ŚB 5.10.12
Dévanágarí
विशेषबुद्धेर्विवरं मनाक् च
पश्याम यन्न व्यवहारतोऽन्यत् ।
क ईश्वरस्तत्र किमीशितव्यं
तथापि राजन् करवाम किं ते ॥ १२ ॥
पश्याम यन्न व्यवहारतोऽन्यत् ।
क ईश्वरस्तत्र किमीशितव्यं
तथापि राजन् करवाम किं ते ॥ १२ ॥
Verš
viśeṣa-buddher vivaraṁ manāk ca
paśyāma yan na vyavahārato ’nyat
ka īśvaras tatra kim īśitavyaṁ
tathāpi rājan karavāma kiṁ te
paśyāma yan na vyavahārato ’nyat
ka īśvaras tatra kim īśitavyaṁ
tathāpi rājan karavāma kiṁ te
Synonyma
viśeṣa-buddheḥ — pojetí rozdílu mezi pánem a služebníkem; vivaram — pole působnosti; manāk — malé; ca — také; paśyāmaḥ — vidím; yat — co; na — ne; vyavahārataḥ — než dočasný zvyk či konvence; anyat — jiného; kaḥ — kdo; īśvaraḥ — vládce; tatra — v tomto; kim — kdo; īśitavyam — má být ovládaný; tathāpi — nicméně; rājan — ó králi (jestli si i přesto myslíš, že jsi pán a já služebník); karavāma — mohu dělat; kim — co; te — pro tebe.
Překlad
Můj milý králi, jestli si i přesto stále myslíš, že jsi král a já tvůj služebník, měl bys mi dát nějaký příkaz, který bych měl vykonat. V takovém případě mohu říci, že tento rozdíl je dočasný a vychází jen ze zvyku či konvence. Žádnou jinou příčinu nevidím. Kdo je tedy pánem a kdo služebníkem? Každého ovládají zákony hmotné přírody; nikdo proto není pán a nikdo není ani služebník. Pokud však přesto považuješ sebe za pána a mě za služebníka, přijímám to. Prosím, rozkaž mi — co pro tebe mohu udělat?
Význam
Ve Śrīmad-Bhāgavatamu je řečeno: ahaṁ mameti — člověk si myslí: “Jsem toto tělo a v tomto tělesném vztahu je toto můj pán, toto je můj služebník, toto je má manželka a toto je můj syn.” Vzhledem k řízení hmotné přírody a nevyhnutelným změnám těla jsou všechna taková pojetí dočasná. Setkáváme se jako stébla plovoucí na vlnách oceánu, jež od sebe budou podle zákonů vln nevyhnutelně oddělena. V hmotném světě pluje každý na vlnách oceánu nevědomosti. Bhaktivinoda Ṭhākura to popsal takto:
(miche) māyāra vaśe, yāccha bhese’,
khāccha hābuḍubu, bhāi
(jīva) kṛṣṇa-dāsa, ei viśvāsa,
karle ta’ āra duḥkha nāi
Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura říká, že všichni muži a ženy plují jako stébla na vlnách hmotné přírody. Když pochopí, že jsou věčnými služebníky Kṛṣṇy, tato situace pro ně skončí. Bhagavad-gītā (3.37) uvádí: kāma eṣa krodha eṣa rajoguṇa-samudbhavaḥ. Kvůli působení kvality vášně toužíme po mnoha věcech a podle naší touhy a nařízení Nejvyššího Pána nám hmotná příroda dá určitý druh těla. Po nějaký čas hrajeme roli pána či služebníka, stejně jako herci hrají na jevišti pod řízením někoho jiného. V lidské podobě bychom však měli toto nesmyslné představení ukončit a vrátit se do svého původního přirozeného stavu, který se nazývá vědomí Kṛṣṇy. V tuto chvíli je skutečným pánem hmotná příroda. Daivī hy eṣā guṇamayī mama māyā duratyayā (Bg. 7.14). Pod vlivem hmotné přírody se stáváme služebníky a pány, ale přijmeme-li vládu Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, a Jeho věčných služebníků, tento dočasný stav skončí.