Text 34

Sloka 34

Devanagari

Dévanágarí

निष्णातं योगमायासु मुनिं स्वायम्भुवं मनुम् ।
यदाभ्रंशयितुं भोगा न शेकुर्भगवत्परम् ॥ ३४ ॥

Text

Verš

niṣṇātaṁ yoga-māyāsu
muniṁ svāyambhuvaṁ manum
yad ābhraṁśayituṁ bhogā
na śekur bhagavat-param

Synonyms

Synonyma

niṣṇātam — absorbed; yoga-māyāsu — in temporary enjoyment; munim — who was equal to a saint; svāyambhuvam — Svāyambhuva; manum — Manu; yat — from which; ābhraṁśayitum — to cause to deviate; bhogāḥ — material enjoyments; na — not; śekuḥ — were able; bhagavat-param — who was a great devotee of the Supreme Personality of Godhead.

niṣṇātam — pohroužený; yoga-māyāsu — do dočasného požitku; munim — který byl na úrovni světce; svāyambhuvam — Svāyambhuva; manum — Manu; yat — od něhož; ābhraṁśayitum — přimět, aby se vychýlil; bhogāḥ — hmotné radovánky; na — ne; śekuḥ — mohly; bhagavat-param — který byl velkým oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství.

Translation

Překlad

Thus Svāyambhuva Manu was a saintly king. Although absorbed in material happiness, he was not dragged to the lowest grade of life, for he always enjoyed his material happiness in a Kṛṣṇa conscious atmosphere.

Svāyambhuva Manu byl svatý král. Přestože byl pohroužen do hmotného požitku, nenechal se stáhnout na nejnižší úroveň života, neboť svého hmotného štěstí neustále užíval v atmosféře vědomí Kṛṣṇy.

Purport

Význam

The kingly happiness of material enjoyment generally drags one to the lowest grade of life, namely degradation to animal life, because of unrestricted sense enjoyment. But Svāyambhuva Manu was considered as good as a saintly sage because the atmosphere created in his kingdom and home was completely Kṛṣṇa conscious. The case is similar with the conditioned souls in general; they have come into this material life for sense gratification, but if they are able to create a Kṛṣṇa conscious atmosphere, as depicted here or as prescribed in revealed scriptures, by temple worship and household Deity worship, then in spite of their material enjoyment they can make advancement in pure Kṛṣṇa consciousness without a doubt. At the present moment, modern civilization is too much attached to the material way of life, or sense gratification. Therefore, the Kṛṣṇa consciousness movement can give the people in general the best opportunity to utilize their human life in the midst of material enjoyment. Kṛṣṇa consciousness does not stop them in their propensity for material enjoyment, but simply regulates their habits in the life of sense enjoyment. In spite of their enjoying the material advantages, they can be liberated in this very life by practicing Kṛṣṇa consciousness by the simple method of chanting the holy names of the Lord — Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.

Královské štěstí z hmotného požitku obvykle stáhne člověka, které prožívá neomezený smyslový požitek, na nejnižší úroveň života, do zvířecích druhů. Svāyambhuva Manu však byl pokládán prakticky za světce, protože ve svém království a domově vytvářel atmosféru plnou vědomí Kṛṣṇy. Situace obyčejných podmíněných duší je podobná — přicházejí do tohoto hmotného světa za smyslovým požitkem, ale pokud dokáží uctíváním v chrámu a domácím uctíváním Božstev vytvořit atmosféru vědomí Kṛṣṇy, jak je popsána zde nebo v jiných zjevených písmech, pak mohou nepochybně dělat pokrok v rozvíjení čistého vědomí Kṛṣṇy, přestože se věnují hmotnému požitku. V současné době je moderní civilizace velice připoutaná k hmotnému způsobu života, k uspokojování smyslů. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy proto dává všem lidem tu nejlepší příležitost, jak využít lidského života uprostřed hmotného požitku. Vědomí Kṛṣṇy jim nebrání v jejich náchylnosti vyhledávat hmotné štěstí, ale pouze usměrňuje jejich způsoby smyslového požitku. Mohou i nadále využívat svých hmotných výhod a zároveň se osvobodit ještě v tomto životě pomocí jednoduché metody vědomí Kṛṣṇy, zpívání svatých jmen Pána: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.