Text 10
Sloka 10
Devanagari
Dévanágarí
तेन त्यक्तेन भुञ्जीथा मा गृध: कस्यस्विद्धनम् ॥ १० ॥
Text
Verš
yat kiñcij jagatyāṁ jagat
tena tyaktena bhuñjīthā
mā gṛdhaḥ kasya svid dhanam
yat kiñcij jagatyāṁ jagat
tena tyaktena bhuñjīthā
mā gṛdhaḥ kasya svid dhanam
Synonyms
Synonyma
ātma — the Supersoul; āvāsyam — living everywhere; idam — this universe; viśvam — all universes, all places; yat — whatever; kiñcit — everything that exists; jagatyām — in this world, everywhere; jagat — everything, animate and inanimate; tena — by Him; tyaktena — allotted; bhuñjīthāḥ — you may enjoy; mā — do not; gṛdhaḥ — accept; kasya svit — of anyone else; dhanam — the property.
ātma — Nadduše; āvāsyam — žijící všude; idam — tento vesmír; viśvam — všechny vesmíry, všechna místa; yat — cokoliv; kiñcit — všechno, co existuje; jagatyām — v tomto světě, všude; jagat — vše, živé i neživé; tena — jím; tyaktena — přidělené; bhuñjīthāḥ — můžeš si užívat; mā — ne; gṛdhaḥ — přijímej; kasya svit — někoho jiného; dhanam — vlastnictví.
Translation
Překlad
Within this universe, the Supreme Personality of Godhead in His Supersoul feature is present everywhere, wherever there are animate or inanimate beings. Therefore, one should accept only that which is allotted to him; one should not desire to infringe upon the property of others.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je ve svém aspektu Nadduše přítomný všude v tomto vesmíru, kdekoliv jsou živé či neživé bytosti. Každý má tedy přijímat pouze to, co je mu vyměřeno; nikdo nemá sahat na majetek druhých.
Purport
Význam
Having described the situation of the Supreme Personality of Godhead as transcendental, Svāyambhuva Manu, for the instruction of the sons and grandsons in his dynasty, is now describing all the property of the universe as belonging to the Supreme Personality of Godhead. Manu’s instructions are not only for his own sons and grandsons, but for all of human society. The word “man” — or, in Sanskrit, manuṣya — has been derived from the name Manu, for all the members of human society are descendants of the original Manu. Manu is also mentioned in Bhagavad-gītā (4.1), where the Lord says:
Poté, co Svāyambhuva Manu vysvětlil, že postavení Nejvyšší Osobnosti Božství je transcendentální, nyní pro poučení synů a vnuků své dynastie vysvětluje, že vše ve vesmíru je majetkem Nejvyššího Pána. Manuovy pokyny nejsou určeny jen jeho synům a vnukům, ale celé lidské společnosti. Anglické slovo “man” i sanskrtské manuṣya (“člověk”) jsou odvozeny od jména “Manu”, neboť všichni členové lidské společnosti jsou potomky původního Manua. O Manuovi se zmiňuje také Bhagavad-gītā (4.1), kde Pán říká:
proktavān aham avyayam
vivasvān manave prāha
manur ikṣvākave ’bravīt
proktavān aham avyayam
vivasvān manave prāha
manur ikṣvākave 'bravīt
“I instructed this imperishable science of yoga to the sun-god, Vivasvān, and Vivasvān instructed it to Manu, the father of mankind, and Manu in turn instructed it to Ikṣvāku.” Svāyambhuva Manu and Vaivasvata Manu have similar duties. Vaivasvata Manu was born of the sun-god, Vivasvān, and his son was Ikṣvāku, the King of the earth. Since Manu is understood to be the original father of humanity, human society should follow his instructions.
“Vyložil jsem tuto neměnnou vědu o yoze bohu Slunce Vivasvānovi, Vivasvān ji sdělil Manuovi, otci lidstva, a Manu ji potom předal Ikṣvākuovi.” Svāyambhuva Manu a Vaivasvata Manu mají podobné povinnosti. Vaivasvata Manu se narodil bohu Slunce, Vivasvānovi, a jeho synem byl Ikṣvāku, král Země. Jelikož je Manu považován za původního otce lidstva, celá společnost by měla následovat jeho pokyny.
Svāyambhuva Manu instructs that whatever exists, not only in the spiritual world but even within this material world, is the property of the Supreme Personality of Godhead, who is present everywhere as the Superconsciousness. As confirmed in Bhagavad-gītā (13.3), kṣetra-jñam cāpi māṁ viddhi sarva-kṣetreṣu bhārata: in every field — in other words, in every body — the Supreme Lord is existing as the Supersoul. The individual soul is given a body in which to live and act according to the instructions of the Supreme Person, and therefore the Supreme Person also exists within every body. We should not think that we are independent; rather, we should understand that we are allotted a certain portion of the total property of the Supreme Personality of Godhead.
Svāyambhuva Manu učí, že vše, co existuje — nejen v duchovním, ale i v tomto hmotném světě — je majetkem Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, jenž je přítomný všude jako Nadvědomí. To potvrzuje Bhagavad-gītā (13.3): kṣetra-jñaṁ cāpi mām viddhi sarva-kṣetreṣu bhārata — Nejvyšší Pán existuje v každém poli (neboli v každém těle) jako Nadduše. Individuální duše dostává tělo, ve kterém má žít a jednat podle pokynů Svrchované Osoby, a proto se Svrchovaná Osoba nachází také v každém těle. Neměli bychom se považovat za nezávislé; ale měli bychom vědět, že je nám přidělena pouze určitá část celkového vlastnictví Nejvyšší Osobnosti Božství.
This understanding will lead to perfect communism. Communists think in terms of their own nations, but the spiritual communism instructed here is not only nationwide but universal. Nothing belongs to any nation or any individual person; everything belongs to the Supreme Personality of Godhead. That is the meaning of this verse. Ātmāvāsyam idaṁ viśvam: whatever exists within this universe is the property of the Supreme Personality of Godhead. The modern communistic theory, and also the idea of the United Nations, can be reformed — indeed, rectified — by the understanding that everything belongs to the Supreme Personality of Godhead. The Lord is not a creation of our intelligence; rather, He has created us. Ātmāvāsyam idaṁ viśvam. Īśāvāsyam idaṁ sarvam. This universal communism can solve all the problems of the world.
Porozumění této skutečnosti povede k dokonalému komunismu. Komunisté uvažují v rámci svých národů, ale duchovní komunismus, který je vyložený zde, se nevztahuje pouze na jeden národ — je univerzální. Nic nepatří žádnému národu ani žádné individuální osobě; vše patří Nejvyšší Osobnosti Božství. To je smysl tohoto verše. Ātmāvāsyam idaṁ viśvam—vše, co existuje v tomto vesmíru, je majetkem Nejvyšší Osobnosti Božství. S tímto poznáním lze vylepšit, či lépe řečeno opravit moderní komunistickou teorii, jakož i myšlenku Spojených národů. Pán není výtvorem naší inteligence, ale právě naopak — On stvořil nás. Ātmāvāsyam idaṁ viśvam. Īśāvāsyam idaṁ sarvam. Tento univerzální komunismus může vyřešit všechny problémy světa.
One should learn from the Vedic literature that one’s body is also not the property of the individual soul, but is given to the individual soul according to his karma. Karmaṇā daiva-netreṇa jantur dehopapattaye. The 8,400,000 different bodily forms are machines given to the individual soul. This is confirmed in Bhagavad-gītā (18.61):
Člověk by se měl z védské literatury poučit, že tělo individuální duše není jejím vlastnictvím, ale je jí dáno na základě karmy. Karmaṇā daiva- netreṇa jantur dehopapattaye. 8 400 000 nejrůznějších tělesných podob jsou stroje, které individuální duše dostává. Bhagavad-gītā (18.61) to potvrzuje:
hṛd-deśe ’rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā
hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā
“The Supreme Lord is situated in everyone’s heart, O Arjuna, and is directing the wanderings of all living entities, who are seated as on a machine, made of the material energy.” The Lord, as the Supersoul, sits in everyone’s heart and observes the various desires of the individual soul. The Lord is so merciful that He gives the living entity the opportunity to enjoy varieties of desires in suitable bodies, which are nothing but machines (yantrārūḍhāni māyayā). These machines are manufactured by the material ingredients of the external energy, and thus the living entity enjoys or suffers according to his desires. This opportunity is given by the Supersoul.
“Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, ó Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou usazené na stroji vytvořeném z hmotné energie.” Pán v podobě Nadduše sídlí v srdci každého a sleduje různé touhy individuální duše. Je tak milostivý, že dává živé bytosti příležitost užívat si na základě rozmanitých tužeb ve vhodných tělech, jež nejsou nic jiného než stroje (yantrārūḍhāni māyayā). Tyto stroje jsou vyrobeny z hmotných složek vnější energie, a živá bytost si tak užívá, nebo trpí podle tužeb, které má. Tuto příležitost jí dává Nadduše.
Everything belongs to the Supreme, and therefore one should not usurp another’s property. We have a tendency to manufacture many things. Especially nowadays, we are building skyscrapers and developing other material facilities. We should know, however, that the ingredients of the skyscrapers and machines cannot be manufactured by anyone but the Supreme Personality of Godhead. The whole world is nothing but a combination of the five material elements (tejo-vāri-mṛdāṁ yathā vinimayaḥ). A skyscraper is a transformation of earth, water and fire. Earth and water are combined and burnt into bricks by fire, and a skyscraper is essentially a tall construction of bricks. Although the bricks may be manufactured by man, the ingredients of the bricks are not. Of course, man, as a manufacturer, may accept a salary from the Supreme Personality of Godhead. That is stated here: tena tyaktena bhuñjīthāḥ. One may construct a big skyscraper, but neither the constructor, the merchant nor the worker can claim proprietorship. Proprietorship belongs to the person who has spent for the building. The Supreme Personality of Godhead has manufactured water, earth, air, fire and the sky, and one can use these and take a salary (tena tyaktena bhuñjīthāḥ). However, one cannot claim proprietorship. This is perfect communism. Our tendency to construct great buildings should be used only for constructing large and valuable temples in which to install the Deity of the Supreme Personality of Godhead. Then our desire for construction will be fulfilled.
Vše patří Nejvyššímu, a nikdo by si proto neměl přisvojovat majetek někoho jiného. Máme sklony vyrábět mnoho věcí. Zvláště to platí v dnešní době, kdy stavíme mrakodrapy a vyvíjíme mnoho hmotných prostředků. Měli bychom však vědět, že materiál na mrakodrapy a stroje nemůže vytvořit nikdo jiný než Nejvyšší Osobnost Božství. Celý svět není ničím jiným než kombinací pěti hmotných prvků (tejo-vāri-mṛdāṁ yathā vinimayaḥ). Mrakodrap je přeměnou země, vody a ohně. Cihla je v ohni vypálená směs země a vody. A mrakodrap je v podstatě jen vysokou stavbou z cihel. Cihly sice vyrobil člověk, ale jejich složky nikoliv. Člověk jako výrobce samozřejmě může přijmout určitý plat od Nejvyšší Osobnosti Božství. To je uvedeno zde: tena tyaktena bhuñjīthāḥ. Člověk může postavit velký mrakodrap, ale ani stavitel, ani obchodník, ani dělník si na něj nemohou nárokovat vlastnické právo. To patří tomu, kdo hradil všechny stavební výdaje. Nejvyšší Pán vytvořil vodu, zemi, vzduch, oheň a nebe a člověk je může používat a přijímat plat (tena tyaktena bhuñjīthāḥ). Nemůže si však činit vlastnické nároky. To je dokonalý komunismus. Svého sklonu stavět velké budovy bychom měli využívat pouze ke stavění rozlehlých a drahocenných chrámů, ve kterých bude možné instalovat Božstva Nejvyšší Osobnosti Božství. Tím se splní naše stavitelské touhy.
Since all property belongs to the Supreme Personality of Godhead, everything should be offered to the Lord, and we should take only prasāda (tena tyaktena bhuñjīthāḥ). We should not fight among ourselves to take more than we need. As Nārada said to Mahārāja Yudhiṣṭhira:
Jelikož veškerý majetek patří Nejvyšší Osobnosti Božství, vše je třeba nabízet Pánu a my bychom měli přijímat pouze prasādam (tena tyaktena bhuñjīthāḥ). Neměli bychom mezi sebou bojovat, abychom získali víc, než potřebujeme. Nārada řekl Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi:
tāvat svatvaṁ hi dehinām
adhikaṁ yo ’bhimanyeta
sa steno daṇḍam arhati
tāvat svatvaṁ hi dehinām
adhikaṁ yo 'bhimanyeta
sa steno daṇḍam arhati
“One may claim proprietorship to as much wealth as required to maintain body and soul together, but one who desires proprietorship over more than that must be considered a thief, and he deserves to be punished by the laws of nature.” (Bhāg. 7.14.8) Of course, we need to be maintained in eating, sleeping, mating and defending (āhāra-nidra-bhaya-maithuna), but since the Supreme Lord, the Personality of Godhead, has provided these necessities of life for the birds and bees, why not for mankind? There is no need for economic development; everything is provided. Therefore one should understand that everything belongs to Kṛṣṇa, and with this idea, one may take prasāda. However, if one interferes with the allotments of others, he is a thief. We should not accept more than what we actually need. Therefore, if by chance we get an abundance of money, we should always consider that it belongs to the Supreme Personality of Godhead. In Kṛṣṇa consciousness we are getting sufficient money, but we should never think that the money belongs to us; it belongs to the Supreme Personality of Godhead and should be equally distributed to the workers, the devotees. No devotee should claim that any money or property belongs to him. If one thinks that any portion of property of this huge universe belongs to anyone, he is to be considered a thief and is punishable by the laws of nature. Daivī hy eṣā guṇa-mayī mama māyā duratyayā: no one can surpass the vigilance of material nature or hide his intentions from material nature. If human society unlawfully claims that the property of the universe, either partially or wholly, belongs to mankind, all of human society will be cursed as a society of thieves and will be punished by the laws of nature.
“Každý si může činit nárok na tolik majetku, kolik potřebuje k přežití, ale jakmile chce někdo vlastnit víc než to, musí být považován za zloděje a zaslouží si trest podle zákonů přírody.” (Bhāg. 7.14.8) Samozřejmě, potřebujeme být zaopatřeni pokud jde o jídlo, spaní, pohlavní styk a obranu (āhāra-nidrā-bhaya-maithuna), ale Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, poskytuje tyto životní potřeby i ptákům a zvěři, tak proč by je neposkytl lidstvu? Hospodářský rozvoj není zapotřebí; vše je již zajištěno. Člověk má chápat, že vše patří Kṛṣṇovi, a s tímto pochopením může přijímat prasādam. Pokud však sahá na to, co bylo přiděleno jiným, je zloděj. Neměli bychom přijímat více, než kolik skutečně potřebujeme. Jestliže tedy shodou okolností získáme velké množství peněz, měli bychom mít vždy na paměti, že patří Nejvyšší Osobnosti Božství. V hnutí pro vědomí Kṛṣṇy dostáváme dostatek peněz, ale nikdy bychom si neměli myslet, že patří nám; patří Nejvyšší Osobnosti Božství a mají být rovnoměrně rozděleny mezi pracovníky, oddané. Žádný oddaný nemá prohlašovat, že nějaké peníze nebo majetek patří jemu. Pokud si někdo myslí, že jakákoliv část majetku v tomto obrovském vesmíru někomu patří, měl by být považován za zloděje a podléhá trestu podle zákonů přírody. Daivī hy eṣā guṇa- mayī mama māyā duratyayā — nikdo nemůže přemoci bdělý dozor hmotné přírody nebo před ní skrýt svoje záměry. Jestliže si tedy lidská společnost nezákonně přisvojuje vlastnické právo na celý vesmír nebo nějakou jeho část, bude celá zatracena jako společnost zlodějů a potrestána přírodními zákony.