Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 6.16.33

Verš

tataḥ samādhāya mano manīṣayā
babhāṣa etat pratilabdha-vāg asau
niyamya sarvendriya-bāhya-vartanaṁ
jagad-guruṁ sātvata-śāstra-vigraham

Synonyma

tataḥ — poté; samādhāya — ovládající; manaḥ — mysl; manīṣayā — svou inteligencí; babhāṣa — promluvil; etat — toto; pratilabdha — znovu nabyl; vāk — řeči; asau — ten (Mahārāja Citraketu); niyamya — ovládající; sarva-indriya — všech smyslů; bāhya — vnější; vartanam — putování; jagat-gurum — který je duchovním mistrem všech; sātvata — oddané služby; śāstra — svatých písem; vigraham — zosobněná podoba.

Překlad

Když poté ovládl svou mysl inteligencí a zabránil tak smyslům ve vnějším jednání, objevil znovu vhodná slova pro vyjádření svých citů. Začal tedy pronášet modlitby k Pánu, který je zosobněním svatých písem (sātvata-saṁhit, jako je Brahma-saṁhitā a Nārada-pañcarātra) a duchovním mistrem všech.

Význam

K Pánu se nelze modlit světskými slovy. Člověk musí dosáhnout duchovní pokročilosti ovládáním mysli a smyslů; pak bude schopen nalézt vhodná slova pro modlitby k Pánu. Śrīla Sanātana Gosvāmī nám citováním následujícího verše z Padma Purāṇy zakazuje zpívat písně, které nezpívají autorizovaní oddaní.

avaiṣṇava-mukhodgīrṇaṁ
pūtaṁ hari-kathāmṛtam
śravaṇaṁ naiva kartavyaṁ
sarpocchiṣṭaṁ yathā prayaḥ

Čistí oddaní nemají přijímat slova písní někoho, kdo není ustálený ve vaiṣṇavském chování a striktní v dodržování pravidel a zpívání Hare Kṛṣṇa mantry. Slova sātvata-śāstra-vigraham vyjadřují, že tělo Pána, které je sac-cid-ānanda, nelze nikdy považovat za výtvor māyi. Oddaní se nemodlí k Pánu v nějaké Jeho imaginární podobě. Existenci Pánovy podoby podporuje celá védská literatura.