Skip to main content

Sloka 19

VERSO 19

Verš

Texto

tasmād etām ahaṁ tyaktvā
brahmaṇy adhyāya mānasam
nirdvandvo nirahaṅkāraś
cariṣyāmi mṛgaiḥ saha
tasmād etām ahaṁ tyaktvā
brahmaṇy adhyāya mānasam
nirdvandvo nirahaṅkāraś
cariṣyāmi mṛgaiḥ saha

Synonyma

Sinônimos

tasmāt — proto; etām — těchto silných tužeb po smyslném jednání; aham — já; tyaktvā — zříkající se; brahmaṇi — na Nejvyšší Absolutní Pravdu; adhyāya — upírající; mānasam — mysl; nirdvandvaḥ — bez duality; nirahaṅkāraḥ — bez falešné totožnosti způsobené pýchou; cariṣyāmi — budu se toulat po lese; mṛgaiḥ saha — s lesními zvířaty.

tasmāt — portanto; etām — esses fortes desejos de executar ativida­des luxuriosas; aham — eu; tyaktvā — abandonando; brahmaṇi — na Suprema Verdade Absoluta; adhyāya — fixando; mānasam — a mente; nirdvandvaḥ — sem dualidade; nirahaṅkāraḥ — sem identificar-me com o falso prestígio; cariṣyāmi — perambularei ou vagarei pela floresta; mṛgaiḥ saha — com os animais da floresta.

Překlad

Tradução

“Proto nyní zapudím všechny tyto touhy a budu meditovat o Nejvyšší Osobnosti Božství. Zbavím se pýchy a dualit, které jsou výplodem mysli, a budu se toulat se zvířaty po lese.”

Portanto, só me resta abandonar todos esses desejos e meditar na Suprema Personalidade de Deus. Livre das dualidades que acom­panham a invenção mental e livre do falso prestígio, passarei a vagar pela floresta com os animais.

Význam

Comentário

Odejít do lesa a tam žít se zvířaty a věnovat se meditaci o Nejvyšší Osobnosti Božství je jediný způsob, jak se zbavit smyslných tužeb. Dokud se jich člověk nezbaví, jeho mysl nemůže být prosta hmotného znečištění. Ten, kdo tedy má zájem vymanit se z pout opakovaného zrození, smrti, stáří a nemoci, musí po dosažení určitého věku odejít do lesa. Pañcāśordhvaṁ vanaṁ vrajet. Ve věku padesáti let by se měl dobrovolně zříci rodinného života a odejít do lesa. Nejlepším lesem je Vṛndāvan, kde není třeba žít se zvířaty, ale je možné se sdružovat s Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, jenž Vṛndāvan nikdy neopouští. Rozvíjet vědomí Kṛṣṇy ve Vṛndāvanu je nejlepší metodou vysvobození z hmotného otroctví, neboť ve Vṛndāvanu lze automaticky meditovat o Kṛṣṇovi. Vṛndāvan má mnoho chrámů a oddaný může v jednom nebo více z nich vidět Nejvyššího Pána v podobě Rādhā-Kṛṣṇy nebo Kṛṣṇa-Balarāmy a o této podobě meditovat. Je nezbytné soustředit mysl na Nejvyššího Pána, Parabrahman, jak je zde vyjádřeno slovy brahmaṇy adhyāya. Tímto Parabrahmanem je Kṛṣṇa, což potvrdil Arjuna v Bhagavad-gītě (paraṁ brahma paraṁ dhāma pavitraṁ paramaṁ bhavān). Kṛṣṇa a Jeho sídlo, Vṛndāvan, se od sebe neliší. Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: ārādhyo bhagavān vrajeśa-tanayas tad-dhāma vṛndāvanam. Vṛndāvan je na stejné úrovni jako Kṛṣṇa. Pokud má tedy oddaný možnost žít ve Vṛndāvanu a není neupřímný-pokud při svém pobytu ve Vṛndāvanu soustředí mysl pouze na Kṛṣṇu-je vysvobozen z hmotného otroctví. Pokud však někoho i ve Vṛndāvanu vzrušují smyslné touhy, jeho mysl ještě není očištěná. Nikdo by se neměl ve Vṛndāvanu dopouštět přestupků, neboť pak není o nic lepší než tamní opice a prasata. Ve Vṛndāvanu žije mnoho opic a prasat, která se starají o ukojení svých pohlavních tužeb. Lidé, kteří se přistěhovali do Vṛndāvanu, ale stále touží po sexu, by měli Vṛndāvan okamžitě opustit a zanechat svých hanebných přestupků u lotosových nohou Pána. Ve Vṛndāvanu žije mnoho pomýlených lidí, kteří usilují o uspokojení svých pohlavních tužeb, ale nejsou o nic lepší než opice a prasata. Lidé ovládaní māyou a především smyslnými touhami jsou nazýváni māyā-mṛga. V podmíněném stádiu hmotného života je každý māyā-mṛga. Je řečeno: māyā-mṛgaṁ dayitayepsitam anvadhāvad-Śrī Caitanya Mahāprabhu přijal sannyās, aby projevil svou bezpříčinnou milost māyā-mṛgům, lidem v hmotném světě, kteří trpí kvůli svým smyslným touhám. Každý by se měl řídit zásadami Śrī Caitanyi Mahāprabhua a stále myslet na Kṛṣṇu, být si dokonale vědom Kṛṣṇy. Pak bude způsobilý žít ve Vṛndāvanu a jeho život bude úspěšný.

SIGNIFICADO—Ir para a floresta e nela viver com os animais, meditando na Suprema Personalidade de Deus, é o único meio pelo qual se podem abandonar os desejos luxuriosos. Enquanto não abandonar esses desejos, a pessoa não poderá ficar com a sua mente livre da contaminação material. Portanto, se alguém tem algum interesse em livrar-se do cativeiro que se manifesta sob a forma de repetidos nascimentos, mortes, velhice e doença, ele deve ir para a floresta após certa idade. Pañcāśordhvaṁ vanaṁ vrajet. Após os cinquenta anos de idade, deve-se abandonar voluntariamente a vida familiar e ir para a floresta. A melhor floresta é Vṛndāvana, onde ninguém precisa viver com os animais, mas todos podem associar-se com a Suprema Personalidade de Deus, que nunca sai de Vṛndāvana. Cultivar a consciência de Kṛṣṇa em Vṛndāvana é o melhor meio de libertar-se do cativeiro material, pois, em Vṛndāvana, pode-se naturalmente meditar em Kṛṣṇa. Vṛndāvana tem muitos templos, e em um ou mais desses templos, pode-se ver a forma do Senhor Supremo manifesta como Rādhā-Kṛṣṇa ou Kṛṣṇa-Balarāma e meditar nessa forma. Como se expressa aqui através das palavras brahmaṇy adhyāya, deve-se concentrar a mente no Senhor Supremo, Parabrahman. Esse Parabrahman é Kṛṣṇa, como confirma Arjuna na Bhagavad-gītā (paraṁ brahma paraṁ dhāma pavitraṁ paramaṁ bhavān). Kṛṣṇa e Sua morada, Vṛndāvana, não são diferentes. Śrī Caitanya Mahāprabhu disse: ārādhyo bhagavān vrajeśa-tanayas tad-dhāma vṛndāvanam. Vṛndāvana está em pé de igualdade com Kṛṣṇa. Portanto, se de alguma maneira alguém tem a oportunidade de viver em Vṛndāvana, e se ele não é um impostor, mas simplesmente vive em Vṛndāvana e concentra sua mente em Kṛṣṇa, ele se liberta do cativeiro material. No entanto, nem mesmo em Vṛndāvana alguém purifica a sua mente caso se deixe agitar por desejos luxuriosos. Ninguém deve viver em Vṛndāvana cometendo ofensas, pois levar em Vṛndāvana uma vida de ofensas é o mesmo que viver como os macacos e porcos lá existentes. Muitos macacos e porcos vivem em Vṛndāvana, mas só estão preocupados com seus desejos sexuais. Os homens que vão a Vṛndāvana, mas continuam almejando sexo, devem imediatamente deixar Vṛndāvana e parar de cometer graves ofensas aos pés de lótus do Senhor. Existem muitos homens desencaminhados que vivem em Vṛndāvana para satisfazer seus desejos sexuais, mas eles decerto não estão em melhor situação do que os macacos e porcos. Aqueles que estão sob o con­trole de māyā, e especificamente sob o controle dos desejos luxuriosos, são chamados māyā-mṛga. Na verdade, todos aqueles que estão em uma vida material condicionada são māyā-mṛga. É dito que māyā-mṛgaṁ dayitayepsitam anvadhāvad. Śrī Caitanya Mahāprabhu tomou sannyāsa para mostrar Sua imotivada misericórdia aos māyā-mṛgas, as pessoas deste mundo material, que sofrem devido aos desejos luxuriosos. A pessoa deve seguir os princípios de Śrī Caitanya Mahāprabhu e sempre pensar em Kṛṣṇa em plena consciência de Kṛṣṇa. Então, ela estará apta a viver em Vṛndāvana, e sua vida será exitosa.