ŚB 6.12.1

श्रीऋषिरुवाच
एवं जिहासुर्नृप देहमाजौ
मृत्युं वरं विजयान्मन्यमान: ।
शूलं प्रगृह्याभ्यपतत् सुरेन्द्रं
यथा महापुरुषं कैटभोऽप्सु ॥ १ ॥
śrī-ṛṣir uvāca
evaṁ jihāsur nṛpa deham ājau
mṛtyuṁ varaṁ vijayān manyamānaḥ
śūlaṁ pragṛhyābhyapatat surendraṁ
yathā mahā-puruṣaṁ kaiṭabho ’psu

Synonyma

śrī-ṛṣiḥ uvācaŚrī Śukadeva Gosvāmī řekl; evamtakto; jihāsuḥvelice dychtivý se vzdát; nṛpaó králi Parīkṣite; dehamtěla; ājauv bitvě; mṛtyumsmrt; varamlepší; vijayātnež vítězství; manyamānaḥmyslel si; śūlamtrojzubec; pragṛhyavzal; abhyapatatnapadl; sura-indramnebeského krále Indru; yathājako; mahā-puruṣamNejvyšší Osobnost Božství; kaiṭabhaḥdémon Kaiṭabha; apsukdyž byl celý vesmír zaplavený vodou.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Vṛtrāsura se chtěl vzdát svého těla a považoval smrt v boji za lepší než vítězství. Plný elánu uchopil svůj trojzubec, ó králi Parīkṣite, a vší silou napadl Pána Indru, nebeského krále, tak jako Kaiṭabha mocně napadl Nejvyšší Osobnost Božství, když byl vesmír zaplavený vodou.

Význam

Přestože Vṛtrāsura opakovaně pobízel Indru, aby ho svým bleskem zabil, král Indra byl nešťastný, že musí zabít takového velkého oddaného, a nechtěl blesk vyslat. Vṛtrāsura byl zklamaný, že král Indra i přes jeho povzbuzování váhá, a energicky se ujal iniciativy tím, že na Indru vrhl svůj trojzubec. Vṛtrāsura ani v nejmenším netoužil po vítězství; chtěl být zabit, aby se mohl ihned vrátit domů, zpátky k Bohu. Jak potvrzuje Bhagavad-gītā (4.9): tyaktvā dehaṁ punar janma naiti — oddaný se po opuštění těla okamžitě vrací k Pánu Kṛṣṇovi a již nikdy se nevrátí sem a nepřijme další tělo. To si Vṛtrāsura přál.