ŚB 4.7.30

भृगुरुवाच
यन्मायया गहनयापहृतात्मबोधा
ब्रह्मादयस्तनुभृतस्तमसि स्वपन्त: ।
नात्मन् श्रितं तव विदन्त्यधुनापि तत्त्वं
सोऽयं प्रसीदतु भवान्प्रणतात्मबन्धु: ॥ ३० ॥
bhṛgur uvāca
yan māyayā gahanayāpahṛtātma-bodhā
brahmādayas tanu-bhṛtas tamasi svapantaḥ
nātman-śritaṁ tava vidanty adhunāpi tattvaṁ
so ’yaṁ prasīdatu bhavān praṇatātma-bandhuḥ

Synonyma

bhṛguḥ uvācaŚrī Bhṛgu řekl; yatkdo; māyayāiluzorní energií; gahanayānepřekonatelnou; apahṛtaukradené; ātma-bodhāḥpoznání o přirozeném postavení; brahma-ādayaḥPán Brahmā a ostatní; tanu-bhṛtaḥvtělené živé bytosti; tamasiv temnotě iluze; svapantaḥleží; nane; ātmanv živé bytosti; śritamumístěný v; tavaTvoje; vidantichápou; adhunānyní; apijistě; tattvamabsolutní postavení; saḥTy; ayamtoto; prasīdatubuď laskavý; bhavānVznešený Pane; praṇata-ātmaodevzdaná duše; bandhuḥpřítel.

Překlad

Śrī Bhṛgu řekl: Drahý Pane, všechny živé bytosti, počínaje Pánem Brahmou, který je z nich nejvyšší, až po obyčejného mravence, podléhají nepřekonatelnému vlivu iluzorní energie, a proto neznají své přirozené postavení. Všichni věří tělesnému pojetí života, a tak jsou zcela zaslepeni temnotou nevědomosti. Nejsou schopni pochopit, že jako Nadduše sídlíš v těle každé živé bytosti, a nemohou porozumět Tvému absolutnímu postavení. Ty jsi však věčný přítel a ochránce všech odevzdaných duší. Buď k nám proto laskavý a odpusť nám, prosím, všechny naše přestupky.

Význam

Bhṛgu Muni si uvědomoval, že všichni přítomní, včetně Brahmy a Pána Śivy, se během Dakṣovy oběti chovali zcela nepřístojně. Zmínkou o Pánu Brahmovi, vládci všech živých bytostí tohoto hmotného světa, chtěl naznačit, že všichni kromě Pána Viṣṇua — i Brahmā a Pán Śiva—žijí v tělesném pojetí a jsou pod vlivem kouzla hmotné energie. To je Bhṛguovo sdělení. Dokud se ztotožňujeme s tělem, je nesmírně těžké pochopit existenci Nadduše nebo Nejvyšší Osobnosti Božství. Bhṛgu si byl vědom toho, že nepřevyšuje Brahmu, a proto připustil, že i on se dopustil mnoha přestupků. Nevědomé bytosti, podmíněné duše, nemají na vybranou a musí přijmout nejisté podmínky hmotné existence. Jedinou pomocí je odevzdat se Viṣṇuovi a stále se modlit o odpuštění. Ve věci osvobození je třeba záviset jen na bezpříčinné milosti Pána a ani v nejmenším se nespoléhat na svou vlastní sílu. To je dokonalé postavení osoby vědomé si Kṛṣṇy. Pán je přítelem všech, ale zvláště přátelský je k odevzdaným duším. Podmíněné duše se proto musí odevzdat Pánovi, a Pán je ochrání, aby již neupadly do zajetí hmotného znečištění.