Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 7.14.3-4

Verš

śṛṇvan bhagavato ’bhīkṣṇam
avatāra-kathāmṛtam
śraddadhāno yathā-kālam
upaśānta-janāvṛtaḥ
sat-saṅgāc chanakaiḥ saṅgam
ātma-jāyātmajādiṣu
vimuñcen mucyamāneṣu
svayaṁ svapnavad utthitaḥ

Synonyma

śṛṇvan — naslouchající; bhagavataḥ — Pána; abhīkṣṇam — neustále; avatāra — inkarnací; kathā — vyprávění; amṛtam — nektar; śraddadhānaḥ — s velkou vírou v naslouchání o Nejvyšší Osobnosti Božství; yathā-kālam — podle času (gṛhastha si obvykle může najít čas večer nebo odpoledne); upaśānta — zcela oproštěnými od hmotných činností; jana — osobami; āvṛtaḥ — obklopený; sat-saṅgāt — díky této dobré společnosti; śanakaiḥ — postupně; saṅgam — společnost; ātma — v těle; jāyā — manželce; ātma-ja-ādiṣu — jakož i v dětech; vimuñcet — má se zbavit připoutanosti k této společnosti; mucyamāneṣu — oddělená (od něho); svayam — osobně; svapna-vat — jako sen; utthitaḥ — probuzený.

Překlad

Gṛhastha se musí opakovaně stýkat se svatými osobami a s velkou úctou naslouchat nektaru činností Nejvyššího Pána a Jeho inkarnací, jak jsou popsány ve Śrīmad-Bhāgavatamu a dalších Purāṇách. Tímto způsobem by se měl postupně odpoutat od citové náklonnosti ke své manželce a dětem, tak jako člověk, který se probouzí ze sna.

Význam

Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy bylo založeno zvláště proto, aby gṛhasthům na celém světě umožnilo naslouchat Śrīmad-Bhāgavatamu a Bhagavad-gītě. Jedná se o proces naslouchání a opěvování, jak je uvedeno na mnoha místech (śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ). Každý — a zvláště gṛhasthové, kteří jsou mūḍha-dhī, neznalí cíle života — má dostat příležitost naslouchat o Kṛṣṇovi. Prostým nasloucháním, účastí na přednáškách v různých střediscích hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, kde se probírají náměty o Kṛṣṇovi z Bhagavad-gīty a Śrīmad-Bhāgavatamu, se lidé očistí od svých hříšných sklonů k neustálému holdování nedovolenému sexu, jedení masa, požívání omamných látek a hazardování, které jsou v moderní době tak rozšířené. Tak mohou dosáhnout osvícení. Puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ; když se člověk jen připojí ke kīrtanu — Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare — a naslouchá o Kṛṣṇovi z Bhagavad-gīty, nevyhnutelně se očistí, zvláště když také přijímá prasādam. To vše probíhá v hnutí pro vědomí Kṛṣṇy.

Dále je zde konkrétně uvedeno: śṛṇvan bhagavato 'bhīkṣṇam avatāra-kathāmṛtam. Není pravda, že když jednou vyslechneme celou Bhagavad-gītu, již bychom jí neměli naslouchat. Slovo abhīkṣṇam je velice důležité: měli bychom naslouchat opakovaně. Přestat nepřipadá v úvahu; i když jsme již četli tyto náměty mnohokrát, měli bychom je číst i nadále, znovu a znovu, protože bhagavat-kathā, slova vyřčená Kṛṣṇou nebo Kṛṣṇovými oddanými o Kṛṣṇovi, jsou amṛtam, nektar. Čím více člověk pije tento nektar, tím více se blíží ke svému věčnému životu.

Lidské tělo má být využito k osvobození, ale gṛhasthové bohužel — pod vlivem Kali-yugy — každý den jen dřou jako osli. Časně ráno vstanou a cestují někdy až sto padesát kilometrů daleko, aby si vydělali na chleba. Zvláště v západních zemích jsem viděl, že lidé vstávají v pět hodin ráno, aby se odebrali do kanceláří a továren a vydělávali si na živobytí. Totéž dělají každý den i lidé v Kalkatě a Bombaji. Usilovně pracují v kanceláři nebo továrně a pak znovu tráví tři až čtyři hodiny na cestě domů. Potom se v deset hodin uloží k odpočinku a opět časně ráno vstanou a vydají se do svých kanceláří a továren. Tento druh těžké práce popisují śāstry jako život prasat a těch, kdo žerou výkaly. Nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛloke kaṣṭān kāmān arhate viḍ-bhujāṁ ye — “Ze všech živých bytostí, které v tomto světě přijaly hmotná těla, nemá ta, jíž bylo dáno lidské tělo, ve dne v noci těžce pracovat jen pro smyslový požitek, který je dostupný i pro psy a prasata požírající výkaly.” (Bhāg. 5.5.1) Člověk si musí najít čas k naslouchání Śrīmad-Bhāgavatamu a Bhagavad-gītě. To je védská kultura. Hospodář má pracovat nanejvýš osm hodin, aby si vydělal na živobytí, a buď odpoledne nebo večer se má setkávat s oddanými, aby naslouchal o inkarnacích Kṛṣṇy a Jeho činnostech, a tak se postupně vysvobodil ze zajetí māyi. Skutečnost je však taková, že místo aby si hospodáři nacházeli čas k naslouchání o Kṛṣṇovi, po namáhavé práci v kancelářích a továrnách chodí do restaurace nebo klubu, kde místo o Kṛṣṇovi a Jeho činnostech s velkým potěšením naslouchají o politických činnostech démonů a neoddaných a užívají si žen, sexu, vína a masa a tak marní čas. To není život gṛhasthů, ale démonů. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se svými středisky po celém světě však dává těmto pokleslým a zatraceným osobám příležitost naslouchat o Kṛṣṇovi.

Ve snu si vytváříme společnost plnou přátelství a lásky, ale když se probudíme, vidíme, že přestala existovat. Rovněž fyzická společnost, rodina a láska jsou snem, který skončí, jakmile zemřeme. Všechny tyto sny jsou tedy iluzorní a dočasné, ať už sníme na jemnohmotné či hrubohmotné úrovni. Naším skutečným posláním je pochopit, že jsme duše (ahaṁ brahmāsmi), a že bychom proto měli jednat jinak. Pak budeme moci být šťastní.

brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām

“Ten, kdo je v tomto transcendentálním postavení, okamžitě poznává Nejvyšší Brahman a je plný radosti. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a je nakloněn všem živým bytostem stejně. Tehdy dosahuje čisté oddané služby Pánu.” (Bg. 18.54) Ten, kdo se věnuje oddané službě, může být velice snadno vysvobozen ze sna materialistického života.