TEXT 3

Tekst

Verš

tyājyaṁ doṣa-vad ity eke
karma prāhur manīṣiṇaḥ
yajña-dāna-tapaḥ-karma
na tyājyam iti cāpare

Synonyms

Synonyma

tyājyam — må opgives; doṣa-vat — som et onde; iti — således; eke — én gruppe; karma — handling; prāhuḥ — de hævder, at; manīṣiṇaḥ — store tænkere; yajña — vedrørende ofring; dāna — velgørenhed; tapaḥ — og askese; karma — handling; na — aldrig; tyājyam — må opgives; iti — således; ca — og; apare — andre.

tyājyam — je nutné se zříci; doṣa-vat — jako špatnosti; iti — tak; eke — jedna skupina; karma — práce; prāhuḥ — říkají; manīṣiṇaḥ — velcí myslitelé; yajña — oběti; dāna — dávání milodarů; tapaḥ — a askeze; karma — činy; na — nikdy; tyājyam — je třeba se zříci; iti — tak; ca — a; apare — jiní.

Translation

Překlad

Nogle lærde hævder, at alle former for frugtstræbende aktiviteter bør undgås som mangelfulde, men andre vismænd fastholder, at ofringshandlinger, velgørenhed og askese aldrig må opgives.

Někteří učenci prohlašují, že nejrůznějších činností s vidinou jejich plodů se je třeba zříci jako špatnosti, zatímco jiní mudrci tvrdí, že od činů, jako je oběť, dávání milodarů a askeze, se nemá nikdy upustit.

Purport

Význam

FORKLARING: Den vediske litteratur omtaler mange aktiviteter, der giver anledning til strid. For eksempel står der, at man kan dræbe et dyr i et ofringsritual, og dog er der dem, der mener, at dyreslagtning til enhver tid er forkert. Selv om det anbefales i den vediske litteratur at slå et dyr ihjel i et offer, anses dyret ikke for at være dræbt. Ofringsritualet finder sted for at give dyret et nyt liv. Nogle gange får dyret et nyt liv som dyr efter at være blevet dræbt i offerhandlingen, og andre gange bliver dyret forfremmet med det samme til den menneskelige livsform. Men der er forskellige meninger blandt vismændene. Nogle fastholder, at dyredrab bør undgås for enhver pris, mens andre mener, at det kan være godt i forbindelse med visse offerhandlinger. Herren vil nu Selv klargøre alle disse forskellige meninger om ofringsaktiviteter.

Ve védské literatuře je popsáno mnoho činností, které jsou předmětem sporu. Například je řečeno, že zvíře se smí zabít při oběti, ale zároveň jsou někteří myslitelé zastánci toho, že zabíjení zvířat je velmi špatné. Přestože védská literatura zabití zvířete při oběti doporučuje, není považováno za zabité — oběť mu má přinést nový život. Někdy duše zvířete zabitého při oběti dostane nové zvířecí tělo a někdy je okamžitě pozvednuta do lidské podoby. Mezi mudrci však panují různé názory. Někteří tvrdí, že zabíjení zvířat se je třeba vždy vyvarovat, a jiní říkají, že zabíjet za účelem určité oběti je v pořádku. To vše nyní Pán osobně vyjasní.