ŚB 5.14.45
Dévanágarí
यज्ञाय धर्मपतये विधिनैपुणाययोगाय साङ्ख्यशिरसे प्रकृतीश्वराय । नारायणाय हरये नम इत्युदारंहास्यन्मृगत्वमपि य: समुदाजहार ॥ ४५ ॥
Verš
yajñāya dharma-pataye vidhi-naipuṇāya
yogāya sāṅkhya-śirase prakṛtīśvarāya
nārāyaṇāya haraye nama ity udāraṁ
hāsyan mṛgatvam api yaḥ samudājahāra
yogāya sāṅkhya-śirase prakṛtīśvarāya
nārāyaṇāya haraye nama ity udāraṁ
hāsyan mṛgatvam api yaḥ samudājahāra
Synonyma
yajñāya — Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, který přijímá výsledky všech velkých obětí; dharma-pataye — vládci či učiteli náboženských zásad; vidhi-naipuṇāya — který dává oddanému inteligenci, jak zkušeně následovat náboženské zásady; yogāya — zosobnění mystické yogy; sāṅkhya-śirase — který učil sāṅkhyovou filozofii či který dává poznání sāṅkhyi lidem světa; prakṛti-īśvarāya — nejvyššímu vládci tohoto vesmírného projevu; nārāyaṇāya — útočišti nesčetných živých bytostí (nara znamená “živé bytosti” a ayana je “útočiště”); haraye — Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, známému jako Hari; namaḥ — uctivé poklony; iti — takto; udāram — velmi hlasitě; hāsyan — s úsměvem; mṛgatvam api — i když v těle jelena; yaḥ — kdo; samudājahāra — recitoval.
Překlad
I když byl Mahārāja Bharata v těle jelena, nezapomněl na Nejvyšší Osobnost Božství. Proto když toto tělo opouštěl, hlasitě pronášel následující modlitbu: “Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je zosobněnou obětí. On je tím, kdo udílí výsledky obřadních činností. Je ochráncem náboženských systémů, zosobněním mystické yogy, zdrojem všeho poznání, vládcem celého stvoření a Nadduší v každé živé bytosti. Je krásný a přitažlivý. Opouštím toto tělo s tím, že se Mu klaním a doufám, že budu moci být neustále zaměstnaný Jeho transcendentální láskyplnou službou.” S těmito slovy Mahārāja Bharata opustil své tělo.
Význam
Celé Vedy jsou určeny pro pochopení karmy, jñāny a yogy—plodonosných činností, spekulativního poznání a mystické yogy. Bez ohledu na to, kterou cestu duchovní realizace přijmeme, je konečným cílem Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství. Živé bytosti jsou s Ním věčně spojené prostřednictvím oddané služby. Jak uvádí Śrīmad-Bhāgavatam: ante nārāyaṇa-smṛtiḥ — dokonalostí života je vzpomínat v okamžiku smrti na Nārāyaṇa. I když musel Bharata Mahārāja přijmout tělo jelena, vzpomínal při umírání v jelením těle na Nārāyaṇa, a následkem toho se poté narodil jako dokonalý oddaný v bráhmanské rodině. To potvrzuje výrok Bhagavad-gīty (6.41): śucīnāṁ śrīmatāṁ gehe yoga-bhraṣṭo 'bhijāyate—“Ten, kdo poklesne z cesty seberealizace, se narodí v rodině brāhmaṇů nebo bohaté aristokracie.” I když Mahārāja Bharata přišel na svět v královské rodině, zanedbal své povinnosti a v příštím životě se narodil jako jelen. Jelikož byl v jelením těle velice opatrný, narodil se poté v bráhmanské rodině jako Jaḍa Bharata. Během tohoto života si byl neustále dokonale vědom Kṛṣṇy a přímočaře kázal poselství vědomí Kṛṣṇy, počínaje jeho pokyny Mahārājovi Rahūgaṇovi. Významné je zde slovo yogāya. Madhvācārya uvádí, že účelem aṣṭāṅga-yogy je dosáhnout spojení s Nejvyšší Osobností Božství; nikoliv předvádět nějaké hmotné dokonalosti.