Sloka 7
Text 7
Verš
Text
manasā susamāhitaḥ
prema-gadgadayā vācā
tan-nyasta-hṛdayekṣaṇaḥ
manasā susamāhitaḥ
prema-gadgadayā vācā
tan-nyasta-hṛdayekṣaṇaḥ
Synonyma
Synonyms
astauṣīt — začal přednášet modlitby; harim — Nejvyšší Osobnosti Božství; ekāgra-manasā — s myslí zcela upřenou na lotosové nohy Pána; su-samāhitaḥ — velice pozorný (neodvracející pozornost k ničemu jinému); prema-gadgadayā — zajíkajícího se z prožívání transcendentální blaženosti; vācā — hlasem; tat-nyasta — zcela odevzdaným Jemu (Pánu Nṛsiṁhadevovi); hṛdaya-īkṣaṇaḥ — se srdcem a pohledem.
astauṣīt — he began to offer prayers; harim — unto the Supreme Personality of Godhead; ekāgra-manasā — the mind being completely fixed upon the lotus feet of the Lord; su-samāhitaḥ — very attentive (without diversion to any other subject); prema-gadgadayā — faltering because of feeling transcendental bliss; vācā — with a voice; tat-nyasta — being fully dedicated to Him (Lord Nṛsiṁhadeva); hṛdaya-īkṣaṇaḥ — with heart and sight.
Překlad
Translation
Prahlāda Mahārāja s plnou pozorností v naprostém transu upřel svou mysl a pohled na Pána Nṛsiṁhadeva. Takto s neodchýlenou myslí a láskou rozechvělým hlasem začal přednášet modlitby.
Prahlāda Mahārāja fixed his mind and sight upon Lord Nṛsiṁhadeva with full attention in complete trance. With a fixed mind, he began to offer prayers in love with a faltering voice.
Význam
Purport
Slovo susamāhitaḥ znamená “velice pozorný” nebo “zcela soustředěný”. Schopnost takto upřít mysl je výsledkem mystické dokonalosti (yoga-siddhi). Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (12.13.1) je uvedeno: dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ. Dokonalosti yogy člověk dosahuje tehdy, když ho nerozptyluje nic hmotného a jeho mysl je upřená na lotosové nohy Pána. To se nazývá samādhi neboli “trans”. Prahlāda Mahārāja tohoto stavu nad úrovní smyslů dosáhl. Jelikož byl zaměstnaný službou, cítil, že je v transcendentálním postavení, a jeho mysl a pozornost byly přirozeně prostoupeny transcendencí. V tomto stavu začal přednášet následující modlitby.
The word susamāhitaḥ means “very attentive” or “fully fixed.” The ability to fix the mind in this way is a result of yoga-siddhi, mystic perfection. As it is stated in Śrīmad-Bhāgavatam (12.13.1), dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ. One attains yogic perfection when he is freed from all material diversions and his mind is fixed upon the lotus feet of the Lord. This is called samādhi or trance. Prahlāda Mahārāja attained that stage beyond the senses. Because he was engaged in service, he felt transcendentally situated, and naturally his mind and attention became saturated in transcendence. In that condition, he began to offer his prayers as follows.