ŚB 6.12.2
Dévanágarí
ततो युगान्ताग्निकठोरजिह्व-
माविध्य शूलं तरसासुरेन्द्र: ।
क्षिप्त्वा महेन्द्राय विनद्य वीरो
हतोऽसि पापेति रुषा जगाद ॥ २ ॥
माविध्य शूलं तरसासुरेन्द्र: ।
क्षिप्त्वा महेन्द्राय विनद्य वीरो
हतोऽसि पापेति रुषा जगाद ॥ २ ॥
Verš
tato yugāntāgni-kaṭhora-jihvam
āvidhya śūlaṁ tarasāsurendraḥ
kṣiptvā mahendrāya vinadya vīro
hato ’si pāpeti ruṣā jagāda
āvidhya śūlaṁ tarasāsurendraḥ
kṣiptvā mahendrāya vinadya vīro
hato ’si pāpeti ruṣā jagāda
Synonyma
tataḥ — potom; yuga-anta-agni — jako oheň na konci každého věku; kaṭhora — ostrými; jihvam — s bodci; āvidhya — roztočil; śūlam — trojzubec; tarasā — s velkou silou; asura-indraḥ — velký hrdina mezi démony, Vṛtrāsura; kṣiptvā — hodil; mahā-indrāya — na krále Indru; vinadya — s řevem; vīraḥ — velký hrdina (Vṛtrāsura); hataḥ — zabitý; asi — jsi; pāpa — ó ty hříšníku; iti — takto; ruṣā — rozhněvaný; jagāda — volal.
Překlad
Poté Vṛtrāsura, velký hrdina mezi démony, roztočil svůj trojzubec, který měl bodce jako plameny planoucího ohně na konci věku, a se strašným řevem ho plnou silou rozzuřeně mrštil po Indrovi. Hlasitě volal: “Ó ty hříšníku, teď tě zabiji!”