Skip to main content
Bibliothèque » La Bhagavad-gītā telle qu'elle est » DEUXIÈME CHAPITRE

TEXT 72

TEXT 72

Texte

Verš

eṣā brāhmī sthitiḥ pārtha
naināṁ prāpya vimuhyati
sthitvāsyām anta-kāle ’pi
brahma-nirvāṇam ṛcchati
eṣā brāhmī sthitiḥ pārtha
naināṁ prāpya vimuhyati
sthitvāsyām anta-kāle ’pi
brahma-nirvāṇam ṛcchati

Synonyms

Synonyma

eṣā: cette; brāhmī: spirituelle; sthitiḥ: situation; pārtha: ô fils de Pṛthā; na: jamais; enām: cela; prāpya: en obtenant; vimuhyati: on ne s’égare; sthitvā: étant situé; asyām: en cela; anta-kāle: à la fin de la vie; api: aussi; brahma-nirvāṇam: le royaume spirituel de Dieu; ṛcchati: on atteint.

eṣā — toto; brāhmī — duchovní; sthitiḥ — postavení; pārtha — ó synu Pṛthy; na — nikdy; enām — toto; prāpya — získávající; vimuhyati — zmatený; sthitvā — když setrvává; asyām — v tomto; anta-kāle — na konci života; api — také; brahma-nirvāṇam — duchovního království Boha; ṛcchati — dosáhne.

Translation

Překlad

Ainsi en est-il de la vie spirituelle et divine, ô fils de Pṛthā, laquelle donne à l’homme de sortir de la confusion. Qui s’y établit ne serait-ce qu’à l’heure de la mort peut accéder au royaume de Dieu.

Tak vypadá duchovní a božský život a ten, kdo ho dosáhl, není zmatený. Jestliže je člověk v takovém stavu i v hodině smrti, může vejít do království Boha.

Purport

Význam

Parvenir au niveau de la conscience de Kṛṣṇa, de l’existence divine, peut ne demander qu’une fraction de seconde, mais on peut tout aussi bien ne pas y arriver, même après des millions d’existences. C’est simplement une question de compréhension, en acceptant les choses telles qu’elles sont. Khaṭvāṅga Mahārāja y parvint quelques instants à peine avant sa mort, en s’abandonnant à Kṛṣṇa.

Nirvāṇa signifie mettre un terme à l’existence matérielle. Selon la philosophie bouddhiste, au terme de notre existence en ce monde ne se trouve que le vide. L’enseignement de la Bhagavad-gītā est radicalement différent: la vraie vie ne commence qu’à la fin de l’existence matérielle.

Savoir simplement que le mode de vie matérialiste doit s’arrêter un jour est suffisant pour le matérialiste grossier. Le spiritualiste, lui, sait très bien qu’il y a une vie spirituelle au-delà de la vie matérielle. Si, avant de mourir, on obtient la grâce de devenir conscient de Kṛṣṇa, on atteint le stade du brahma-nirvāṇa. Il n’y a d’ailleurs aucune différence entre le royaume de Dieu et Son service dévotionnel. Puisqu’ils sont tous deux absolus, s’engager au service sublime du Seigneur avec amour et dévotion, c’est atteindre le monde spirituel. Les activités du monde matériel sont toutes axées sur le plaisir des sens, alors que les activités du monde spirituel le sont sur Kṛṣṇa. Dès que l’on devient conscient de Kṛṣṇa, fût-ce dans cette vie, on atteint aussitôt le niveau du Brahman. Quiconque a développé la conscience de Kṛṣṇa se trouve déjà, sans qu’il y ait le moindre doute, dans le royaume de Dieu.

Vědomí Kṛṣṇy neboli božského života může každý jednotlivec dosáhnout okamžitě, za jediný moment — a nebo tohoto stavu nemusí dosáhnout ani za milióny životů. Je to pouze otázka poznání a přijetí skutečnosti. Khaṭvāṅga Mahārāja dosáhl tohoto stavu jen několik minut před smrtí — tím, že se odevzdal Kṛṣṇovi. Nirvāṇa znamená ukončení materialistického způsobu života. Podle budhistické filozofie bude po tomto hmotném životě následovat pouze prázdnota, ale Bhagavad-gītā učí něco jiného. Po završení hmotného života začíná život, který je opravdový. Omezenému materialistovi stačí vědět, že tento materialistický způsob života musí skončit, ale pro duchovně pokročilé je tu informace, že existuje ještě další život. Pokud se před ukončením nynějšího života někomu poštěstí rozvinout vědomí Kṛṣṇy, dosáhne okamžitě úrovně zvané brahma-nirvāṇa. Království Boha a oddaná služba Pánu se od sebe neliší. Obojí je na absolutní úrovni, a prokazovat transcendentální láskyplnou službu Pánu tedy znamená totéž co dosáhnout duchovního království. V hmotném světě probíhají činnosti provázené smyslovým požitkem, zatímco v duchovním světě jsou činnosti provázené vědomím Kṛṣṇy. Dosáhnout vědomí Kṛṣṇy ještě v tomto životě znamená bezprostředně dosáhnout Brahmanu a ten, kdo setrvává na úrovni vědomí Kṛṣṇy, již vešel do království Boha.

Le Brahman est tout à fait l’opposé de la matière. Le terme employé ici, brāhmī sthitiḥ, signifie « qui n’est pas sur le plan matériel ». La Bhagavad-gītā affirme que le service du Seigneur se trouve sur le plan de la libération (sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate). Le brāhmī sthiti est donc la libération de la matière.

Brahman je pravým opakem hmoty; brāhmī sthiti proto znamená “nikoliv na úrovni hmotných činností”. Oddaná služba Pánu je v Bhagavad-gītě uznávána za činnost na úrovni osvobození (sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate). Brāhmī sthiti je tedy vysvobození z pout hmoty.

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura a dit de ce deuxième chapitre de la Bhagavad-gītā qu’il résume le livre tout entier. Les sujets dont traite la Bhagavad-gītā sont le karma-yoga, le jñāna-yoga et le bhakti-yoga. Le karma-yoga et le jñāna-yoga ont été clairement exposés dans ce chapitre, et un aperçu du bhakti-yoga s’y trouve également.

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura předložil shrnutí, že tato druhá kapitola představuje obsah celého díla. Tématy Bhagavad-gīty jsou karma-yoga, jñāna-yoga a bhakti-yoga, oddaná služba. V druhé kapitole se hovořilo o karma-yoze a jñāna-yoze a rovněž byla stručně uvedena bhakti-yoga.

Ainsi s’achèvent les teneurs et portées de Bhaktivedanta sur le deuxième chapitre de la Śrīmad Bhagavad-gītā traitant de son contenu.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke druhé kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o jejím obsahu.