mysl Devahūti, která začala o velkém mudrci meditovat.
- VERSO 22:
- Após tomar conhecimento claro da decisão da rainha, bem como da de Devahūti, o imperador entregou com grande prazer sua filha ao sábio, cuja hoste de virtudes se igualava às dela.
- Sloka 22:
- Když král s jistotou znal rozhodnutí královny a také Devahūti, s největší radostí dal svoji dceru mudrci, který měl stejné množství dobrých vlastností jako ona.
- VERSO 23:
- A imperatriz Śatarūpā deu afetuosamente presentes valiosíssimos, apropriados para a ocasião, tais como joias, roupas e artigos domésticos, como o dote para a noiva e o noivo.
- Sloka 23:
- Královna Śatarūpā láskyplně dala nevěstě a ženichovi věnem drahocenné dary, které se hodily pro tuto příležitost — šperky, šaty a potřeby pro domácnost.
- VERSO 24:
- Sendo assim aliviado da responsabilidade de dar a mão de sua filha a um homem adequado, Svāyambhuva Manu, com a mente agitada por sentimentos de separação, abraçou sua afetuosa filha com ambos os braços.
- Sloka 24:
- Svāyambhuva Manu byl předáním své dcery vhodnému muži zbaven své zodpovědnosti a s myslí vzrušenou pocity odloučení oběma rukama objal svoji milující dceru.
- VERSO 25:
- O imperador não podia suportar a separação de sua filha. Por isso, verteu lágrimas incessantes, encharcando a cabeça de sua filha enquanto chorava e dizia: “Minha querida mãe! Minha querida filha!”
- Sloka 25:
- Král nedokázal snést odloučení od své dcery. Z očí mu bez přestání tekly slzy a smáčely dceřinu hlavu, když volal: “Má drahá matko!” “Má drahá dcero!”
- VERSOS 26-27:
- Após pedir e obter do grande sábio permissão para partir, o monarca subiu em sua quadriga junto com a esposa e procedeu em direção à sua capital, seguido por sua comitiva. Ao longo do caminho, ele viu a prosperidade dos belos eremitérios dos tranquilos videntes em ambas as atraentes margens do Sarasvatī, o rio tão agradável às pessoas santas.
- Sloka 26-27:
- Když panovník požádal mudrce o svolení odejít a získal ho od něho, nasedl se svou manželkou na kočár a v doprovodu družiny se vydal ke svému sídelnímu městu. Cestou viděl, jak se na obou čarovných březích Sarasvatī — řeky, která je tak blízká světcům — objevují poustevny vyrovnaných mudrců.
- VERSO 28:
- Cheios de júbilo por saber de sua chegada, os súditos vieram de Brahmāvarta para receber seu senhor que retornava, saudando-o com canções, louvores e instrumentos musicais.
- Sloka 28:
- Jeho poddaní byli rozradostněni zprávou o jeho příjezdu a vyšli z Brahmāvarty pozdravit svého vracejícího se pána písněmi, modlitbami a hrou na hudební nástroje.
- VERSOS 29-30:
- A cidade de Barhiṣmatī, abençoada por todos os tipos de riquezas, tinha esse nome porque o pelo do Senhor Viṣṇu, de Seu corpo quando Ele Se manifestou como o Senhor Javali, caíra ali. Enquanto sacudia Seu corpo, este mesmo pelo caiu e transformou-se em lâminas das sempre verdes gramas kuśa e kāśa [outro tipo de grama usada para esteiras], com as quais os sábios adoraram o Senhor Viṣṇu, após Este derrotar os demônios que haviam interferido na realização de seus [dos brahmaṇas] sacrifícios.
- Sloka 29-30:
- Město Barhiṣmatī, plné všeho bohatství, dostalo své jméno proto, že tam dopadly chlupy z těla Pána Viṣṇua, který přijal podobu Pána Kance. Když oklepával Své tělo, tyto chlupy vypadly a změnily se ve stébla věčně zelené trávy kuśi a kāśi (druh trávy, používaný pro výrobu rohoží). S nimi mudrci uctívali Pána Viṣṇua poté, co porazil démony, kteří narušovali vykonávání jejich obětí.
- VERSO 32:
- Tendo entrado na cidade de Barhiṣmatī, na qual vivera anteriormente, Manu entrou em seu palácio, que estava envolvido por uma atmosfera que erradicava os três sofrimentos da existência material.
- Sloka 32:
- Po svém příjezdu do města Barhiṣmatī, ve kterém předtím žil, vstoupil Manu do svého paláce, jehož atmosféra odstraňovala trojí utrpení hmotné existence.
- VERSO 33:
- O imperador Svāyambhuva Manu desfrutava da vida com sua esposa e súditos e satisfazia seus desejos sem ser perturbado por princípios indesejáveis, contrários ao processo da religião. Músicos celestiais e suas esposas cantavam em coro sobre a pura reputação do imperador, que, todo dia de manhã cedo, costumava ouvir os passatempos da Suprema Personalidade de Deus com o coração cheio de amor.
- Sloka 33:
- Král Svāyambhuva Manu užíval života se svou manželkou a poddanými a naplňoval své touhy, aniž by ho zneklidňovaly nechtěné věci, které se neslučují s náboženstvím. Nebeští hudebníci se svými manželkami sborem opěvovali jeho skvělou pověst a král každý den časně zrána naslouchal se srdcem plným lásky o zábavách Nejvyšší Osobnosti Božství.
- VERSO 34:
- Assim, Svāyambhuva Manu foi um rei santo. Embora absorto em felicidade material, ele não foi arrastado ao grau inferior de vida, pois sempre desfrutava de sua felicidade material numa atmosfera consciente de Kṛṣṇa.
- Sloka 34:
- Svāyambhuva Manu byl svatý král. Přestože byl pohroužen do hmotného požitku, nenechal se stáhnout na nejnižší úroveň života, neboť svého hmotného štěstí neustále užíval v atmosféře vědomí Kṛṣṇy.
- VERSO 35:
- Em consequência disso, embora a duração de sua vida gradualmente chegasse ao fim, sua longa vida, que abrangia uma era Manvantara, não foi gasta em vão, uma vez que ele sempre se dedicou a ouvir, contemplar, anotar e cantar os passatempos do Senhor.
- Sloka 35:
- I když se jeho dlouhý život, který trvá jednu manvantaru, postupně chýlil ke svému konci, nežil nadarmo, neboť se neustále věnoval naslouchání a rozjímání o zábavách Pána, jejich sepisování a opěvování.
- VERSO 36:
- Ele passou seu tempo, que durou setenta e um ciclos de quatro eras [71 x 4.320.000 anos], sempre pensando em Vāsudeva e sempre ocupado em assuntos relativos a Vāsudeva. Assim, ele transcendeu os três destinos.
- Sloka 36:
- Svůj čas, který trval sedmdesát jedna cyklů čtyř věků (71 x 4 320 000 let), strávil v nepřetržitých myšlenkách na Vāsudeva a neustále se zabýval náměty spojenými s Vāsudevem. Tak transcendoval tři druhy osudu.
- VERSO 37:
- Portanto, ó Vidura, como podem os sofrimentos pertinentes ao corpo, à mente, à natureza e a outros homens e criaturas vivas incomodar pessoas situadas inteiramente sob o refúgio do Senhor Kṛṣṇa, em serviço devocional?
- Sloka 37:
- Proto, ó Viduro, jak mohou ti, kdo jsou se svou oddanou službou plně pod ochranou Pána Kṛṣṇy, trpět nesnázemi způsobenými tělem, myslí, přírodou, jinými lidmi nebo jinými živými bytostmi?
- VERSO 38:
- Em resposta às perguntas de certos sábios, ele [Svāyambhuva Manu], por compaixão por todas as entidades vivas, ensinou os diversos deveres sagrados dos homens em geral e os diferentes varṇas e āśramas.
- Sloka 38:
- V odpověď na otázky určitých mudrců učil (Svāyambhuva Manu) ze soucitu ke všem živým bytostem různé posvátné povinnosti lidí všeobecně a také povinnosti jednotlivých vareṇ a āśramů.
- VERSO 39:
- Acabo de falar-te sobre o maravilhoso caráter de Svāyambhuva Manu, o rei original, cuja reputação é digna de menção. Por favor, ouve-me falar da prosperidade de sua filha Devahūti.
- Sloka 39:
- Pověděl jsem ti o úžasném charakteru Svāyambhuvy Manua, původního krále, jehož pověst si zaslouží být popsána. Prosím poslouchej, jak budu mluvit o rozkvětu jeho dcery Devahūti.