ŚB 7.9.2

साक्षात् श्री: प्रेषिता देवैर्द‍ृष्ट्वा तं महदद्भ‍ुतम् ।
अदृष्टाश्रुतपूर्वत्वात् सा नोपेयाय शङ्किता ॥ २ ॥
sākṣāt śrīḥ preṣitā devair
dṛṣṭvā taṁ mahad adbhutam
adṛṣṭāśruta-pūrvatvāt
sā nopeyāya śaṅkitā

Synonyma

sākṣātpřímo; śrīḥbohyně štěstí; preṣitāpožádaná, aby předstoupila před Pána; devaiḥvšemi polobohy (v čele s Pánem Brahmou a Pánem Śivou); dṛṣṭvāpoté, co viděla; tamJeho (Pána Nṛsiṁhadeva); mahatobrovského; adbhutamúžasného; adṛṣṭajehož nikdo nikdy neviděl; aśrutao němž nikdo nikdy neslyšel; pūrvatvātjelikož dříve; bohyně štěstí, Lakṣmī; nane; upeyāyapředstoupila před Pána; śaṅkitāneboť měla velký strach.

Překlad

Všichni přítomní polobozi žádali bohyni štěstí, Lakṣmījī, aby předstoupila před Pána, jelikož sami měli strach to učinit. Ani ona však nikdy dříve neviděla tak úžasnou a neobyčejnou podobu Pána, a proto se k Němu nedokázala přiblížit.

Význam

Pán má neomezené množství podob a tělesných rysů (advaitam acyutam anādim ananta-rūpam). Ty všechny existují na Vaikuṇṭě, ale Lakṣmīdevī, bohyně štěstí, se přesto vlivem līlā-śakti nedokázala z této nevídané podoby Pána těšit. Śrīla Madhvācārya v této souvislosti cituje následující verše z Brahmāṇḍa Purāṇy:
adṛṣṭāśruta-pūrvatvād
anyaiḥ sādhāraṇair janaiḥ
nṛsiṁhaṁ śaṅkiteva śrīr
loka-mohāyano yayau
prahrāde caiva vātsalya-
darśanāya harer api
jñātvā manas tathā brahmā
prahrādaṁ preṣayat tadā
ekatraikasya vātsalyaṁ
viśeṣād darśayed dhariḥ
avarasyāpi mohāya
krameṇaivāpi vatsalaḥ
Pro obyčejné lidi je Pánova podoba Nṛsiṁhadeva jistě nevídaná a úžasná, ale pro oddaného, jako je Prahlāda Mahārāja, není taková hrůzostrašná podoba Pána ničím neobyčejným. Oddaný milostí Pána dokáže velice snadno pochopit, že Pán se může zjevit v jakékoliv podobě si přeje. Proto se takové podoby nikdy nebojí. Díky zvláštní milosti, které se mu dostalo, zůstal Prahlāda Mahārāja tichý a bez obav, přestože všichni polobozi, dokonce i Lakṣmīdevī, se Pána Nṛsiṁhadeva báli. Nārāyaṇa-parāḥ sarve na kutaścana bibhyati (Bhāg. 6.17.28); nejen že se čistý oddaný Nārāyaṇa, jako je Prahlāda Mahārāja, nebojí žádného nebezpečí hrozícího v hmotném životě, ale zůstává beze strachu za všech okolností — i tehdy, když se Pán zjeví, aby zmírnil jeho strach.