Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.25.57-61

Verš

kvacit pibantyāṁ pibati
madirāṁ mada-vihvalaḥ
aśnantyāṁ kvacid aśnāti
jakṣatyāṁ saha jakṣiti
kvacid gāyati gāyantyāṁ
rudatyāṁ rudati kvacit
kvacid dhasantyāṁ hasati
jalpantyām anu jalpati
kvacid dhāvati dhāvantyāṁ
tiṣṭhantyām anu tiṣṭhati
anu śete śayānāyām
anvāste kvacid āsatīm
kvacic chṛṇoti śṛṇvantyāṁ
paśyantyām anu paśyati
kvacij jighrati jighrantyāṁ
spṛśantyāṁ spṛśati kvacit
kvacic ca śocatīṁ jāyām
anu śocati dīnavat
anu hṛṣyati hṛṣyantyāṁ
muditām anu modate

Synonyma

kvacit — někdy; pibantyām — když pila; pibati — on pil; madirām — likér; mada-vihvalaḥ — opojený; aśnantyām — když ona jedla; kvacit — někdy; aśnāti — on jedl; jakṣatyām — když žvýkala; saha — s ní; jakṣiti — žvýkal; kvacit — někdy; gāyati — zpíval; gāyantyām — když jeho manželka zpívala; rudatyām — když manželka plakala; rudati — plakal také; kvacit — někdy; kvacit — někdy; hasantyām — když se smála; hasati — smál se také; jalpantyām — když žertovala; anu — podle ní; jalpati — také žertoval; kvacit — někdy; dhāvati — také se procházel; dhāvant yām — když se ona procházela; tiṣṭhantyām — když klidně stála; anu — podle ní; tiṣṭhati — stál; anu — podle ní; śete — uléhal; śayānāyām — když si lehla do postele; anu — podle ní; āste — usedal také; kvacit — někdy; āsatīm — když ona seděla; kvacit — někdy; śṛṇoti — naslouchal; śṛṇvantyām — když ona naslouchala; paśyantyām — když se na něco dívala; anu — podle ní; paśyati — také se díval; kvacit — někdy; jighrati — čichal; jighrantyām — když jeho žena čichala; spṛśantyām — když se manželka dotýkala; spṛśati — také se dotýkal; kvacit — tehdy; kvacit ca — někdy také; śocatīm — když naříkala; jāyām — jeho manželka; anu — podle ní; śocati — také naříkal; dīna-vat — jako chudák; anu — podle ní; hṛṣyati — užíval si; hṛṣyantyām — když si užívala; muditām — když byla spokojená; anu — podle ní; modate — cítil se spokojen.

Překlad

Když královna pila likér, král Purañjana pil také. Když jedla, jedl s ní, a když žvýkala, žvýkal i on. Když zpívala, tak zpíval také, když plakala, plakal i on, a když se smála, i on se smál. Když žertovala, žertoval také, a když se šla projít, šel za ní. Když královna klidně stála, král také stál, a když ulehla na lože, následoval ji a ulehl s ní. Když seděla, on rovněž seděl, a když něco poslouchala, choval se podle ní a poslouchal stejnou věc. Když se královna na něco dívala, díval se na totéž, a když k něčemu čichala, čichal k téže věci. Když se něčeho dotýkala, král se toho také dotýkal, a když drahá královna naříkala, ubohý král ji v tom následoval. Užíval si, když cítila požitek, a byl spokojený, když byla ona spokojená.

Význam

Mysl je místo, kde se nachází vlastní já, a řídí ji inteligence, kterou živá bytost sídlící v srdci následuje. Inteligence je zde popsána jako královna a duše pod vládou mysli následuje hmotnou inteligenci, stejně jako král následuje svoji manželku. Závěr zní, že hmotná inteligence je příčinou otroctví živé bytosti. Abychom se z tohoto zapletení vyprostili, musíme přijmout duchovní inteligenci.

Na životě Mahārāje Ambarīṣe vidíme, že velký Mahārāja nejprve upřel svoji mysl na lotosové nohy Kṛṣṇy. Tímto způsobem se očistila jeho inteligence. Mahārāja Ambarīṣa použil ve službě Pánu také další smysly — očima se díval na Božstva v chrámu krásně vyzdobeném květy, nosem čichal k těmto květům, nohy používal k chození do chrámu, ruce zaměstnával čištěním chrámu a uši nasloucháním o Kṛṣṇovi. Jazyk používal dvojím způsobem: když mluvil o Kṛṣṇovi a když chutnal prasādam obětované Božstvům. Materialisté, plně ovládnutí hmotnou inteligencí, nemohou takové činnosti vykonávat. Vědomě či nevědomě se tak zaplétají podle pokynů hmotné inteligence. Tuto skutečnost shrnuje následující verš.