ŚB 5.14.7
Dévanágarí
क्वचिच्चाशेषदोषनिषदनं पुरीषविशेषं तद्वर्णगुणनिर्मितमति: सुवर्णमुपादित्सत्यग्निकामकातर इवोल्मुकपिशाचम् ॥ ७ ॥
Verš
kvacic cāśeṣa-doṣa-niṣadanaṁ purīṣa-viśeṣaṁ tad-varṇa-guṇa-nirmita-matiḥ suvarṇam upāditsaty agni-kāma-kātara ivolmuka-piśācam.
Synonyma
kvacit — někdy; ca — také; aśeṣa — neomezených; doṣa — chyb; niṣadanam — zdroj; purīṣa — výkalů; viśeṣam — určitý druh; tat-varṇa-guṇa — jehož barva je stejná jako barva kvality vášně (načervenalá); nirmita-matiḥ — jehož mysl je v tom pohroužená; suvarṇam — zlato; upāditsati — chce získat; agni-kāma — touhou po ohni; kātaraḥ — jenž je soužený; iva — jako; ulmuka-piśācam — fosforeskující světlo známé jako bludička, která je někdy mylně považovaná za ducha.
Překlad
Živá bytost má někdy zájem o žluté výkaly známé jako zlato a žene se za nimi. Toto zlato je zdrojem hmotného bohatství a závisti a díky němu si lze dopřát nedovoleného sexu, hazardování, jedení masa a požívání omamných látek. Ti, jejichž mysl je zcela pod vlivem kvality vášně, jsou přitahováni barvou zlata, stejně jako člověk trpící zimou v lese běží za fosforeskujícím světlem v bažinách, které považuje za oheň.
Význam
Parīkṣit Mahārāja řekl Kali-yuze, aby okamžitě opustila jeho království a usadila se na čtyřech místech: v nevěstincích, prodejnách alkoholu, na jatkách a v hernách. Kali-yuga ho však požádala, aby jí přidělil jedno místo, které všechna čtyři zahrnuje, a Parīkṣit Mahārāja jí dal to místo, kde se přechovává zlato. Ve zlatě jsou zahrnuty čtyři principy hříchu, a podle zásad duchovního života je proto třeba se mu co nejvíce vyhýbat. Kde je zlato, tam bude jistě nedovolený sex, jedení masa, hazardování a požívání omamných látek. Lidé na Západě mají hodně zlata, a proto jsou obětí těchto čtyř hříchů. Žlutá barva zlata je třpytivá a materialistu velice přitahuje, ale ve skutečnosti je zlato pouze druhem výkalů. Člověk s nemocnými játry má obvykle žlutou stolici. Barva těchto výkalů přitahuje materialistu stejně, jako bludička přitahuje toho, kdo potřebuje teplo.