TEXT 30

Text

Verš

sādhibhūtādhidaivaṁ māṁ
sādhiyajñaṁ ca ye viduḥ
prayāṇa-kāle ’pi ca māṁ
te vidur yukta-cetasaḥ

Synonyms

Synonyma

sa-adhibhūta — und das beherrschende Prinzip der materiellen Manifestation; adhidaivam — alle Halbgötter beherrschend; mām — Mich: sa – adhiyajñam – und alle Opfer beherrschend: ca – auch; ye — diejenigen, die; viduḥ — kennen; prayāṇa — des Todes; kāle — zur Zeit; api — sogar; ca — und; mām — Mich; te — sie; viduḥ — kennen; yukta-cetasaḥ — ihren Geist auf Mich gerichtet.

sa-adhibhūta — a princip vládnoucí hmotnému projevu; adhidaivam — vládnoucí všem polobohům; mām — Mě; sa-adhiyajñam — a vládnoucí všem obětím; ca — také; ye — ti, kdo; viduḥ — znají; prayāṇa — smrti; kāle — v době; api — dokonce; ca — a; mām — Mě; te — oni; viduḥ — znají; yukta-cetasaḥ — jejich mysli zaměřené na Mě.

Translation

Překlad

Diejenigen, die ihr Bewußtsein völlig auf Mich gerichtet haben und wissen, daß Ich, der Höchste Herr, das beherrschende Prinzip der materiellen Manifestation, der Halbgötter und aller Opfervorgänge bin, sind in der Lage, Mich, die Höchste Persönlichkeit Gottes, sogar zum Zeitpunkt des Todes vollkommen zu verstehen und zu kennen.

Ti, kdo si Mě jsou plně vědomi a znají Mě, Nejvyššího Pána, jako princip vládnoucí hmotnému projevu, polobohům a veškerým způsobům oběti, mohou Mě, Nejvyšší Osobnost Božství, znát i ve chvíli smrti.

Purport

Význam

ERLÄUTERUNG: Menschen, die im Kṛṣṇa-Bewußtsein handeln, weichen niemals vom Pfad ab, der einen zum vollkommenen Verständnis der Höchsten Persönlichkeit Gottes führt. In der transzendentalen Gemeinschaft des Kṛṣṇa-Bewußtseins kann man verstehen lernen, daß der Höchste Herr das beherrschende Prinzip der materiellen Manifestation und sogar der Halbgötter ist. Durch diese transzendentale Gemeinschaft wird man allmählich von der Höchsten Persönlichkeit Gottes überzeugt, und zur Zeit des Todes wird ein solcher Kṛṣṇa-bewußter Mensch Kṛṣṇa niemals vergessen. Und so wird er zum Planeten des Höchsten Herrn, Goloka Vṛndāvana, erhoben.

Ti, kdo jednají s vědomím Kṛṣṇy, nejsou nikdy odchýleni od cesty úplného poznání Nejvyšší Osobnosti Božství. V transcendentálním styku s vědomím Kṛṣṇy je možné chápat, jak je Nejvyšší Pán principem vládnoucím hmotnému projevu a dokonce i polobohům. Díky této transcendentální společnosti se člověk postupně utvrzuje ve svém přesvědčení o Nejvyšší Osobnosti Božství a ve chvílích smrti taková Kṛṣṇy si vědomá osoba nemůže na Kṛṣṇu zapomenout. Tak přirozeně dosáhne planety Nejvyššího Pána, Goloky Vṛndāvany.

Das Siebte Kapitel erklärt insbesondere, wie man völlig Kṛṣṇa- bewußt werden kann. Kṛṣṇa-Bewußtsein beginnt, wenn man mit Kṛṣṇa- bewußten Menschen zusammenkommt. Solche Gemeinschaft ist spirituell und bringt einen direkt mit Kṛṣṇa in Berührung, durch dessen Gnade man Ihn als die Höchste Persönlichkeit Gottes erkennen kann. Gleichzeitig kann man auch in Wahrheit verstehen, was die wesensgemäße Stellung des Lebewesens ist und wie das Lebewesen Kṛṣṇa vergißt und in der Folge in materielle Tätigkeiten verstrickt wird. Wenn das Lebewesen in der richtigen Gemeinschaft allmählich Kṛṣṇa-Bewußtsein entwickelt, kann es verstehen, daß es nur aufgrund der Tatsache, daß es Kṛṣṇa vergessen hat, unter den Einfluß der Gesetze der materiellen Natur geriet. Ebenso versteht es, daß die menschliche Lebensform eine Gelegenheit ist, sein Kṛṣṇa-Bewußtsein wiederzugewinnen, und daß dieses Leben voll genutzt werden sollte, um die grundlose Barmherzigkeit des Höchsten Herrn zu erlangen.

V této kapitole se zvláště vysvětluje, jak je možné nabýt úplného vědomí Kṛṣṇy. Prvním projevem je, že se člověk stýká s těmi, kteří toto vědomí již mají. Taková společnost je duchovní a přivádí ho přímo do styku s Nejvyšším Pánem, jehož milostí pak může pochopit, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství. Zároveň může pravdivě poznat přirozené postavení živé bytosti a porozumět tomu, jak živá bytost zapomene na Kṛṣṇu a zaplete se do hmotných činností. Postupným rozvinutím vědomí Kṛṣṇy v příznivé společnosti mohou všichni pochopit, že kvůli zapomnění na Kṛṣṇu se dostali pod vládu zákonů hmotné přírody. Také mohou dojít k poznání, že tato lidská forma života představuje příležitost obnovit vědomí Kṛṣṇy a že je třeba ji dokonale použít k získání bezpříčinné milosti Nejvyššího Pána.

In diesem Kapitel wurden viele Themen behandelt: der Notleidende, der Wißbegierige und der materiell Bedürftige, Wissen vom Brahman, Wissen vom Paramātmā, Befreiung von Geburt, Tod und Krankheiten und die Verehrung des Höchsten Herrn. Wer jedoch im Kṛṣṇa- Bewußtsein tatsächlich fortgeschritten ist, kümmert sich nicht um diese verschiedenen Vorgänge. Er beschäftigt sich einfach direkt in Kṛṣṇa- bewußten Tätigkeiten und erreicht dadurch seine wirkliche, wesenseigene Stellung als ewiger Diener Śrī Kṛṣṇas. Auf dieser Stufe findet er Freude daran, im reinen hingebungsvollen Dienst über den Herrn zu hören und Ihn zu lobpreisen. Er ist davon überzeugt, daß so all seine Wünsche in Erfüllung gehen. Dieser entschlossene Glaube wird dṛḍha-vrata genannt und bildet den Anfang von bhakti-yoga, dem transzendentalen liebevollen Dienst. So lautet die Aussage aller Schriften. Und das Siebte Kapitel der Bhagavad-gītā beschreibt das Wesen und den Kern dieser Überzeugung.

Byla zde probírána mnohá témata: soužený člověk, zvídavý člověk, člověk, jemuž se nedostává nezbytných hmotných potřeb, dále poznání o Brahmanu, poznání o Paramātmě, osvobození od zrození, smrti a nemocí atd. Ten, kdo je pokročilý v rozvíjení vědomí Kṛṣṇy, o to však nejeví zájem — přímo se věnuje činnostem spojeným s vědomím Kṛṣṇy, a právě tím dosahuje svého přirozeného postavení Kṛṣṇova věčného služebníka. Tehdy ho těší čistá oddaná služba formou naslouchání o Nejvyšším Pánu a Jeho oslavování. Je přesvědčen, že tímto jednáním se mu splní všechna jeho přání. Tato rozhodná víra se nazývá dṛḍha-vrata a je začátkem bhakti-yogy, transcendentální láskyplné služby. To je závěr daný všemi písmy. Sedmá kapitola Bhagavad-gīty tvoří podstatu tohoto přesvědčení.

Hiermit enden die Bhaktivedanta-Erläuterungen zum Siebten Kapitel der Śrīmad Bhagavad-gītā mit dem Titel: „Wissen vom Absoluten“.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k sedmé kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o poznání o Absolutním.