Sloka 8
VERSO 8
Verš
Texto
harer adbhuta-karmaṇaḥ
durvibhāvyam ivābhāti
kavibhiś cāpi ceṣṭitam
harer adbhuta-karmaṇaḥ
durvibhāvyam ivābhāti
kavibhiś cāpi ceṣṭitam
Synonyma
Sinônimos
nūnam — ainda insuficiente; bhagavataḥ — da Personalidade de Deus; brahman — ó brāhmaṇa erudito; hareḥ — do Senhor; adbhuta — maravilhoso; karmaṇaḥ — alguém que age; durvibhāvyam — inconcebível; iva — assim; ābhāti — parece; kavibhiḥ — mesmo para os altamente eruditos; ca — também; api — apesar de; ceṣṭitam — sendo buscado com esforço.
Překlad
Tradução
Ó učený brāhmaṇo, všechny transcendentální činnosti Pána jsou podivuhodné a zdají se být nepochopitelné, protože ani mnoho vzdělaných učenců jim i přes veliké úsilí nedokáže porozumět.
Ó brāhmaṇa erudito, todas as atividades do Senhor são maravilhosas, e parecem inconcebíveis porque, nem mesmo através de muitos esforços, os sábios eruditos conseguiram compreendê-las.
Význam
Comentário
Jakým způsobem Nejvyšší Pán stvořil byť jen tento jediný vesmír se zdá nepochopitelné a podivuhodné. A existuje nespočetně mnoho vesmírů, které všechny dohromady tvoří hmotný svět. Tato část Pánova stvoření je pouze nepatrnou částí úplného stvoření. Hmotný svět je jedním dílem (ekāṁśena sthito jagat). Je projevem jedné čtvrtiny Pánovy energie a zbývající tři čtvrtiny tvoří vaikuṇṭha-jagat neboli duchovní svět, který je popsán v Bhagavad-gītě jako mad-dhām či sanātana-dhām, věčný svět. V předchozím verši je řečeno, že Pán vytváří celé projevení a pak vše opět ničí. To lze vztáhnout pouze na hmotný svět, protože druhá, větší část Jeho stvoření, nazývaná Vaikuṇṭha, není ani stvořena, ani zničena; jinak by se Vaikuṇṭha-dhām neoznačoval jako věčný. Pán existuje zároveň s dhāmem a Jeho věčné jméno, vlastnosti, zábavy, doprovod a osobnost jsou projevy Jeho různých energií a expanzí. Pán se nazývá anādi neboli “nemající stvořitele” a ādi neboli “původ všeho”. My si se svým nedokonalým uvažováním myslíme, že Pán byl také stvořen, ale Vedānta nás informuje, že tomu tak není. Naopak, On tvoří vše ostatní (nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt). Pro obyčejného člověka je velice těžké tyto věci pochopit. Ani velcí učenci to nechápou, a proto předkládají teorie, které si navzájem odporují. Ani o bezvýznamné části Pánova stvoření, o tomto jednom vesmíru, nemají úplné informace. Nevědí jaké jsou jeho rozměry, kolik je v něm hvězd a planet a jaké jsou životní podmínky na těchto nesčetných planetách. Moderní vědci o tom všem mají pouze dílčí poznání. Někteří z nich tvrdí, že ve vesmíru je zhruba sto miliónů planet. Jedno zpravodajství z Moskvy dne 21. 2. 1960 ohlásilo následující informace:
SIGNIFICADO—Os atos que o Senhor Supremo desempenha apenas na criação deste universo parecem inconcebivelmente maravilhosos. E existem inúmeros universos, e a totalidade deles é conhecida como o mundo material criado. E esta parte de sua criação é uma mera porção fracionária da criação completa. O mundo material compõe apenas uma parte (ekāṁśena sthito jagat). Supondo que o mundo material é a manifestação de uma parte de Sua energia, as três partes restantes consistem no vaikuṇṭha-jagat, ou o mundo espiritual descrito na Bhagavad-gītā como mad-dhāma ou sanātana-dhāma, o mundo eterno. Assinalamos no verso anterior que Ele cria e volta a exterminar a criação. Essa ação se aplica apenas ao mundo material, pois o outro, que é a parte maior de Sua criação, a saber, o mundo Vaikuṇṭha, não é criado nem aniquilado; caso contrário, o Vaikuṇṭha-dhāma não teria sido denominado eterno. O Senhor existe com o dhāma; Seu nome, qualidade, passatempos, séquito e personalidade eternos são todos uma manifestação de Suas diferentes energias e expansões. O Senhor é chamado anādi, ou aquele que não tem criador, e ādi, ou a origem de tudo. À nossa própria maneira imperfeita, pensamos que o Senhor também é criado, mas o Vedānta nos informa que Ele não é criado. Ao contrário, todas as outras coisas são criadas por Ele (nārāyaṇaḥ paro ’vyaktāt). Portanto, o homem comum pode apreciar todos esses temas maravilhosos. Mesmo para grandes eruditos, eles são inconcebíveis, daí esses eruditos apresentarem teorias contraditórias entre si. Mesmo quando se trata deste universo específico, que é uma porção insignificante de Sua criação, eles não têm completa informação sobre a expansão limitada deste espaço, ou sobre a quantidade de estrelas e planetas, ou sobre as diferentes condições desses inúmeros planetas. Os cientistas modernos conhecem insuficientemente tudo isso. Alguns afirmam que existem cem milhões de planetas espalhados por todo o espaço. Num boletim informativo de Moscou, datado de 21 de fevereiro de 1960, transmitiu-se a seguinte notícia:
“Známý ruský profesor astronomie Boris Voroncov-Veljaminov řekl, že ve vesmíru existuje nekonečné množství planet, na kterých žijí bytosti obdařené rozumem.
“O famoso professor russo de astronomia, Boris Vorontsov-Veliaminov, disse que deve existir no universo um número infinito de planetas habitados por seres dotados de raciocínio.”
Je možné, že na těchto planetách vzkvétá život podobný životu na Zemi.
“Talvez floresça nesses planetas a vida parecida com aquela existente na Terra.”
Doktor chemie Nikolaj Žirov, který se zabývá výzkumem ovzduší na jiných planetách, poukázal na to, že například organismus Marťana by mohl být velice dobře přizpůsoben normální existenci s nízkou tělesnou teplotou
“O doutor em química Nikolai Zhirov, cobrindo o problema da atmosfera em outros planetas, assinalou que o organismo de um marciano, por exemplo, poderia muito bem adaptar-se à existência normal com uma baixa temperatura corpórea.”
„Plynné složení atmosféry Marsu pokládá za zcela vhodné pro život bytostí, které jsou mu přizpůsobeny.”
“Ele disse que suspeitava que a composição gasosa da atmosfera marciana era deveras adequada para sustentar a vida de seres que tenham se adaptado a ela.”
Tuto adaptabilitu organismu na různé druhy planet popisuje Brahma-saṁhitā jako vibhūti-bhinnam; každá z nespočetně mnoha planet v tomto vesmíru má svůj určitý druh ovzduší a živé bytosti na různých planetách jsou díky lepšímu ovzduší více pokročilé ve vědě a technologii. Vibhūti znamená “zvláštní síly” a bhinnam znamená “rozmanité”. Vědci, kteří se pokoušejí prozkoumat vnější prostor a snaží se dosáhnout jiných planet mechanickými prostředky, si musí uvědomit, že organismus adaptovaný na ovzduší Země nemůže existovat v ovzduší jiných planet (viz Snadná cesta na jiné planety). Pro přemístění na jinou planetu po opuštění současného těla se tedy člověk musí připravit, jak je řečeno v Bhagavad-gītě (9.25):
Essa adaptabilidade de um organismo a diferentes variedades de planetas é descrita na Brahma-saṁhitā como vibhūti-bhinnam, isto é, cada planeta do universo possui um determinado tipo de atmosfera, e os seres que vivem ali são mais perfeitamente avançados em ciência e psicologia devido a uma atmosfera melhor. Vibhūti significa “poderes específicos”, e bhinnam significa “variados”. É bom que os cientistas que estão tentando explorar o espaço exterior e estão procurando alcançar outros planetas valendo-se de arranjos mecânicos fiquem sabendo que os organismos adaptados à atmosfera da Terra não podem resistir nas atmosferas de outros planetas (Fácil Viagem a Outros Planetas). Portanto, a pessoa deve preparar-se para transferir-se a um diferente planeta após libertar-se do corpo atual, como se afirma na Bhagavad-gītā (9.25):
pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ
bhūtāni yānti bhūtejyā
yānti mad-yājino ’pi mām
pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ
bhūtāni yānti bhūtejyā
yānti mad-yājino ’pi mām
“Ti, kteří uctívají polobohy, se narodí mezi polobohy, ti, kteří uctívají duchy, se narodí mezi takovými bytostmi a ti, kteří uctívají Mě, budou žít se Mnou.”
“Aqueles que adoram os semideuses nascerão entre os semideuses; aqueles que adoram os ancestrais irão ter com os ancestrais; aqueles que adoram fantasmas e espíritos nascerão entre esses seres, e aqueles que Me adoram viverão coMigo.”
Způsob, jakým se Mahārāja Parīkṣit tázal na činnosti tvůrčí energie Pána, svědčí o tom, že již o vzniku stvoření věděl všechno. Proč se tedy ptal Śukadeva Gosvāmīho na takové věci? Mahārāja Parīkṣit byl velký panovník, potomek Pāṇḍuovců a velký oddaný Pána Kṛṣṇy, a proto není divu, že měl velké znalosti o stvoření světa, ale toto jeho poznání bylo stále nedostatečné. Řekl proto, že i velcí vzdělaní učenci to nedokáží poznat ani po velkém snažení. Pán je neomezený a Jeho činnosti jsou také neomezené. Žádná živá bytost až po úroveň Brahmājīho, nejdokonalejší živé bytosti ve vesmíru, si nedovede představit poznání o neomezeném, pokud své poznání čerpá z omezeného zdroje za pomoci nedokonalých smyslů. O neomezeném můžeme něco vědět jedině tehdy, je-li to vysvětleno neomezeným, jako učinil Pán Samotný v jedinečných verších Bhagavad-gīty, a do určité míry se také můžeme něco dozvědět od realizovaných duší jako je Śukadeva Gosvāmī, který se učil od Vyāsadeva, žáka Nārady, a tímto způsobem k nám může sestoupit dokonalé poznání řetězem učednické posloupnosti a nikoliv v podobě experimentálního poznání, ať už starého či moderního.
A afirmação que Mahārāja Parīkṣit fez a respeito das ações da energia criativa do Senhor revela que ele sabia tudo sobre o processo de criação. Por que, então, ele pediu que Śukadeva Gosvāmī lhe desse essa informação? Mahārāja Parīkṣit, sendo um grande imperador, um descendente dos Pāṇḍavas e um grande devoto do Senhor Kṛṣṇa, era deveras capaz de ter considerável conhecimento sobre a criação do mundo, mas todo esse conhecimento não era suficiente. Ele disse, portanto, que, mesmo após grandes esforços, grandes sábios eruditos não conseguem conhecer isso. O Senhor é ilimitado, e Suas atividades também são insondáveis. Com limitada fonte de conhecimento e sentidos imperfeitos, nenhum ser vivo, mesmo que esteja no padrão de Brahmājī, o ser vivo mais altamente perfeito dentro do universo, jamais pode imaginar conhecer o ilimitado. Sobre o ilimitado, podemos conhecer algo que o ilimitado explica, como o próprio Senhor fez ao proferir as afirmações ímpares contidas na Bhagavad-gītā, e, até certo ponto, também se pode conhecê-lO através de almas autorrealizadas, como Śukadeva Gosvāmī, que aprendeu com Vyāsadeva, um discípulo de Nārada. Assim, o conhecimento perfeito só pode descer através da corrente de sucessão discipular, e não por alguma forma de conhecimento experimental, antigo ou recente.