ŚB 3.13.25

निशम्य ते घर्घरितं स्वखेद-
क्षयिष्णु मायामयसूकरस्य ।
जनस्तप:सत्यनिवासिनस्ते
त्रिभि: पवित्रैर्मुनयोऽगृणन् स्म ॥ २५ ॥
niśamya te ghargharitaṁ sva-kheda-
kṣayiṣṇu māyāmaya-sūkarasya
janas-tapaḥ-satya-nivāsinas te
tribhiḥ pavitrair munayo ’gṛṇan sma

Synonyma

niśamyahned po zaslechnutí; teti; ghargharitamdivoký zvuk; sva-khedajejich sklíčenost; kṣayiṣṇuničící; māyā-mayadokonale milostivý; sūkarasyaPána Kance; janaḥplaneta Janaloka; tapaḥplaneta Tapoloka; satyaplaneta Satyaloka; nivāsinaḥobyvatelé; teti všichni; tribhiḥze tří Ved; pavitraiḥpříznivými mantrami; munayaḥvelcí myslitelé a mudrci; agṛṇan smaopěvovali.

Překlad

Když velcí mudrci a myslitelé, obyvatelé planet Janaloky, Tapoloky a Satyaloky, uslyšeli divoký hlas Pána Kance, příznivý zvuk dokonale milostivého Pána, pronášeli vhodné mantry ze tří Ved.

Význam

Slovo māyāmaya je v tomto verši velice významné. Māyā znamená “milost”, “zvláštní poznání” a také “iluze”. Pán Kanec je vším—je milostivý, je veškerým poznáním a je také iluzí. Na zvuk, který Pán v inkarnaci kance vydával, odpovídali velcí mudrci na Janaloce, Tapoloce a Satyaloce védskými hymny. Na těchto planetách žijí ty nejinteligentnější a nejzbožnější živé bytosti, a když zaslechly neobyčejný hlas kance, pochopili, že tento zvláštní zvuk vydává Pán a nikdo jiný. Odpověděli proto tím, že se k Pánu modlili pronášením védských hymnů. Planeta Země byla ponořena v bahně, ale všichni obyvatelé vyšších planet po zaslechnutí Pánova hlasu jásali, protože věděli, že přišel Zemi zachránit. Proto Brahmā a všichni mudrci, jako Bhṛgu, další synové Brahmy a učení brāhmaṇové, ožili a začali jednohlasně opěvovat Pána transcendentálními zvuky védských manter. Nejdůležitější je verš z Bṛhan-nāradīya Purāṇy: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.