ŚB 1.5.27

Nevědomost v hmotné existenci se přirovnává k temnotě a Osobnost Božství přirovnává všechna védská literatura ke slunci. Kde je světlo, tam nemůže být temnota. Poslouchat o zábavách Pána znamená nacházet se v Jeho transcendentální společnosti, neboť mezi Pánem a Jeho transcendentálními zábavami není žádný rozdíl. Být ve společnosti nejvyššího světla znamená rozptýlit všechnu nevědomost. Pouze na základě nevědomosti se podmíněná duše mylně domnívá, že Pán i ona jsou produkty hmotné přírody. Osobnost Božství a živé bytosti jsou však naopak transcendentální. Nemají s hmotnou přírodou nic společného. Když člověk pronikne touto nevědomostí a současně dokonale realizuje, že nic nemůže existovat bez Osobnosti Božství, pak je veškerá neznalost odstraněna. Hrubohmotná i jemnohmotná těla jsou emanacemi Osobnosti Božství a dokonalé poznání dovoluje zaměstnat je obě ve službě Pánu. Hrubohmotné tělo má být využité v manuální službě Pánu (jako je nošení vody, čištění chrámu, klanění se atd.). Metoda arcanā, uctívání Pána v chrámu, umožňuje zaměstnat hrubohmotné tělo ve službě Pánu. Podobně jemnohmotná mysl se má využít k naslouchání o transcendentálních zábavách Pána, k rozjímání o nich, k opěvování Jeho jmen atd. Veškeré takové činnosti jsou transcendentální. Žádné hrubohmotné ani jemnohmotné smysly se nikdy nemají používat jinak. Taková realizace transcendentálních činností je výsledkem mnoha a mnoha let učednické praxe v oddané službě, ale pouhá přitažlivost lásky k Osobnosti Božství, kterou Nārada Muni vyvinul nasloucháním, je vysoce účinná.