Skip to main content

TEXT 17

TEXT 17

Tekstas

Verš

avināśi tu tad viddhi
yena sarvam idaṁ tatam
vināśam avyayasyāsya
na kaścit kartum arhati
avināśi tu tad viddhi
yena sarvam idaṁ tatam
vināśam avyayasyāsya
na kaścit kartum arhati

Synonyms

Synonyma

avināśi — nesunaikinama; tu — tačiau; tat — tai; viddhi — žinoki; yena — kuo; sarvam — visas kūnas; idam — šis; tatam — persmelktas; vināśam — sunaikinimą; avyayasya — amžinosios; asya — šitos; na kaścit — niekas; kartum — padaryti; arhati — gali.

avināśi — nezahubitelné; tu — ale; tat — to; viddhi — věz; yena — kým; sarvam — celé tělo; idam — toto; tatam — prostoupeno; vināśam — zničení; avyayasya — nechřadnoucího; asya — toho; na kaścit — nikdo; kartum — učinit; arhati — je schopen.

Translation

Překlad

Žinok, jog tai, kas persmelkia visą kūną – nesunaikinama. Niekas negali sunaikinti amžinosios sielos.

Věz, že to, co prostupuje celým tělem, nepodléhá zkáze. Nikdo nemůže zničit tuto neměnnou duši.

Purport

Význam

KOMENTARAS: Posmas dar plačiau paaiškina visą kūną persmelkiančios sielos tikrąją esmę. Kiekvienam aišku, kas būtent pasklidę po visą kūną. Tai – sąmonė. Visi jaučiame skausmą ar malonumą, tai atskiroje kūno dalyje, tai visame kūne. Sąmonės išplitimas ribojasi vienu konkrečiu kūnu. Vieno kūno skausmai ar malonumai nežinomi kitam. Vadinasi, kiekvienas atskiras kūnas – individualios sielos buveinė, o sielos buvimo požymis – individuali sąmonė. Teigiama, kad sielos dydis – viena dešimt tūkstantoji plauko galiuko dalis. „Śvetāśvatara Upaniṣada“ (5.9) patvirtina šį teiginį:

V tomto verši je názorněji vysvětlena skutečná povaha duše, která prostupuje celým tělem. Všichni vědí, co se šíří po celém těle — je to vědomí. Každý si je vědom strastí a slastí celého těla nebo některé jeho části. Toto šíření vědomí je omezeno pouze na jedno tělo; strasti a slasti jednoho těla jsou druhému tělu neznámé. Každé tělo je tedy schránkou individuální duše a příznakem její přítomnosti je individuální vědomí. Je popsáno, že tato duše má rozměry jedné desetitisíciny konečku vlasu. To dokládá Śvetāśvatara Upaniṣad (5.9):

bālāgra-śata-bhāgasya
śatadhā kalpitasya ca
bhāgo jīvaḥ sa vijñeyaḥ
sa cānantyāya kalpate
bālāgra-śata-bhāgasya
śatadhā kalpitasya ca
bhāgo jīvaḥ sa vijñeyaḥ
sa cānantyāya kalpate

„Jei plauko galiuką padalintum į šimtą dalių, o tą dalį dar kartą dalintum į šimtą – kiekviena gauta dalelė būtų dvasinės sielos dydžio.“ Kitame analogiškame posme sakoma:

“Rozdělíme-li koneček vlasu na sto dílků a každý z nich na dalších sto, pak každý takový dílek představuje velikost duše.” Totéž je uvedeno i v jiném verši:

keśāgra-śata-bhāgasya
śatāṁśaḥ sādṛśātmakaḥ
jīvaḥ sūkṣma-svarūpo ’yaṁ
saṅkhyātīto hi cit-kaṇaḥ
keśāgra-śata-bhāgasya
śatāṁśaḥ sādṛśātmakaḥ
jīvaḥ sūkṣma-svarūpo ’yaṁ
saṅkhyātīto hi cit-kaṇaḥ

„Yra nesuskaičiuojama daugybė dvasinių atomų, kurių dydis lygus vienai dešimt tūkstantajai plauko galiuko daliai.“

“Existuje nespočetně mnoho duchovních atomů o rozměrech jedné desetitisíciny konečku vlasu.”

Vadinasi, individualioji dalelė, dvasinė siela – tai dvasinis atomas, mažesnis net už materialius atomus, ir tokių dvasinių atomų – nesuskaičiuojama daugybė. Be galo maža dvasinė kibirkštis – materialaus kūno fundamentalus pradas, o dvasinės kibirkšties poveikis jaučiamas visame kūne, kaip kokio nors vaisto aktyviosios dalies veikimas jaučiamas visame organizme. Sielos poveikis visam kūnui pasireiškia sąmone, o sąmonė – tai sielos buvimo įrodymas. Net nenusimanantis žmogus supranta, kad materialus kūnas be sąmonės – negyvas, ir kad lavonui sąmonės negrąžins jokios materialios priemonės. Vadinasi, sąmonės šaltinis nėra kažkoks, kad ir be galo ilgas, materijos elementų jungimosi procesas, o dvasinė siela. „Muṇḍaka Upaniṣadoje“ (3.1.9) be galo mažos dvasinės sielos dydis dar patikslinamas:

Každá duše, individuální duchovní částečka, je tedy jedním z duchovních atomů, které jsou menší než hmotné atomy a jichž je nesčetně mnoho. Tato velice malá duchovní jiskra je základním principem bytí hmotného těla a její vliv se šíří po celém těle tak, jako se po celém těle šíří vliv účinné látky nějakého léku. Toto působení duše cítíme v celém těle jako vědomí, a to je důkazem její přítomnosti. Každý laik chápe, že hmotné tělo bez vědomí je mrtvé, a toto vědomí nelze v těle oživit žádným hmotným zásahem. Vědomí tedy není výtvorem sebevětšího množství kombinací hmotných prvků, ale projevem duše. Velikost nepatrné duše dále líčí Muṇḍaka Upaniṣad (3.1.9):

eṣo ’ṇur ātmā cetasā veditavyo
yasmin prāṇaḥ pañcadhā saṁviveśa
prāṇaiś cittaṁ sarvam otaṁ prajānāṁ
yasmin viśuddhe vibhavaty eṣa ātmā
eṣo ’ṇur ātmā cetasā veditavyo
yasmin prāṇaḥ pañcadhā saṁviveśa
prāṇaiś cittaṁ sarvam otaṁ prajānāṁ
yasmin viśuddhe vibhavaty eṣa ātmā

„Siela yra maža kaip atomas. Ją gali suvokti tobulas intelektas. Atomo dydžio siela sklando penkių rūšių ore (prāṇa, apāna, vyāna, samāna ir udāna), glūdi širdyje ir daro poveikį visam įkūnytosios gyvosios esybės kūnui. Kai siela apsivalo nuo penkių rūšių materialaus oro sutepties, tada išryškėja jos dvasinis poveikis.“

“Duše má rozměry atomu a lze ji vnímat dokonalou inteligencí. Vznáší se v pěti druzích vzduchu (prāṇa, apāna, vyāna, samāna a udāna), setrvává v srdci a šíří svůj vliv po celém těle vtělených živých bytostí. Když je zbavena znečištění v podobě pěti druhů hmotného vzduchu, projeví svůj duchovní vliv.”

Haṭha-yogos sistemos tikslas – įvairių sėdėjimo pozų pagalba suvaldyti penkių rūšių orą, kuris supa tyrą sielą. Tai daroma ne dėl kokios materialios naudos, bet siekiant išvaduoti mikroskopinę sielą iš materialios aplinkos spąstų.

Účelem haṭha-yogy je pomocí různých pozic těla ovládnout pět druhů vzduchu obklopujících čistou duši. Smyslem těchto cvičení není žádný hmotný prospěch, ale vysvobození nepatrné duše ze zapletení, které představuje hmotné prostředí.

Taigi visuose Vedų raštuose kalbama apie atomo dydžio sielos prigimtį, ir kiekvienas blaiviai mąstantis žmogus tai žino iš praktinio patyrimo. Tiktai beprotis atomo dydžio sielą gali laikyti visa persmelkiančia viṣṇu-tattva.

Takto je povaha nepatrné duše uznávána ve všech védských spisech a každý normální člověk ji také tak prakticky pociťuje. Jedině šílenec může tuto nepatrnou duši považovat za všeprostupující viṣṇu-tattvu.

Atomo dydžio siela daro poveikį vienam konkrečiam kūnui. „Muṇḍaka Upaniṣadoje“ nurodoma, kad atomo dydžio siela yra kiekvienos gyvosios būtybės širdyje, bet dėl jos mažumo mokslininkai materialistai negali jos aptikti, ir kai kurie jų absurdiškai teigia, esą sielos nėra. Tačiau aišku, kad individuali atomo dydžio siela drauge su Supersiela glūdi širdyje, todėl iš šios kūno dalies ir sklinda visos energijos, reikalingos kūno veiklai. Kraujo kūneliai, išnešiojantys deguonį iš plaučių, semiasi energijos iš sielos. Kai siela palieka savo buveinę, kraujo apytakos resursai išsenka. Medicina pripažįsta raudonųjų kraujo kūnelių svarbą, bet nepatvirtina, kad energijos šaltinis – siela. Tačiau medicina pripažįsta, kad visų kūno energijų centras – širdis.

Vliv nepatrné duše se může šířit po celém těle. Muṇḍaka Upaniṣad uvádí, že tato nepatrná duše dlí v srdci každého živého organismu. A jelikož jsou její rozměry mimo dosah vnímání vědců zkoumajících hmotu, někteří z nich pošetile tvrdí, že duše neexistuje. Nepatrná individuální duše je bezpochyby přítomna v srdci společně s Nadduší, a díky tomu se z této oblasti šíří všechny druhy energie potřebné k pohybu těla. Krvinky, které rozvádějí kyslík z plic, získávají energii z duše. Když duše opustí srdce, koloběh krve vytvářející syntézu ustane. Lékařská věda uznává důležitost červených krvinek, ale není schopna zjistit, že zdrojem energie je duše. Nicméně připouští, že srdce je sídlo všech energií těla.

Šios atomo dydžio dvasinės visumos dalelės lyginamos su saulės šviesos dalelėmis. Saulė išspinduliuoja nesuskaičiuojamą daugybę šviesos dalelių. Analogiškai ir Aukščiausio Viešpaties fragmentinės dalys – tai Aukščiausiojo Viešpaties spindulių atomo dydžio kibirkštys, kurios vadinasi prabhā, ar aukštesnioji energija. Taigi, nei Vedų, nei šiuolaikinio mokslo pasekėjai negali paneigti, kad kūne egzistuoja dvasinė siela, o mokslą apie sielą „Bhagavad-gītoje“ išsamiai pateikia Pats Dievo Asmuo.

Tyto nepatrné částečky duchovního celku bývají přirovnávány k molekulám slunečního svitu. Tak jako sluneční svit obsahuje nespočetně mnoho zářících molekul, dílčími částmi Nejvyššího Pána jsou nepatrné jiskry v Jeho paprscích (prabhā neboli vyšší energie). Ať už jsme tedy stoupenci védského poznání nebo moderní vědy, existenci duše v těle nemůžeme popřít. A vědu o duši jasně popisuje v Bhagavad-gītě samotný Pán, Osobnost Božství.