Skip to main content

Sloka 5

VERSO 5

Verš

Texto

deśataḥ kālato yo ’sāv
avasthātaḥ svato ’nyataḥ
aviluptāvabodhātmā
sa yujyetājayā katham
deśataḥ kālato yo ’sāv
avasthātaḥ svato ’nyataḥ
aviluptāvabodhātmā
sa yujyetājayā katham

Synonyma

Sinônimos

deśataḥ — vlivem okolností; kālataḥ — vlivem času; yaḥ — ten, kdo; asau — živá bytost; avasthātaḥ — vlivem situace; svataḥ — vlivem snu; anyataḥ — z jiných důvodů; avilupta — zaniklé; avabodha — vědomí; ātmā — čistá duše; saḥ — ona; yujyeta — zaměstnaná; ajayā — nevědomostí; katham — jak to, že.

deśataḥ — circunstancial; kālataḥ — pela influência do tempo; yaḥ — aquele que; asau — a entidade viva; avasthātaḥ — pela situação; svataḥ — pelo sonho; anyataḥ — por outras; avilupta — extinta; avabodha — consciência; ātmā — eu puro; saḥ — ela; yujyeta — enredada; ajayā — com ignorância; katham — como isto acontece.

Překlad

Tradução

Čistá duše je čisté vědomí a nikdy své vědomí neztrácí — ani vlivem okolností, času, situací, snů či jiných důvodů. Jak tedy může propadat nevědomosti?

A alma pura é consciência pura, e sua consciência nunca é extinta, seja devido a circunstâncias, tempo, situações, sonhos ou outras causas. Como, então, ela se enreda na ignorância?

Význam

Comentário

Vědomí živé bytosti je vždy přítomné a za žádných okolností se nemění, jak je uvedeno výše. Když se člověk přemisťuje z jednoho místa na druhé, je si vědom toho, že mění své postavení. Je vždy přítomný v minulosti, přítomnosti i budoucnosti, podobně jako elektřina. Pamatuje si na události, které zažil v minulosti, a na základě své zkušenosti také může odhadovat budoucnost. Nikdy nezapomíná na svoji osobní totožnost; ani když se nachází v nebezpečné situaci. Jak tedy může živá bytost zapomenout na svoji skutečnou totožnost čisté duchovní duše a ztotožňovat se s hmotou, není-li ovlivněna něčím zvenčí, mimo sebe samotné? Závěr je takový, že živá bytost je ovlivněna energií zvanou avidyā, což potvrzuje Viṣṇu Purāṇa i začátek Śrīmad-Bhāgavatamu. V Bhagavad-gītě (7.5) je živá bytost označena jako parā prakṛti a ve Viṣṇu Purāṇě jako parā śakti. Je nedílnou částí Nejvyššího Pána jako Jeho energie, nikoliv jako vlastník energie. Vlastník energie může projevit mnoho energií, ale energie se nikdy nevyrovná vlastníkovi. Jedna energie může být někdy překonána jinou energií, ale jejich vlastník je má všechny pod svojí kontrolou. Energie zvaná jīva neboli kṣetrajña-śakti Pána má sklon podlehnout vnější energii zvané avidyā-karma-saṁjñā, a tak se dostává do nebezpečných podmínek hmotné existence. Dokud není živá bytost ovlivněna energií avidyou, nemůže zapomenout na svoji skutečnou totožnost. Kvůli tomuto sklonu se nikdy nemůže vyrovnat svrchovanému vlastníkovi energie.

A consciência do ser vivo está sempre presente e nunca muda sob nenhuma circunstância, como se mencionou acima. Quando o homem se locomove de um lugar para outro, ele se conscientiza de que mudou de posição. Ele está sempre presente no passado, no presente e no futuro, assim como a eletricidade. Podemos nos lembrar de incidentes do passado e podemos, também, conjeturar sobre ο futuro com base na experiência do passado. Nunca nos esquecemos de nossa identidade pessoal, mesmo que sejamos colocados em circunstâncias incômodas. Como, então, a entidade viva pode se esquecer de sua verdadeira identidade como alma espiritual pura e se identificar com a matéria, a menos que seja influenciada por algo que está além dela? A conclusão é que a entidade viva é influenciada pela potência avidyā, como se confirma tanto no Viṣṇu Purāṇa, quanto no começo do Śrīmad-Bhāgavatam. Na Bhagavad-gītā (7.5), menciona-se que a entidade viva é parā prakṛti, e, no Viṣṇu Purāṇa, menciona-se que ela é parā śakti. Ela é parte integrante do Senhor Supremo como a potência, e não como ο potente. Ο potente pode manifestar muitas potências, mas a potência não pode igualar-se ao potente em nenhum estágio. Uma potência pode ser subjugada por outra potência, mas, para ο potente, todas as potências estão sob controle. A potência jīva, ou a kṣetrajña-śakti do Senhor, tem a tendência a ser dominada pela potência externa, avidyā-karma-saṁjñā, e, dessa maneira, é posta sob as circunstâncias incômodas da existência material. A entidade viva não pode se esquecer de sua verdadeira identidade a menos que seja influenciada pela potência avidyā. Por estar sujeita à influência da potência avidyā, a entidade viva não pode, de forma alguma, igualar-se ao potente supremo.