ŚB 9.3.21

कथं मतिस्तेऽवगतान्यथा सतां
कुलप्रसूते कुलदूषणं त्विदम् ।
बिभर्षि जारं यदपत्रपा कुलं
पितुश्च भर्तुश्च नयस्यधस्तम: ॥ २१ ॥
kathaṁ matis te ’vagatānyathā satāṁ
kula-prasūte kula-dūṣaṇaṁ tv idam
bibharṣi jāraṁ yad apatrapā kulaṁ
pituś ca bhartuś ca nayasy adhas tamaḥ

Synonyma

kathamjak; matiḥ tetvoje vědomí; avagatāpokleslo; anyathājinak; satāmctihodné; kula-prasūteó moje dcero, narozená v rodině; kula-dūṣaṇamkterá jsi hanbou rodiny; tuale; idamtoto; bibharṣiudržuješ si; jārammilence; yatjak to je; apatrapābeze studu; kulamdynastie; pituḥsvého otce; caa; bhartuḥsvého manžela; caa; nayasistahuješ; adhaḥ tamaḥdolů do temnoty či pekla.

Překlad

“Ó moje dcero, narozená ve ctihodné rodině, jak jsi jen mohla takto znečistit své vědomí? Jak to, že si beze studu udržuješ milence? Stahuješ tak dynastie svého otce i manžela do pekla.”

Význam

Je zřejmé, že ve védské kultuře žena, která si v přítomnosti muže, za něhož se vdala, najde milence či druhého manžela, nese zodpovědnost za úpadek otcovy i manželovy rodiny. V rodinách ctihodných brāhmaṇů, kṣatriyů a vaiśyů se pravidla védské kultury týkající se manželství dodnes přísně dodržují; pouze śūdrové jsou v tomto ohledu pokleslí. Vzít si za muže někoho dalšího v přítomnosti právoplatného manžela, zažádat o rozvod nebo mít přítele či milence je ve védské kultuře pro ženu z vyšších tříd nepřijatelné. Proto král Śaryāti, který nevěděl nic o proměně Cyavany Muniho, žasl nad chováním své dcery.