ŚB 3.15.37

एवं तदैव भगवानरविन्दनाभ:
स्वानां विबुध्य सदतिक्रममार्यहृद्य: ।
तस्मिन् ययौ परमहंसमहामुनीना-
मन्वेषणीयचरणौ चलयन् सहश्री: ॥ ३७ ॥
evaṁ tadaiva bhagavān aravinda-nābhaḥ
svānāṁ vibudhya sad-atikramam ārya-hṛdyaḥ
tasmin yayau paramahaṁsa-mahā-munīnām
anveṣaṇīya-caraṇau calayan saha-śrīḥ

Synonyma

evamtakto; tadā evaprávě v tu chvíli; bhagavānNejvyšší Osobnost Božství; aravinda-nābhaḥs lotosem rostoucím z Jeho pupku; svānāmJeho služebníků; vibudhyadozvěděl se o; satvelkých mudrců; atikramamurážka; āryaspravedlivých; hṛdyaḥpotěšení; tasmintam; yayaušel; paramahaṁsapoustevníci; mahā-munīnāmvelkými mudrci; anveṣaṇīyahodné vyhledání; caraṇaudvě lotosové nohy; calayanjdoucí; saha-śrīḥs bohyní štěstí.

Překlad

Pán, který má jméno Padmanābha díky lotosu rostoucímu z Jeho pupku a který je potěšením spravedlivých lidí, se v tu samou chvíli dozvěděl o urážce, kterou Jeho služebníci zneuctili světce. V doprovodu Své choti, bohyně štěstí, odešel na místo sporu právě na těch nohách, které vyhledávají poustevníci a velcí mudrci.

Význam

Pán prohlašuje v Bhagavad-gītě, že Jeho oddaní nebudou nikdy zničeni. Pán pochopil, že spor mezi vrátnými a mudrci dostával jiný spád, a proto okamžitě vyšel ze Svého sídla a vydal se na místo sporu, aby zabránil dalšímu zhoršení situace a aby Jeho oddaní, vrátní, nebyli nadobro zničeni.