Sloka 5
VERSO 5
Verš
Texto
gṛheṣu gṛha-medhini
dharmasyārthasya kāmasya
yatra yogo hy ayoginām
gṛheṣu gṛha-medhini
dharmasyārthasya kāmasya
yatra yogo hy ayoginām
Synonyma
Sinônimos
api — přemýšlím; vā — buď; akuśalam — nepřízeň; kiñcit — nějaká; gṛheṣu — v domě; gṛha-medhini — ó má ženo, která jsi připoutaná k rodinnému životu; dharmasya — zásad náboženství; arthasya — hospodářské situace; kāmasya — uspokojování tužeb; yatra — doma; yogaḥ — výsledek meditace; hi — vskutku; ayoginām — dokonce i těch, kdo nejsou transcendentalisty.
api — estou desejoso de saber; vā — ou; akuśalam — desventura; kiñcit — alguma; gṛheṣu — no lar; gṛha-medhini — ó minha esposa, que és apegada à vida familiar; dharmasya — dos princípios religiosos; arthasya — da condição econômica; kāmasya — da satisfação dos desejos; yatra — no lar; yogaḥ — o resultado da meditação; hi — na verdade; ayoginām — mesmo daqueles que não são transcendentalistas.
Překlad
Tradução
Ó má ženo, která jsi tolik připoutaná k rodinnému životu, pokud hospodář správně dodržuje zásady náboženství, hospodářského rozvoje a uspokojování smyslů, vyrovná se svými činnostmi jednání transcendentalisty. Porušila jsi snad nějakou z těchto zásad?
Ó minha esposa, que és muito apegada à vida familiar, se os princípios da religião, do desenvolvimento econômico e da satisfação dos sentidos são devidamente seguidos na vida em família, as atividades que se executam tornam-se tão boas como as de um transcendentalista. Gostaria de saber se houve alguma transgressão e desobediência a esses princípios.
Význam
Comentário
V tomto verši oslovil Aditi její manžel Kaśyapa Muni jako gṛha-medhini, což znamená “ta, jež je spokojena v rodinném životě zaměřeném na uspokojování smyslů”. Lidé žijící rodinným životem obvykle hledají smyslový požitek v činnostech konaných pro hmotný výsledek. Životní cíl gṛhamedhīch je jediný — smyslový požitek. Proto je řečeno: yan maithunādi-gṛhamedhi-sukhaṁ hi tuccham — život hospodáře se zakládá na smyslovém požitku, a proto je štěstí v něm zažívané jen velmi skrovné. Védy však pamatují na všechny, a proto i hospodář může své jednání uzpůsobit podle usměrňujících zásad dharmy, arthy, kāmy a mokṣi. Cílem má být osvobození, ale jelikož se člověk nedokáže ihned vzdát smyslového požitku, śāstry předepisují následování zásad náboženství, hospodářského rozvoje a uspokojování smyslů. Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.9) uvádí: dharmasya hy āpavargyasya nārtho 'rthāyopakalpate — “Veškeré předepsané činnosti jsou zajisté určeny ke konečnému osvobození. Nikdy by neměly být konány pro hmotný zisk.” Ti, kdo žijí životem hospodáře, by si neměli myslet, že cílem náboženství je dokonalejší uspokojení smyslů. I rodinný život je určen pro rozvoj duchovního poznání, díky kterému lze nakonec dosáhnout vysvobození z hmotného zajetí. Cílem hospodáře by mělo být pochopení konečného smyslu života (tattva-jijñāsā). Potom se jeho život vyrovná životu yogīna. Kaśyapa Muni se tedy ptal své ženy, zda podle pokynů śāster následovala zásady náboženství, hospodářského rozvoje a uspokojování smyslů. Jakmile se člověk odchýlí od pokynů śāstry, je okamžitě zmaten a ztratí pochopení smyslu rodinného života.
SIGNIFICADO—Neste verso, Kaśyapa Muni trata a sua esposa Aditi por gṛha-medhini, o que significa “aquela que se satisfaz no gozo dos sentidos da vida familiar”. De um modo geral, aqueles que estão na vida familiar buscam o gozo dos sentidos, realizando atividades que lhes deem resultados materiais. Esses gṛhamedhīs têm apenas uma meta na vida – o gozo dos sentidos. Portanto, afirma-se que yan maithunādi-gṛhamedhi-sukhaṁ hi tuccham: a vida em família se baseia no gozo dos sentidos, de modo que a felicidade obtida dela é muito pequena. Todavia, o processo védico é tão abrangente que, mesmo na vida familiar, podem-se ajustar as atividades de acordo com os princípios reguladores, apresentados sob a forma de dharma, artha, kāma e mokṣa. Deve-se ter como meta a liberação, mas, porque ninguém pode, da noite para o dia, abandonar o gozo dos sentidos, há preceitos nos śāstras que orientam como alguém deve agir para seguir os princípios de religião, desenvolvimento econômico e gozo dos sentidos. Como se explica no Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.9), dharmasya hy āpavargyasya nārtho ’rthāyopakalpate: “Todos os deveres ocupacionais destinam-se certamente à liberação última. Nunca devem ser executados em troca de ganho material.” Aqueles na vida em família não devem pensar que a religião se presta a melhorar o processo de gozo sensorial dos membros familiares. A vida familiar também se destina a conceder avanço em compreensão espiritual, através do qual alguém pode finalmente se libertar das garras materiais. Deve-se permanecer na vida familiar com o propósito de compreender a meta última da vida (tattva jijñāsā). Então, a vida familiar estará em nível de igualdade com a vida do yogī. Kaśyapa Muni, portanto, indagou de sua esposa se os princípios da religião, do desenvolvimento econômico e do gozo dos sentidos estavam sendo devidamente seguidos em termos dos preceitos dos śāstras. Logo que alguém se desvia dos preceitos dos śāstras, o propósito da vida familiar imediatamente se torna confuso e se perde.