Skip to main content

Sloka 19

Text 19

Verš

Texto

kārya-kāraṇa-kartṛtve
dravya-jñāna-kriyāśrayāḥ
badhnanti nityadā muktaṁ
māyinaṁ puruṣaṁ guṇāḥ
kārya-kāraṇa-kartṛtve
dravya-jñāna-kriyāśrayāḥ
badhnanti nityadā muktaṁ
māyinaṁ puruṣaṁ guṇāḥ

Synonyma

Synonyms

kārya — důsledek; kāraṇa — příčina; kartṛtve — v činnostech; dravya — hmotné; jñāna — poznání; kriyā-āśrayāḥ — projevené takovými příznaky; badhnanti — podmiňují; nityadā — věčně; muktam — transcendentální; māyinam — pod vlivem hmotné energie; puruṣam — živou bytost; guṇāḥ — hmotné kvality.

kārya — efecto; kāraṇa — causa; kartṛtve — en actividades; dravya — material; jñāna — conocimiento; kriyā-ārayāḥ — manifestadas por esos síntomas; badhnanti — condiciones; nityadā — eternamente; muktam — trascendental; māyinam — afectada por energía material; puruṣam — la entidad viviente; guṇāḥ — las modalidades materiales.

Překlad

Translation

Tyto tři kvality hmotné přírody, které se dále projevují jako hmota, poznání a činnosti, přivádějí věčně transcendentální živou bytost pod vliv příčiny a důsledku a způsobují, že začíná být odpovědná za své činnosti.

Esas tres modalidades de la naturaleza material, que se manifiestan adicionalmente como materia, conocimiento y actividades, ponen a la entidad viviente, que es eternamente trascendental, bajo condiciones de causa y efecto, y la hacen responsable de esas actividades.

Význam

Purport

Jelikož věčně transcendentální živé bytosti se nacházejí mezi vnitřní a vnější energií, nazývají se okrajová energie Pána. Živé bytosti v podstatě nejsou určeny k tomu, aby byly podmíněny hmotnou energií, ale když jsou ovlivněny falešným pocitem, že jsou pány této energie, dostávají se pod její vliv a jsou tak podmíněny třemi kvalitami hmotné přírody. Tato vnější energie Pána zakrývá čisté poznání živé bytosti o její věčné existenci ve společnosti Pána, a pokryv je natolik důkladný, že se zdá, jako kdyby podmíněná duše byla nevědomá věčně. Tak úžasné je působení māyi, vnější energie, která se projevuje jakoby byla stvořená hmotným způsobem. Hmotná energie dokáže tak důkladně pokrýt živou bytost, že materialistický vědec nevidí nic než hmotné příčiny, ale za všemi hmotnými projevy jsou ve skutečnosti ještě činnosti adhibhūty, adhyātmy a adhidaivy, které podmíněná duše v kvalitě nevědomosti nedokáže vnímat. Adhibhūta vnucuje duši opakovaná rození a smrti, stáří a nemoci, adhyātma ji podmiňuje a adhidaiva je řídící systém. Toto jsou hmotné projevy příčiny a důsledku a vlastní zodpovědnosti podmíněných duší za jejich činy. Jsou to projevy podmíněného stavu a když se lidská bytost od takového podmíněného stavu osvobodí, dosáhne nejvyšší dokonalosti.

SIGNIFICADO: Las entidades vivientes, eternamente trascendentales, debido a que se encuentran entre las potencias interna y externa, reciben el nombre de potencia marginal del Señor. De hecho, las entidades vivientes no están destinadas a encontrarse condicionadas así por la energía material, pero debido a estar afectadas por la falsa sensación de su enseñoreamiento de la energía material, caen bajo la influencia de dicha potencia y, así pues, quedan condicionadas por las tres modalidades de la naturaleza material. Esa energía externa del Señor cubre el conocimiento puro de que la entidad viviente existe eternamente con Él, y la cobertura es tan constante, que pareciera que el alma condicionada es ignorante eternamente. Así de maravillosa es la acción de māyā, o la energía externa, que se manifiesta como si hubiera sido producida materialmente. Por el poder encubridor de la energía material, el científico material no puede ver más allá de las causas materiales, pero de hecho, en el trasfondo de las manifestaciones materiales, se encuentran las acciones ādhibhūta, ādhyātma y ādhidaiva, que el alma condicionada que se encuentra bajo la modalidad de la ignorancia no puede ver. La manifestación ādhibhūta implica repeticiones de nacimientos y muertes con vejez y enfermedades, la manifestación ādhyātma condiciona al alma espiritual, y la manifestación ādhidaiva constituye el sistema controlador. Esas son las manifestaciones materiales de causa y efecto, y el sentido de responsabilidad de los que actúan en forma condicionada. Ellas son, después de todo, manifestaciones del estado condicionado, y el hecho de que el ser humano se libere de un estado condicionado así, constituye el logro perfeccionador más elevado.