ŚB 6.16.37
Dévanágarí
क्षित्यादिभिरेष किलावृत:
सप्तभिर्दशगुणोत्तरैरण्डकोश: ।
यत्र पतत्यणुकल्प:
सहाण्डकोटिकोटिभिस्तदनन्त: ॥ ३७ ॥
सप्तभिर्दशगुणोत्तरैरण्डकोश: ।
यत्र पतत्यणुकल्प:
सहाण्डकोटिकोटिभिस्तदनन्त: ॥ ३७ ॥
Verš
kṣity-ādibhir eṣa kilāvṛtaḥ
saptabhir daśa-guṇottarair aṇḍa-kośaḥ
yatra pataty aṇu-kalpaḥ
sahāṇḍa-koṭi-koṭibhis tad anantaḥ
saptabhir daśa-guṇottarair aṇḍa-kośaḥ
yatra pataty aṇu-kalpaḥ
sahāṇḍa-koṭi-koṭibhis tad anantaḥ
Synonyma
kṣiti-ādibhiḥ — složkami hmotného světa, počínaje zemí; eṣaḥ — tento; kila — vskutku; āvṛtaḥ — pokrytý; saptabhiḥ — sedmi; daśa-guṇa-uttaraiḥ — každou desetkrát tolik co předchozí; aṇḍa-kośaḥ — vesmír ve tvaru vejce; yatra — do Něhož; patati — padá; aṇu-kalpaḥ — jako nepatrný atom; saha — s; aṇḍa-koṭi-koṭibhiḥ — milióny takových vesmírů; tat — proto; anantaḥ — (jsi zván) Neomezený.
Překlad
Každý vesmír pokrývá sedm vrstev — země, voda, oheň, vzduch, nebe, celková energie a falešné ego — z nichž každá je desetkrát větší než předchozí. Vedle tohoto existuje nespočetně mnoho dalších vesmírů, a přestože jsou neomezeně velké, vstupují do Tebe jako atomy. Proto jsi zván Neomezený (ananta).
Význam
Brahma-saṁhitā (5.48) uvádí:
yasyaika-niśvasita-kālam athāvalambya
jīvanti loma-vilajā jagad-aṇḍa-nāthāḥ
viṣṇur mahān sa iha yasya kalā-viśeṣo
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
jīvanti loma-vilajā jagad-aṇḍa-nāthāḥ
viṣṇur mahān sa iha yasya kalā-viśeṣo
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
Původem hmotného stvoření je Mahā-Viṣṇu, který leží v Oceánu příčin. Během Jeho spánku v tomto oceánu jsou s Jeho výdechem tvořeny milióny vesmírů, a když se nadechne, jsou všechny zničeny. Tento Mahā-Viṣṇu je úplnou částí části Viṣṇua, Govindy (yasya kalā-viśeṣaḥ). Slovo kalā označuje úplnou část úplné části. Z Kṛṣṇy, Govindy, pochází Balarāma, Balarāma je příčinou Saṅkarṣaṇa, ze Saṅkarṣaṇa pochází Nārāyaṇa, Nārāyaṇa je příčinou druhého Saṅkarṣaṇa, z druhého Saṅkarṣaṇa pochází Mahā-Viṣṇu, z Mahā-Viṣṇua Garbhodakaśāyī Viṣṇu a z Garbhodakaśāyī Viṣṇua Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu. Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu ovládá každý vesmír. To dává představu o významu slova ananta, “neomezený”. Co se dá říci o neomezené energii a existenci Pána? Tento verš popisuje obaly vesmíru (saptabhir daśa-guṇottarair aṇḍa-kośaḥ). Prvním obalem je země, druhým je voda, třetím oheň, čtvrtým vzduch, pátým nebe, šestým celková hmotná energie a sedmým falešné ego. Počínaje obalem tvořeným zemí je každý obal desetkrát větší než předchozí. Můžeme si tedy jen představovat, jak velký je každý vesmír, a takových vesmírů existuje mnoho miliónů. Samotný Pán v Bhagavad-gītě (10.42) potvrzuje:
athavā bahunaitena
kiṁ jñātena tavārjuna
viṣṭabhyāham idaṁ kṛtsnam
ekāṁśena sthito jagat
kiṁ jñātena tavārjuna
viṣṭabhyāham idaṁ kṛtsnam
ekāṁśena sthito jagat
“K čemu je však zapotřebí všeho tohoto podrobného poznání, Arjuno? Jedinou Svou částečkou pronikám celým tímto vesmírem a udržuji ho.” Celý hmotný svět je projevem pouze jedné čtvrtiny energie Nejvyššího Pána. Proto se Pán nazývá ananta.