ŚB 2.10.23

वस्तुनो मृदुकाठिन्यलघुगुर्वोष्णशीतताम् ।
जिघृक्षतस्त्वङ् निर्भिन्ना तस्यां रोममहीरुहा: ।
तत्र चान्तर्बहिर्वातस्त्वचा लब्धगुणो वृत: ॥ २३ ॥
vastuno mṛdu-kāṭhinya-
laghu-gurv-oṣṇa-śītatām
jighṛkṣatas tvaṅ nirbhinnā
tasyāṁ roma-mahī-ruhāḥ
tatra cāntar bahir vātas
tvacā labdha-guṇo vṛtaḥ

Synonyma

vastunaḥveškerá hmota; mṛdujemnost; kāṭhinyatvrdost; laghulehkost; gurutěžkost; oṣṇateplota; śītatāmchlad; jighṛkṣataḥtoužící vnímat; tvakpocit doteku; nirbhinnārozšířený; tasyāmv kůži; romachlupy na těle; mahī-ruhāḥjakož i stromy, vládnoucí božstva; tatratam; cataké; antaḥuvnitř; bahiḥvně; vātaḥ tvacāsmysl doteku neboli kůže; labdhavnímání; guṇaḥpředměty smyslového vnímání; vṛtaḥvytvořeny.

Překlad

Na základě touhy vnímat fyzikální vlastnosti hmoty jako je jemnost, tvrdost, teplota, chlad, lehkost a těžkost byl vytvořen cit, kůže, kožní póry, chlupy na těle a jejich vládnoucí božstva (stromy). Uvnitř a vně kůže je vrstva vzduchu, která umožňuje smyslové vnímání.

Význam

Fyzikální vlastnosti hmoty jako je jemnost atd. jsou předměty smyslového vnímání, a dotek nám může zprostředkovat fyzikální poznání. Teplotu předmětu můžeme určit dotekem ruky a chceme-li zjistit jeho váhu, můžeme ho zdvihnout v ruce a tak odhadnout, jak je těžký. Se smyslem doteku se pojí jak kůže, tak kožní póry i chlupy na těle. Vzduch proudící uvnitř a vně kůže je také předmětem smyslového vnímání. Toto smyslové vnímání je zdrojem poznání, a zde je naznačeno, že fyzikální nebo fyziologické poznání je podřízeno poznání o Nejvyšším Já, o kterém se mluví v předchozím verši. Poznání Nejvyššího se může rozšířit na poznání hmotných jevů, ale fyzikální poznání nikoho nedovede k poznání Nejvyššího.
Mezi chlupy na těle a rostlinstvem na povrchu Země existuje blízký vztah. Rostliny mají přímý vliv na kůži, a to nejen jako potrava, ale i jako léky, což je uvedeno ve třetím zpěvu: tvacam asya vinirbhinnāṁ viviśur dhiṣṇyam oṣadhīḥ.