ŚB 9.20.24-26
Dévanágarí
चक्रं दक्षिणहस्तेऽस्य पद्मकोशोऽस्य पादयो: ।
ईजे महाभिषेकेण सोऽभिषिक्तोऽधिराड् विभु: ॥ २४ ॥
पञ्चपञ्चाशता मेध्यैर्गङ्गायामनु वाजिभि: ।
मामतेयं पुरोधाय यमुनामनु च प्रभु: ॥ २५ ॥
अष्टसप्ततिमेध्याश्वान् बबन्ध प्रददद् वसु ।
भरतस्य हि दौष्मन्तेरग्नि: साचीगुणे चित: ।
सहस्रं बद्वशो यस्मिन् ब्राह्मणा गा विभेजिरे ॥ २६ ॥
ईजे महाभिषेकेण सोऽभिषिक्तोऽधिराड् विभु: ॥ २४ ॥
पञ्चपञ्चाशता मेध्यैर्गङ्गायामनु वाजिभि: ।
मामतेयं पुरोधाय यमुनामनु च प्रभु: ॥ २५ ॥
अष्टसप्ततिमेध्याश्वान् बबन्ध प्रददद् वसु ।
भरतस्य हि दौष्मन्तेरग्नि: साचीगुणे चित: ।
सहस्रं बद्वशो यस्मिन् ब्राह्मणा गा विभेजिरे ॥ २६ ॥
Verš
cakraṁ dakṣiṇa-haste ’sya
padma-kośo ’sya pādayoḥ
īje mahābhiṣekeṇa
so ’bhiṣikto ’dhirāḍ vibhuḥ
padma-kośo ’sya pādayoḥ
īje mahābhiṣekeṇa
so ’bhiṣikto ’dhirāḍ vibhuḥ
pañca-pañcāśatā medhyair
gaṅgāyām anu vājibhiḥ
māmateyaṁ purodhāya
yamunām anu ca prabhuḥ
gaṅgāyām anu vājibhiḥ
māmateyaṁ purodhāya
yamunām anu ca prabhuḥ
aṣṭa-saptati-medhyāśvān
babandha pradadad vasu
bharatasya hi dauṣmanter
agniḥ sācī-guṇe citaḥ
sahasraṁ badvaśo yasmin
brāhmaṇā gā vibhejire
babandha pradadad vasu
bharatasya hi dauṣmanter
agniḥ sācī-guṇe citaḥ
sahasraṁ badvaśo yasmin
brāhmaṇā gā vibhejire
Synonyma
cakram — znázornění Kṛṣṇova disku; dakṣiṇa-haste — na dlani pravé ruky; asya — jeho (Bharaty); padma-kośaḥ — znak v podobě lotosového květu; asya — jeho; pādayoḥ — na chodidlech; īje — uctíval Nejvyšší Osobnost Božství; mahā-abhiṣekeṇa — velkolepým védským obřadem; saḥ — on (Mahārāja Bharata); abhiṣiktaḥ — povýšený; adhirāṭ — do nejvyššího postavení vládce; vibhuḥ — pána všeho; pañca-pañcāśatā — padesát pět; medhyaiḥ — vhodných pro oběť; gaṅgāyām anu — od ústí Gangy k jejímu prameni; vājibhiḥ — s koňmi; māmateyam — velkého mudrce Bhṛgua; purodhāya — jmenující hlavním knězem; yamunām — na břehu Yamuny; anu — v náležitém sledu; ca — také; prabhuḥ — nejvyšší vládce, Mahārāja Bharata; aṣṭa-saptati — sedmdesát osm; medhya-aśvān — koní vhodných pro oběť; babandha — svázal; pradadat — daroval; vasu — bohatství; bharatasya — Mahārāje Bharaty; hi — jistě; dauṣmanteḥ — syn Mahārāje Duṣmanty; agniḥ — obětní oheň; sācī-guṇe — na vznešeném místě; citaḥ — založil; sahasram — tisíce; badvaśaḥ — v počtu jedné badvy (13 084); yasmin — při těchto obětích; brāhmaṇāḥ — všichni přítomní brāhmaṇové; gāḥ — krávy; vibhejire — dostali svůj podíl.
Překlad
Mahārāja Bharata, Duṣmantův syn, nesl na dlani své pravé ruky znak znázorňující disk Pána Kṛṣṇy a na chodidlech znak lotosového květu. Díky tomu, že velkolepým obřadem uctíval Nejvyšší Osobnost Božství, se stal králem a vládcem celého světa. Podle pokynů kněze Māmateyi neboli Bhṛgua Muniho pak vykonal padesát pět obětí koně na břehu Gangy, od jejího ústí až k prameni, a sedmdesát osm obětí koně na břehu Yamuny, počínaje u soutoku v Prayāgu a pramenem konče. Na vznešeném místě založil obětní oheň a brāhmanům rozdal velké bohatství. Daroval jim tolik krav, že každý z mnoha tisíc brāhmaṇů jich dostal jako svůj podíl jednu badvu (13 084).
Význam
Jak je zde vyjádřeno slovy dauṣmanter agniḥ sācī-guṇe citaḥ, Bharata, syn Mahārāje Duṣmanty, vykonal na celém světě mnoho obřadů—zvláště pak po celé Indii na březích Gangy a Yamuny, od jejich ústí až po pramen-a všechny tyto oběti se konaly na význačných místech. Bhagavad- gītā (3.9) uvádí: yajñārthāt karmaṇo 'nyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ—“Práci je třeba konat jako oběť Viṣṇuovi, neboť jinak poutá k tomuto hmotnému světu.” Každý by se měl věnovat yajñi a všude by měl být zapálen obětní oheň, aby lidé byli šťastní a bohatí a dělali pokrok v duchovním životě. Toto bylo však možné před začátkem Kali-yugy, jelikož tehdy žili kvalifikovaní brāhmaṇové, kteří tyto yajñi dovedli provádět. Pro současnost však Brahma-vaivarta Purāṇa udává:
aśvamedhaṁ gavālambhaṁ
sannyāsaṁ pala-paitṛkam
devareṇa sutotpattiṁ
kalau pañca vivarjayet
sannyāsaṁ pala-paitṛkam
devareṇa sutotpattiṁ
kalau pañca vivarjayet
“V tomto věku Kali je zakázáno pět činů—obětovat koně, obětovat krávu, přijmout sannyās, předložit předkům obětiny z masa a plodit děti s manželkou svého bratra.” V současném věku nelze konat oběti, jako je aśvamedha-yajña a gomedha-yajña, neboť není k dispozici dostatek bohatství ani kvalifikovaní brāhmaṇové. Tento verš říká: māmateyaṁ purodhāya-Mahārāja Bharata svěřil konání své yajñi synovi Mamaty, Bhṛguovi Munimu. Nyní však takové brāhmaṇy najít nelze. Proto śāstry doporučují: yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair yajanti hi sumedhasaḥ-inteligentní osoby by měly provádět saṅkīrtana-yajñu, kterou zavedl Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu.
kṛṣṇa-varṇaṁ tviṣākṛṣṇaṁ
saṅgopāṅgāstra-pārṣadam
yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair
yajanti hi sumedhasaḥ
saṅgopāṅgāstra-pārṣadam
yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair
yajanti hi sumedhasaḥ
“V tomto věku Kali budou lidé, obdaření dostatečnou inteligencí, uctívat Pána v doprovodu svých společníků saṅkīrtana-yajñou.” (Bhāg.11.5.32). Yajña se musí vykonávat, neboť jinak budou lidé zapleteni v hříšných činnostech a budou nesmírně trpět. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se proto ujalo úkolu zavést zpívání Hare Kṛṣṇa po celém světě. Činnost tohoto hnutí Hare Kṛṣṇa je také yajña, ale bez těžkostí spojených se sháněním potřebného náčiní a kvalifikovaných brāhmaṇů. Společné zpívání lze provádět kdekoliv. Všechny účely yajñi budou splněny, pokud se lidé shromáždí a budou povzbuzeni ke zpívání Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Prvním úkolem je zajistit dostatek deště, neboť bez něho nic neporoste (annād bhavanti bhūtāni parjanyād anna-sambhavaḥ). Samotný déšť může přinést vše, co je pro nás nezbytné (kāmaṁ vavarṣa parjanyaḥ), a země je původním zdrojem toho všeho (sarva-kāma-dughā mahī). Závěr tedy zní, že lidé na celém světě by se v tomto věku Kali měli vyhýbat čtyřem principům hříšného života-nedovolenému sexu, pojídání masa, požívání omamných látek a hazardování-a v čistém stavu bytí by měli vykonávat jednoduchou yajñu, zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. Pak bude země bezpochyby plodit vše, co je k životu potřebné, a lidé budou šťastní po stránce ekonomické, politické, sociální, náboženské i kulturní. Všechno bude tak, jak má být.