ŚB 5.14.21
Dévanágarí
कदाचिद्भग्नमानदंष्ट्रो दुर्जनदन्दशूकैरलब्धनिद्राक्षणो व्यथितहृदयेनानुक्षीयमाणविज्ञानोऽन्धकूपेऽन्धवत्पतति ॥ २१ ॥
Verš
kadācid bhagna-māna-daṁṣṭro durjana-danda-śūkair alabdha-nidrā-kṣaṇo vyathita-hṛdayenānukṣīyamāṇa-vijñāno ’ndha-kūpe ’ndhavat patati.
Synonyma
kadācit — někdy; bhagna-māna-daṁṣṭraḥ — jehož zuby pýchy jsou vylomené; durjana-danda-śūkaiḥ — podlými činnostmi zlých lidí, kteří jsou přirovnáni k určitému druhu hada; alabdha-nidrā-kṣaṇaḥ — který nemůže spát; vyathita-hṛdayena — zneklidněnou myslí; anukṣīyamāṇa — postupně zmenšované; vijñānaḥ — jehož skutečné vědomí; andha-kūpe — do slepé, zapomenuté studny; andha-vat — jako iluze; patati — padá.
Překlad
V lese hmotného světa někdy podmíněnou duši koušou podlí nepřátelé, kteří jsou přirovnáni k hadům a jiným tvorům. Kvůli úskokům nepřítele podmíněná duše klesá ze svého renomovaného postavení. Jelikož je plná úzkosti, nemůže ani spát. Tak je čím dál nešťastnější a postupně ztrácí svou inteligenci a vědomí. V tom stavu téměř neustále připomíná slepce, který spadl do temné studny nevědomosti.