ŚB 1.18.41
Dévanágarí
निशम्य शप्तमतदर्हं नरेन्द्रं
स ब्राह्मणो नात्मजमभ्यनन्दत् ।
अहो बतांहो महदद्य ते कृत-
मल्पीयसि द्रोह उरुर्दमो धृत: ॥ ४१ ॥
स ब्राह्मणो नात्मजमभ्यनन्दत् ।
अहो बतांहो महदद्य ते कृत-
मल्पीयसि द्रोह उरुर्दमो धृत: ॥ ४१ ॥
Verš
niśamya śaptam atad-arhaṁ narendraṁ
sa brāhmaṇo nātmajam abhyanandat
aho batāṁho mahad adya te kṛtam
alpīyasi droha urur damo dhṛtaḥ
sa brāhmaṇo nātmajam abhyanandat
aho batāṁho mahad adya te kṛtam
alpīyasi droha urur damo dhṛtaḥ
Synonyma
niśamya — když slyšel; śaptam — proklet; atat-arham — neměl za to být vůbec odsuzován; nara-indram — král, nejlepší z celého lidstva; saḥ — ten; brāhmaṇaḥ — brāhmaṇa-ṛṣi; na — ne; ātma-jam — svému synovi; abhyanandat — blahopřál; aho — běda; bata — nešťastný; aṁhaḥ — hříchy; mahat — veliké; adya — dnes; te — ty; kṛtam — jsi vykonal; alpīyasi — bezvýznamný; drohe — přestupek; uruḥ — veliký; damaḥ — trest; dhṛtaḥ — udělil.
Překlad
Otec pak uslyšel od svého syna, že byl proklet král, přestože neměl být nikdy odsuzován, jelikož byl nejlepším ze všech lidských bytostí. Ṛṣi synovi neblahopřál, ale naopak, začal litovat a řekl: Běda! Jak velkého hříchu se můj syn dopustil. Udělil tvrdý trest za bezvýznamný přestupek.
Význam
Král je nejlepší ze všech lidských bytostí. Je představitelem Boha a za žádný svůj čin nemá být nikdy odsuzován. Jinak řečeno, král nemůže konat žádné zlo. Může nařídit oběšení nějakého ničemného syna brāhmaṇy, ale přitom se nedopouští hříchu zabití brāhmaṇy. A i když král něco pokazí, přesto nemá být odsuzován. Lékař také může chybnou léčbou zabít pacienta, ale takový vrah nebude určitě odsouzen k smrti. Co potom říci o dobrém a zbožném králi jako byl Mahārāja Parīkṣit? Ve védské společnosti je král připravován na to, aby se z něho stal rājarṣi neboli velký světec, přestože vládne jako král. Vždyť jediný král odpovídá za to, aby pod jeho vládou mohli občané žít pokojně a beze strachu. Rājarṣiové uměli zorganizovat svá království tak dokonalým a zbožným způsobem, že jejich poddaní je uctívali jako kdyby byli Pán Sám. To je pokyn Ved. Král se nazývá narendra neboli nejlepší z lidských bytostí. Jak tedy mohl krále jako byl Mahārāja Parīkṣit odsoudit nezkušený, nafoukaný syn brāhmaṇy, i když získal schopnosti kvalifikovaného brāhmaṇy?
Jelikož Śamīka Ṛṣi byl zkušený a dobrý brāhmaṇa, neschvaloval jednání svého nehodného syna. Začal truchlit nad vším, čeho se jeho syn dopustil. Na krále se obvykle nevznášejí kletby, a co říci o dobrém králi jako byl Mahārāja Parīkṣit. Králův přestupek byl naprosto bezvýznamný a to, že byl odsouzen k smrti, bylo pro Śṛṅgiho jistě velkým hříchem. Ṛṣi Śamīka proto celé nehody litoval.