TEXT 5

Tekst

Verš

na hi kaścit kṣaṇam api
jātu tiṣṭhaty akarma-kṛt
kāryate hy avaśaḥ karma
sarvaḥ prakṛti-jair guṇaiḥ

Synonyms

Synonyma

na — ega; hi — kindlasti; kaścit — igaüks; kṣaṇam — üht hetke; api — samuti; jātu — igal ajal; tiṣṭhati — jääb; akarma-kṛt — mitte midagi tegemata; kāryate — sunnitakse tegema; hi — kindlasti; avaśaḥ — abitult; karma — töö; sarvaḥ — kõik; prakṛti-jaiḥ — tekkinud materiaalse looduse guṇadest; guṇaiḥ — omaduste poolt.

na — ani; hi — jistě; kaścit — kdokoliv; kṣaṇam — jediný okamžik; api — také; jātu — kdykoliv; tiṣṭhati — zůstává; akarma-kṛt — aniž by něco dělal; kāryate — je nucen dělat; hi — jistě; avaśaḥ — bezmocně; karma — práci; sarvaḥ — všemi; prakṛti-jaiḥ — zrozenými z kvalit hmotné přírody; guṇaiḥ — vlastnostmi.

Translation

Překlad

Igaüks on sunnitud abitult tegutsema vastavalt omadustele, mis ta on omandanud materiaalse looduse guṇadelt, ning seetõttu ei saa mitte keegi hetkekski hoiduda midagi tegemast.

Každý je nucen bezmocně jednat podle vlastností, které získal od kvalit hmotné přírody — nikdo nemůže ani na okamžik zůstat nečinný.

Purport

Význam

Elusolendi aktiivsust ei põhjusta mitte tema viibimine materiaalses kehas, vaid selline on tema kui hinge algne olemus. Vaimse hinge kohalolekuta ei saa materiaalne keha liikuda. Keha on vaid elutu liikumisvahend, mida juhib vaimne hing, kes on alati aktiivne ning keda pole võimalik hetkekski seisatada. Seepärast tuleb vaimne hing hõivata kasuliku tööga Kṛṣṇa teadvuses, sest vastasel juhul võtab ta omaks illusoorse energia poolt peale surutud tegevused. Puutudes kokku materiaalse energiaga, omandab vaimne hing materiaalsed guṇad ning puhastamaks hinge sellisest ühendusest, tuleb hõivata end śāstrates ettekirjutatud kohustuste täitmisega. Ning kui hing on hõivatud oma loomupärase tegevusega, s.o. Kṛṣṇa teadvuses töötamisega, siis kõik, mida ta teeb, toob talle ainult kasu. Seda kinnitatakse „Śrīmad- Bhāgavatamis" (1.5.17):

Být vždy aktivní je povahou duše — není to otázka života ve vtěleném stavu. Bez duše se hmotné tělo nemůže pohybovat. Tělo je pouze neživý nástroj určený k tomu, aby ho ovládala duše, která je vždy aktivní a ani na okamžik svou činnost nezastaví. Jako taková musí být zaměstnána příznivým jednáním s vědomím Kṛṣṇy, protože jinak se zaměstná činnostmi nařizovanými matoucí energií. Ve styku s hmotnou energií je duše ovlivněna hmotnými kvalitami, a aby se od takových svazků očistila, musí plnit povinnosti předepsané v śāstrách. Je-li však přímo zaměstnána jednáním s vědomím Kṛṣṇy — což je její přirozenost — pak vše, co udělá, pro ni bude automaticky prospěšné. Śrīmad-Bhāgavatam (1.5.17) to dokládá:

tyaktvā sva-dharmaṁ caraṇāmbujaṁ harer
bhajann apakvo ’tha patet tato yadi
yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ
ko vārtha āpto ’bhajatāṁ sva-dharmataḥ

„Kui inimene teeb algust Kṛṣṇa teadvuse arendamisega, siis isegi juhul, kui ta ei täida śāstrates ette kirjutatud kohustusi ega soorita pühendunud teenimist korrektselt, ja isegi siis, kui ta sellelt tasandilt langeb, ei kaota ta midagi ega saa talle osaks mingit kahju. Ent kui inimene järgib kõiki śāstrates antud juhendusi, ent ei viibi Kṛṣṇa teadvuses, mis kasu võiks ta siis oma tegevusest saada?" Seega on puhastumisprotsess vajalik Kṛṣṇa teadvuse tasandile jõudmiseks. Seepärast on nii sannyāsa kui iga teise puhastumisprotsessi ülesandeks aidata inimesel jõuda oma lõpliku eesmärgini, milleks on Kṛṣṇa teadvus. Seda eesmärki saavutamata võib kogu tegevust pidada edutuks.

“Pokud se někdo uchýlí k jednání s vědomím Kṛṣṇy, nic neztrácí a nepřináší mu to žádnou újmu, i kdyby dokonale neplnil povinnosti předepsané v śāstrách a náležitě nevykonával oddanou službu, či dokonce kdyby poklesl. Když se naproti tomu někdo řídí všemi pokyny śāster určenými k očištění, ale není si vědom Kṛṣṇy, co mu to bude platné?” Očista je nezbytná k tomu, aby živá bytost dospěla k vědomí Kṛṣṇy. Sannyāsa nebo jakýkoliv jiný očistný proces je tedy pomůckou k dosažení konečného cíle — být si vědom Kṛṣṇy — bez čehož je vše považováno za neúspěšné.