ŚB 1.5.5
Dévanágarí
व्यास उवाच
अस्त्येव मे सर्वमिदं त्वयोक्तं
तथापि नात्मा परितुष्यते मे ।
तन्मूलमव्यक्तमगाधबोधं
पृच्छामहे त्वात्मभवात्मभूतम् ॥ ५ ॥
अस्त्येव मे सर्वमिदं त्वयोक्तं
तथापि नात्मा परितुष्यते मे ।
तन्मूलमव्यक्तमगाधबोधं
पृच्छामहे त्वात्मभवात्मभूतम् ॥ ५ ॥
Verš
vyāsa uvāca
asty eva me sarvam idaṁ tvayoktaṁ
tathāpi nātmā parituṣyate me
tan-mūlam avyaktam agādha-bodhaṁ
pṛcchāmahe tvātma-bhavātma-bhūtam
asty eva me sarvam idaṁ tvayoktaṁ
tathāpi nātmā parituṣyate me
tan-mūlam avyaktam agādha-bodhaṁ
pṛcchāmahe tvātma-bhavātma-bhūtam
Synonyma
vyāsaḥ — Vyāsa; uvāca — řekl; asti — je; eva — jistě; me — můj; sarvam — vše; idam — toto; tvayā — vámi; uktam — řečené; tathāpi — přesto; na — ne; ātmā — já; parituṣyate — upokojuje; me — mně; tat — čeho; mūlam — příčina; avyaktam — nezjištěný; agādha-bodham — člověk s neomezenými vědomostmi; pṛcchāmahe — ptám se; tvā — tebe; ātma-bhava — samozrozený; ātma-bhūtam — potomek.
Překlad
Śrī Vyāsadeva pravil: Vše, co jsi o mně řekl, je naprosto správné. Přesto jsem však neuspokojen. Ptám se tě proto: co je příčinou mé nespokojenosti? Jsi člověk s neomezenými vědomostmi, neboť jsi potomek samozrozeného Brahmy, který nemá pozemského otce a matku.
Význam
Každý v hmotném světě je uchvácen myšlenkou, že jeho totožností je toto tělo nebo mysl. Z toho plyne, že veškeré poznání, se kterým se člověk v hmotném světě stýká, se vztahuje buď na tělo nebo na mysl. A to je kořen veškerých strastí. Ne vždy si to uvědomujeme, přestože můžeme být vysoce vzdělaní co se týče materialistického poznání. Proto je dobré vyhledat osobnost jako je Nārada, a najít příčinu veškeré nespokojenosti. Proč je nutné obrátit se na Nāradu je vysvětleno následovně.