Śrīmad-bhāgavatam 4.24.60

Ve védské literatuře je řečeno, že vše je pouze Brahman a nic jiného. Celý vesmírný projev spočívá v záři Brahmanu. Impersonalisté ovšem nechápou, jak může něco tak obrovského spočívat na osobě. Jsou zmateni, jelikož nechápou nepředstavitelnou moc Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto neustále popírají, že Absolutní Pravda je osoba. Pán Śiva tento mylný dojem osobně vyjasňuje, když říká, že neosobní Brahman, rozšířený po celém vesmíru, není nic jiného než Samotný Nejvyšší Pán. Zde je jasně uvedeno, že Pán prostřednictvím Svého aspektu Brahmanu prostupuje celým vesmírem stejně jako sluneční svit. Tento příklad je velmi snadné pochopit. Všechny planetární systémy spočívají ve sluneční záři, ale tato záře ani její zdroj na planetách nezávisí. Éter nebo vzduch se také rozpíná všude; je uvnitř nádoby, ale zároveň se dotýká špinavých i posvěcených míst. Éter však není nikdy znečištěný. I sluneční svit se dotýká špinavých a posvěcených míst a obojí je ve skutečnosti jeho výtvorem, ale slunce samotné vždy zůstává všem nečistotám vzdálené. Stejně tak Pán existuje všude. Některé věci jsou zbožné a jiné bezbožné, ale śāstry popisují to, co je zbožné, jako přední stranu Nejvyššího Pána a to, co je bezbožné, jako Jeho záda. V Bhagavad-gītě (9.4) Pán jasně říká:

“Ve Své neprojevené podobě pronikám celým vesmírem. Všechny bytosti jsou ve Mně, ale Já nejsem v nich.”

Tento verš Bhagavad-gīty vysvětluje, že Pán je všude prostřednictvím Svého aspektu Brahmanu. Vše spočívá v Něm, ale On přesto není přítomný. Z toho plyne, že ani impersonalista nemůže pochopit brahma-tattvu, Pánův Brahman, bez bhakti-yogy — aniž by oddaně sloužil Pánu. Ve Vedānta-sūtře je řečeno: athāto brahma-jijñāsā. To znamená, že člověk má pochopit Brahman, Paramātmu a Parabrahman. Śrīmad-Bhāgavatam rovněž popisuje Absolutní Pravdu tak, že je jedna jediná, ale je realizována ve třech aspektech, jimiž jsou neosobní Brahman, lokalizovaná Paramātmā a Nejvyšší Osobnost Božství. Nejvyšší Osobnost Božství je z nich nejvyšší. V tomto verši Pán Śiva potvrzuje, že Absolutní Pravda je z konečného hlediska osoba. Jasně říká: tat tvaṁ brahma paraṁ jyotir ākāśam iva vistṛtam. Zde je obecný příklad: úspěšný podnikatel může vlastnit mnoho továren a kanceláří a vše se řídí jeho příkazy. Když někdo řekne, že celý podnik spočívá na tom a tom člověku, neznamená to, že onen člověk nese všechny továrny a kanceláře na své hlavě — rozumí se tím, že celý podnik funguje bez přerušení provozu díky jeho mozku či expanzi jeho energie. Mozek a energie Nejvyšší Osobnosti Božství jsou tím, co udržuje v chodu úplný projev hmotného a duchovního světa. Filozofie monismu, která je zde názorně vysvětlená, se přizpůsobuje skutečnosti, že svrchovaným zdrojem veškeré energie je Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa. To je popsáno velmi jasně. Rovněž je řečeno, jak lze chápat Kṛṣṇův neosobní aspekt:

“Jsem chuť vody, ó synu Kuntī (Arjuno), jsem světlo slunce a měsíce, slabika oṁ ve védských mantrách, jsem zvuk v éteru a schopnost v člověku.” (Bg. 7.8)

Tímto způsobem lze Kṛṣṇu chápat jako mystickou sílu ve všem.