Sloka 19

ТЕКСТ 19

Verš

Текст

nānāraṇya-mṛga-vrātair
anābādhe muni-vrataiḥ
āhūtaṁ manyate pāntho
yatra kokila-kūjitaiḥ

на̄на̄ран̣я-мр̣га-вра̄таир
ана̄ба̄дхе муни-вратаих̣
а̄хӯтам̇ маняте па̄нтхо
ятра кокила-кӯджитаих̣

Synonyma

Дума по дума

nānā — různá; araṇya — lesní; mṛga — zvířata; vrātaiḥ — skupinami; anābādhe — co se týče nenásilí; muni-vrataiḥ — jako velcí mudrci; āhūtam — jako by byl zván; manyate — myslí si; pānthaḥ — poutník; yatra — kde; kokila — kukaček; kūjitaiḥ — kukáním.

на̄на̄ – различни; аран̣я – гора; мр̣га – животни; вра̄таих̣ – с групи; ана̄ба̄дхе – по отношение на ненасилието; муни-вратаих̣ – като великите мъдреци; а̄хӯтам – като че ли приканван; маняте – мисли; па̄нтхах̣ – пътник; ятра – където; кокила – на кукувиците; кӯджитаих̣ – от кукането.

Překlad

Превод

V takové atmosféře byla i lesní zvířata nenásilná a prosta závisti jako velcí mudrci, a na nikoho neútočila. Nad tím vším se neslo kukání kukaček. Každého poutníka, který šel okolo, atmosféra přímo vybízela, aby si v té krásné zahradě odpočinul.

В царящата атмосфера дори горските зверове, подобно на велики мъдреци, бяха станали беззлобни и кротки, затова не нападаха никого. Всичко наоколо се огласяше от кукането на кукувиците. Цялата обстановка приканваше случайния минувач да се отбие и да отпочине в тази прекрасна градина.

Význam

Пояснение

Pokojný život s manželkou a dětmi se přirovnává k pokojné atmosféře lesa a děti jsou přirovnány k nenásilným zvířatům. Jindy se ovšem manželky a děti nazývají svajanākhya-dasyu, “lupiči převlečení za příbuzné”. Muž si těžkou prací vydělává na živobytí, ale výsledkem je, že ho vlastní žena a děti oberou stejně jako zloději a loupežníci, kteří přepadají poutníky v lese a okrádají je o peníze. Hospodářovi však křik manželky a dětí přesto připomíná kukání kukaček v zahradě rodinného života. Pod dojmem této atmosféry si člověk, který prochází blaženým rodinným životem, přeje být za každou cenu se svou rodinou.

Мирният семеен живот със съпругата и децата е сравнен със спокойствието на гората, а децата са оприличени на кротки животни. Друг път обаче жената и децата биват наричани сваджана̄кхя-дасю – крадци под маската на роднини. Мъжът работи ден и нощ, за да спечели за прехраната, а накрая жена му и децата му го ограбват точно както горските разбойници нападат пътника и му обират парите. Чуруликането на домашните обаче е като кукане на кукувици, огласящо градината на семейния живот. Привлечен от тази атмосфера, мъжът, който блажено пътува из дебрите на семейното съществуване, с цената на всичко иска да остане с домашните си.