ŚB 5.14.46
Dévanágarí
य इदं भागवतसभाजितावदातगुणकर्मणो राजर्षेर्भरतस्यानुचरितं स्वस्त्ययनमायुष्यं धन्यं यशस्यं स्वर्ग्यापवर्ग्यं वानुशृणोत्याख्यास्यत्यभिनन्दति च सर्वा एवाशिष आत्मन आशास्ते न काञ्चन परत इति ॥ ४६ ॥
Verš
ya idaṁ bhāgavata-sabhājitāvadāta-guṇa-karmaṇo rājarṣer bharatasyānucaritaṁ svasty-ayanam āyuṣyaṁ dhanyaṁ yaśasyaṁ svargyāpavargyaṁ vānuśṛṇoty ākhyāsyaty abhinandati ca sarvā evāśiṣa ātmana āśāste na kāñcana parata iti.
Synonyma
yaḥ — každý, kdo; idam — toto; bhāgavata — vznešenými oddanými; sabhājita — vysoce uctívané; avadāta — čisté; guṇa — jehož vlastnosti; karmaṇaḥ — a činnosti; rāja-ṛṣeḥ — velkého svatého krále; bharatasya — Bharaty Mahārāje; anucaritam — vyprávění; svasti-ayanam — sídlo všeho příznivého; āyuṣyam — které prodlužuje život; dhanyam — zvětšuje štěstí; yaśasyam — přináší věhlas; svargya — umožňuje dosažení vyšších planetárních soustav (cíle karmīch); apavargyam — dává vysvobození z tohoto hmotného světa a umožňuje splynout s Nejvyšším (cíl jñānīch); vā — nebo; anuśṛṇoti — neustále naslouchá, na cestě oddané služby; ākhyāsyati — popisuje pro dobro druhých; abhinandati — oslavuje vlastnosti oddaných a Nejvyššího Pána; ca — a; sarvāḥ — všechna; eva — jistě; āśiṣaḥ — požehnání; ātmanaḥ — pro sebe; āśāste — získává; na — ne; kāñcana — cokoliv; parataḥ — od kohokoliv jiného; iti — takto.
Překlad
Oddaní, jejichž zájmem je naslouchání a opěvování (śravaṇaṁ kīrtanam), rozmlouvají pravidelně o ryzích vlastnostech Bharaty Mahārāje a velebí jeho činnosti. Když člověk pokorně naslouchá o všepříznivém Mahārājovi Bharatovi a opěvuje ho, nepochybně se mu prodlouží život a naroste jeho hmotné bohatství. Může se stát velice slavným a snadno dosáhnout nebeských planet nebo osvobození splynutím s Pánem. Pouhým posloucháním, líčením a oslavováním činností Mahārāje Bharaty může člověk získat vše, po čem touží, a tak dosáhnout naplnění veškerých hmotných i duchovních přání. Nemusí o tyto věci žádat nikoho jiného, protože pouhým studiem života Mahārāje Bharaty může mít vše, co si přeje.
Význam
Tato čtrnáctá kapitola souhrnně popisuje les hmotné existence. Slovo bhavāṭavī označuje cestu hmotného života. Obchodník je živá bytost, která přichází do lesa hmotné existence, aby se pokusila vydělat peníze na smyslový požitek. Šest lupičů jsou smysly — oči, uši, nos, jazyk, dotek a mysl. Špatným vůdcem je zvrácená inteligence. Inteligence je určena pro rozvoj vědomí Kṛṣṇy, ale v hmotném životě ji místo toho zaměřujeme na získávání hmotných prostředků. Vše patří Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, ale kvůli své zvrácené mysli a smyslům drancujeme Pánův majetek a věnujeme se uspokojování svých smyslů. Šakalové a tygři v lese jsou členové naší rodiny, a byliny a popínavé rostliny jsou naše hmotné touhy. Horská jeskyně je náš šťastný domov, a komáři a hadi jsou naši nepřátelé. Krysy, šelmy a supi jsou různé druhy zlodějů, kteří nám berou naše vlastnictví, a gandharva-pura je přelud v podobě těla a domova. Bludička je náš sklon být přitahováni zlatem a jeho barvou, a hmotné sídlo a bohatství jsou přísady pro náš hmotný požitek. Hurikán je tendence být přitahován manželkou, a písečná bouře je oslepující vášeň prožívaná během sexu. Polobozi ovládají různé směry a cvrček představuje hrubá slova, kterými nás napadá nepřítel v naší nepřítomnosti. Sova je ten, kdo nás přímo uráží, a bezbožné stromy jsou bezbožní lidé. Vyschlá řeka představuje ateisty, kteří nám působí potíže v tomto i příštím světě. Masožraví démoni jsou vládní úředníci a bodavé trny jsou překážky v hmotném životě. Nepatrná chuť zažívaná při sexu je naše touha užívat si s manželkou někoho jiného a mouchy jsou opatrovníci žen, jako je manžel, tchán, tchyně a tak dále. Sama popínavá rostlina jsou ženy všeobecně a lev je kolo času. Volavky, vrány a supi jsou takzvaní polobozi, falešní svāmī, yogīni a inkarnace. Ti všichni jsou příliš malí na to, aby někomu pomohli. Labutě jsou dokonalí brāhmaṇové a opice jsou marnotratní śūdrové, kteří se věnují jedení, spaní, sexu a obraně. Stromy, na nichž opice žijí, jsou naše domácnosti a slon je smrt, která přichází nakonec. Tato kapitola tak popisuje všechny složky hmotné existence.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke čtrnácté kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Hmotný svět jako velký les požitku”.