ŚB 4.8.82

श्रीभगवानुवाच
मा भैष्ट बालं तपसो दुरत्यया-
न्निवर्तयिष्ये प्रतियात स्वधाम ।
यतो हि व: प्राणनिरोध आसी-
दौत्तानपादिर्मयि सङ्गतात्मा ॥ ८२ ॥
śrī-bhagavān uvāca
mā bhaiṣṭa bālaṁ tapaso duratyayān
nivartayiṣye pratiyāta sva-dhāma
yato hi vaḥ prāṇa-nirodha āsīd
auttānapādir mayi saṅgatātmā

Synonyma

śrī-bhagavān uvācaNejvyšší Pán odpověděl; bhaiṣṭanebojte se; bālamchlapec Dhruva; tapasaḥsvou přísnou askezí; duratyayāts velkým odhodláním; nivartayiṣyepožádám ho, aby přestal; pratiyātamůžete se vrátit; sva-dhāmado svých domovů; yataḥod něhož; hijistě; vaḥvaše; prāṇa-nirodhaḥzástava životního vzduchu; āsītnastala; auttānapādiḥkvůli synovi krále Uttānapādy; mayina Mě; saṅgata-ātmāplně pohroužený do myšlenek na Mě.

Překlad

Nejvyšší Pán odpověděl: Moji drazí polobozi, buďte bez obav. Způsobuje to přísná askeze a neochvějné odhodlání syna krále Uttānapādy, který je teď plně pohroužený do myšlenek na Mě. Kvůli němu se zastavilo dýchání celého vesmíru. Můžete se v klidu vrátit do svých domovů—půjdu mu domluvit, aby této askeze zanechal, a vy budete zachráněni.

Význam

Přívrženci māyāvādské filozofie mylně interpretují jedno slovo z tohoto verše, saṅgatātmā. Říkají, že vlastní já Dhruvy Mahārāje splynulo s Nejvyšší Osobností Božství. Māyāvādští filozofové chtějí pomocí tohoto slova dokázat, že individuální duše splyne s Nadduší a poté ztratí svoji individuální existenci. Zde však Nejvyšší Pán jasně říká, že Dhruva Mahārāja byl natolik pohroužený v myšlenkách na Nejvyšší Osobnost Božství, že Samotný Pán, vesmírné vědomí, k němu byl přitahován. Aby potěšil polobohy, Sám chtěl jít za Dhruvou a přimět ho, aby ukončil svou přísnou askezi. Pánova slova nijak nepodporují závěry māyāvādských filozofů, že individuální duše splývá s Nadduší. Nejvyšší Pán, Nadduše, měl místo toho v úmyslu ukončit velkou askezi Dhruvy Mahārāje.
Uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu, znamená uspokojit všechny, podobně jako zaléváním kořene stromu uspokojujeme každou větev a list. Upoutat pozornost Nejvyššího Pána znamená upoutat pozornost celého vesmíru, neboť Kṛṣṇa je svrchovanou příčinou vesmíru. Polobozi měli strach, že se udusí, ale Pán je ujistil, že Dhruva Mahārāja je Jeho velký oddaný a nemá v úmyslu zničit život ve vesmíru. Oddaný nikdy nezávidí druhým živým bytostem.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k osmé kapitole čtvrtého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Dhruva Mahārāja opouští domov a odchází do lesa”.