Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 23.21
Verš
gaṅgā ca devī dhṛta-cittam īśe
dvijopasṛṣṭaḥ kuhakas takṣako vā
daśatv alaṁ gāyata viṣṇu-gāthāḥ
Synonyma
tam — jemu; mā — mě; upayātam — odevzdaného; pratiyantu — můžete znát; viprāḥ — ó brāhmaṇové; gaṅgā — matka Ganga; ca — a; devī — polobohyně; dhṛta — nabídnutá; cittam — jehož mysl; īśe — Nejvyšší Osobnosti Božství; dvija-upasṛṣṭaḥ — stvořený brāhmaṇou; kuhakaḥ — nějakou lstí; takṣakaḥ — létající had; vā — nebo; daśatu — nechť uštkne; alam — nevadí; gāyata — opěvujte; viṣṇu-gāthāḥ — svatá jména Pána Viṣṇua.
Překlad
„ ,Ó brāhmaṇové, přijměte mě prosím jako zcela odevzdanou duši, a nechť mě tak přijme i matka Ganga, Pánova zástupkyně, protože jsem již vložil Pánovy lotosové nohy do svého srdce. Nechť mě létající had nebo jakákoliv magická bytost, kterou ten brāhmaṇa stvořil, okamžitě uštkne. Přeji si jen, abyste všichni pokračovali v opěvování činností Pána Viṣṇua.̀ “
Význam
Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (1.19.15) vyslovil Mahārāja Parīkṣit, když seděl na břehu Gangy a čekal na uštknutí létajícím hadem přivolaným kletbou brāhmaṇského chlapce Śṛṅgiho, který byl synem velkého mudrce Śamīky. Zpráva o prokletí se donesla ke králi, a ten se okamžitě připravil na nadcházející smrt. Během jeho posledních dnů ho přišlo navštívit mnoho velkých svatých osobností, mudrců, brāhmaṇů, králů a polobohů. Mahārāja Parīkṣit se však uštknutí létajícím hadem vůbec nebál a všechny přítomné velké osobnosti požádal, aby pokračovaly ve zpívání svatého jména Pána Viṣṇua.