ŚB 2.7.42
Dévanágarí
येषां स एष भगवान् दययेदनन्त:
सर्वात्मनाश्रितपदो यदि निर्व्यलीकम् ।
ते दुस्तरामतितरन्ति च देवमायां
नैषां ममाहमिति धी: श्वशृगालभक्ष्ये ॥ ४२ ॥
सर्वात्मनाश्रितपदो यदि निर्व्यलीकम् ।
ते दुस्तरामतितरन्ति च देवमायां
नैषां ममाहमिति धी: श्वशृगालभक्ष्ये ॥ ४२ ॥
Verš
yeṣāṁ sa eṣa bhagavān dayayed anantaḥ
sarvātmanāśrita-pado yadi nirvyalīkam
te dustarām atitaranti ca deva-māyāṁ
naiṣāṁ mamāham iti dhīḥ śva-śṛgāla-bhakṣye
sarvātmanāśrita-pado yadi nirvyalīkam
te dustarām atitaranti ca deva-māyāṁ
naiṣāṁ mamāham iti dhīḥ śva-śṛgāla-bhakṣye
Synonyma
yeṣām — jedině těm; saḥ — Pán; eṣaḥ — ten; bhagavān — Osobnost Božství; dayayet — uděluje Svoji milost; anantaḥ — zdroj nekonečného množství energií; sarva-ātmanā — ve všem, naprosto; āśrita-padaḥ — odevzdaná duše; yadi — pokud se takto odevzdá; nirvyalīkam — bez přetvářky; te — jedině ti; dustarām — nepřekonatelný; atitaranti — mohou překonat; ca — a příslušenství; deva-māyām — různorodé energie Pána; na — ne; eṣām — jich; mama — moje; aham — já; iti — takto; dhīḥ — vědomí; śva — psi; śṛgāla — šakali; bhakṣye — snědí.
Překlad
Ale každý, kdo se naprosto upřímně odevzdal oddané službě a tak získal zvláštní přízeň Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, může překonat tento nepřekonatelný oceán iluze a pochopit svrchovaného Pána. Avšak lidé, ulpívající na tomto těle, jež se nakonec stane potravou psů a šakalů, toho nikdy nedosáhnou.
Význam
Čistí oddaní Pána znají Jeho slávu neboli chápou, jak je Pán veliký a jak veliká je expanze Jeho rozličných energií. Ti, kteří jsou připoutáni k pomíjivému tělu, mohou jen ztěží proniknout do tajů vědy o Bohu. Celý materialistický svět se zakládá na pojetí, že hmotné tělo je naše vlastní já, a tuto vědu vůbec nezná. Materialista se vždy usilovně snaží pracovat pro blaho hmotného těla; nejen svého vlastního, ale také těl svých dětí, příbuzných, bližních, krajanů atd. Materialisté vykonávají mnoho druhů dobročinných a lidumilných činností z politického, národního a mezinárodního hlediska, ale tato pole jejich působení nikdy nepřesahují hranice mylného pojetí totožnosti hmotného těla a duchovní duše. Dokud se tedy člověk nezbaví mylných představ o těle a duši, nemá žádné poznání o Bohu, a bez poznání o Bohu je veškerý pokrok hmotné civilizace, ať je jakkoliv oslnivý, třeba považovat za prohru.