ŚB 5.14.20
Dévanágarí
स एव पुनर्निद्राजगरगृहीतोऽन्धे तमसि मग्न: शून्यारण्य इव शेते नान्यत्किञ्चन वेद शव इवापविद्ध: ॥ २० ॥
Verš
sa eva punar nidrājagara-gṛhīto ’ndhe tamasi magnaḥ śūnyāraṇya iva śete nānyat-kiñcana veda śava ivāpaviddhaḥ.
Synonyma
saḥ — ta podmíněná duše; eva — jistě; punaḥ — znovu; nidrā-ajagara — krajtou hlubokého spánku; gṛhītaḥ — pohlcená; andhe — v hluboké temnotě; tamasi — v nevědomosti; magnaḥ — pohroužená; śūnya-araṇye — v osamoceném lese; iva — jako; śete — leží; na — ne; anyat — jiného; kiñcana — cokoliv; veda — ví; śavaḥ — mrtvola; iva — jako; apaviddhaḥ — vyhozená.
Překlad
Śukadeva Gosvāmī hovořil dále k Mahārājovi Parīkṣitovi: Můj milý králi, spánek je jako krajta. Krajta spánku vždy pohltí ty, kdo putují lesem hmotného života. Uštknuti touto krajtou zůstávají trvale v temnotě nevědomosti; jsou jako mrtvoly vyhozené do vzdáleného lesa. Podmíněné duše proto nechápou, co se v životě děje.
Význam
Hmotný život znamená být plně zabrán do jedení, spaní, sexu a bránění se. Z těchto činností je zvláště spaní bráno velice vážně. Když živá bytost spí, zcela zapomíná na cíl života a na to, co má dělat. V zájmu duchovní realizace se musíme snažit spánku co nejvíce vyhýbat. Gosvāmī z Vṛndāvanu prakticky vůbec nespali. Trochu samozřejmě spali, protože tělo spánek potřebuje, ale byly to dvě hodiny, a někdy i méně. Neustále se věnovali duchovnímu rozvoji. Nidrāhāra-vihārakādi-vijitau. Měli bychom kráčet ve stopách Gosvāmīch a snažit se omezit spánek, jídlo, sex a obranu.